Před dvěma týdny se objevily informace, že vláda chce opět tvrdě potírat švarcsystém. Například Michaela Marksová-Tominová, ministryně práce a sociálních věcí, považuje švarcsystém za velký problém ekonomiky. Je podle vás švarcsystém opravdu velký problém ekonomiky?
Švarcsystém je jedna velká mantra a nikdo dodnes nedopočítal a obávám se, že ani nedopočítá, jak rozšířený švarcsystém je. Švarcsystém je problém hlavně v případech, kdy někdo fakticky nutí zaměstnance, aby tímto způsobem pracovali. Pokud má firma několik set zaměstnanců, kteří pracují u pásu a jsou donucení pracovat na švarcsystém, nebo se jedná o reklamní agenturu, kde většina jede v práci na fakturu, tak je to nepochybně špatně. Pokud se ale jedná o nástroj, který zpružní pracovní trh, nemyslím si, že jde o něco zásadně špatného. Bavíme se teď třeba o různých stavebních nebo lesnických společnostech, které nemají jinou možnost, jak zaměstnat sezonní dělníky.
Upozornil bych však v souvislosti se švarcsystémem na jednu věc, o které se moc nemluví. Je totiž důležité se dívat i na vysokopříjmové skupiny zaměstnanců. Například velké poradenské společnosti zaměstnávají na švarcsystém své konzultanty a poradce. Stejně tak někteří ministři či vysocí státní úředníci zaměstnávají takto své poradce.
Dokážete odhadnout, kolik lidí na švarcsystém dělá?
Přesná čísla nezná nikdo. Nemá je ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) ani ministerstvo financí (MF). Rozstřely, které se pohybují od desítek do stovek tisíc „podnikatelů“, jsou natolik zavádějící, že o nich nemá smysl podle mě vůbec mluvit. Otázkou spíše zůstává, co s tím. To, co zde spustilo MPSV v roce 2012, skončilo jedním velkým fiaskem. Tehdy šlo několik set nových úředníků do terénu a udělalo přibližně 29 tisíc kontrol zaměřených na nelegální práci. Z nich odhalili asi 300 podezření na švarcsystém, přičemž se švarcsystém prokázal asi ve 20 případech. Pokutu pak činilo několik milionů korun. K nám na asociaci se přitom scházely hrůzostrašné příběhy podnikatelů. Řeknu příklad.
V rodinné firmě, která provozuje vlek v Orlických horách, pomáhali rodiče majitelů. Dědeček navěšoval děti na kotvu a babička někde vysypávala koše. Přišli tam kontroloři a ptali se jich, kde mají smlouvu. Když odpověděli, že nemají, vyměřili rodinné firmě 500 tisíc korun pokutu za babičku, 500 tisíc za dědečka a každému z nich ještě 7000 korun navrch. My jsme to následně medializovali a s pomocí špičkových právníků jsme je z toho vysekali. Ve své podstatě bych to ani tak nevyčítal úředníkům. Určitě jednali velmi necitlivě, ale měli natolik špatné zadání, že netušili, co mají vlastně kontrolovat. A tím jsme zase u začátku problému. Je jednoduché říci, že tady existuje švarcsystém, je už však složitější oddělit zrno od plev.
Čtěte také: Za švarcsystém mohou i veřejné soutěže, říká šéf Hospodářské komory Dlouhý
Existuje nějaká legislativní možnost, jak lze od sebe oddělit zrno od plev, jak říkáte? Tedy sezonní pracovníky a lidi donucené pracovat u pásu na švarcsystém?
MPSV si tenkrát připravilo několik bodů, podle kterých kontrolovalo, zda šlo o švarcsystém, zcela to ale selhalo. Nutno ale říct, že se celý švarcsystém těžko dokazuje. Navíc se neodchytili ti, kteří systém cíleně zneužívali. Z našeho pohledu je první krok řešení švarcsystému zpružnění trhu práce a úprava zákoníku práce. Zároveň se mi nezdá špatný nápad ministerstva financí zaměřit se na ty, kteří odvádí DPH. Tedy porovnat si plátce DPH s tím, kdo je jejich obchodním partnerem. To se dá ze systému vytáhnout a pokud se zjistí, že jde o jednu a tutéž firmu, tak se na ní zaměřit. Šly by pak odchytit závažnější případy konzultantů a těch nejmenších by se to naopak nedotklo.
Čtěte také: Plátcům DPH přibude administrativa, budou muset vést a podávat nový výkaz
Takže vy byste byl pro opatření, které by šlo skrze kontroly plátců DPH?
Kdybych to řekl úplně alibisticky, tak to nejraději nechme, jak to je. A svým způsobem to tak asi dopadne. Každá vláda něco vymyslí, obvykle nic ale nedotáhne do konce. Plán kontrolovat švarcsystém skrze DPH dává smysl v tom slova smyslu, že se tím podchytí ti největší. Ať už se jedná o konzultanty, poradce, pracovníky v PR či reklamě nebo třeba v oblasti ICT. A to je podle mě správné. Moc lidí se však podle mě takto neodchytne, velmi složitě se jim to bude dokazovat.
Karel Havlíček (* 1969)
Karel Havlíček vystudoval stavební fakultu ČVUT, manažerská studia absolvoval na PIBS při Manchester Metropolitan University, doktorské studium dokončil na podnikohospodářské fakultě VŠE v Praze, kde se rovněž na fakultě financí a účetnictví habilitoval na docenta. Od devadesátých let hájí na institucionální úrovní zájmy podnikatelů, je spoluzakladatelem a předsedou představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Dlouhodobě stojí v čele SINDAT, mateřské společnosti skupiny, podnikající v oblastech středního průmyslu, nanotechnologií a biomedicíny. Mnoho let se rovněž angažuje v akademickém prostředí, na Vysoké škole finanční a správní je děkanem fakulty ekonomických studií. Jako autor nebo spoluautor se podílel na několika odborných knihách se zaměřením na řízení malých a středních podniků, publikoval více jak stovku odborných článků v recenzovaných a odborných časopisech na téma management a controlling. Mimo mateřštiny hovoří šesti světovými jazyky.
Hovořil jste o kontrolách nelegální práce, které začaly ve velkém za bývalého ministra pana Drábka z TOP 09. Zatímco švarcsystému se našlo pár případů, případů nelegální práce byly tisíce. Není alternativou švarcsystému spíše práce načerno? Nevyžene boj proti švarcsystému lidi spíše do šedé ekonomiky?
Máte určitě kus pravdy. Švarcsystém hezky zní, pěkně se o něm mluví, má správný název a zajímavou historii. Když však zjistíme z kontrol, že šlo jen o jednu desetinu vší nelegální práce, něco by nám to mělo signalizovat. Problematika černého trhu práce spočívá v úplně něčem jiném než ve švarcsystému. Pracuje zde velké množství cizinců, kterých se nelegální práce týká nejvíce. Řada z nich totiž pracuje bez pracovního povolení nebo bez povolení k pobytu.
Částečným problémem je také příliš benevolentní rozdávání živnostenských oprávnění. My tvrdíme, že mnohé živnosti, které nyní patří mezi volné, by měly být v živnostech řemeslných, a některé stávající v řemeslných by se měly zařadit do vázaných. Beru, že na některé aktivity stačí živnost volná. Právě u zahraničních pracovníků ale dochází k jejich zneužívání. Cizinec si zažádá o živnostenské oprávnění a okamžitě ho dostane, i když česky neumí říct ani “dobrý den”. Začne pracovat například na stavbě, vezme si paušál a to, co vydělá, minimálně zdaní. Podle nás by cizinci měli prokázat aspoň základní jazykovou znalost a stejně tak znalostí profese. Připravujeme proto návrh dílčích úprav živnostenského zákona.
Vrátil bych se ještě ke švarcsystému. Není problém švarcsystému spíše problémem odborů? Proč neřeší jednotlivé případy švarcsystému ve firmách odbory? Máme legislativu, která by přece fungovala, kdyby odbory vykonávaly svoji činnost. Nebo to tak není?
Ano, je to tak. Odbory proti švarcsystému brojí ve velmi obecné rovině a vůbec se jím nezabývají v tom smyslu, jakým by měly. Nadávají všeobecně na švarcsystém, už ale nepoukazují, ve kterých firmách se to děje. Odbory mají tendenci úplně izolovat pracovní trh od švarcsystému, což je samo o sobě nesmysl. Neplatí totiž, že švarcsystém vznikl pouze za účelem daňové úspory. Švarcsystém zde vznikl zejména kvůli zpružnění trhu práce, jakkoli si můžeme říkat, že jde o poněkud brutálnější zpružnění. Firmy by prostě mnohé pracovníky nebyly schopny jinak zaměstnat. Teprve ve druhé fázi je to o tom, že se šetří nějaké daně.
Čtěte také: Vláda chce tvrdě postihovat švarcsystém. Zakročit mají Babiš i Marksová
Co by se mělo změnit v zákoníku práce, aby se trh práce více zpružnil?
Osobně se domnívám, že se v zákoníku práce musí změnit prakticky vše. Nechci tvrdit, že je úplně z gruntu špatný, tolikrát se však již novelizoval a dnes už je to jen hromádka kompromisů. Zákoník práce se vždy vytváří jako střet zájmových skupin. Podstatou ekonomiky je vzbudit chuť zaměstnávat a chuť pracovat. Beru, že zákoník práce je vždy o kompromisech. Stávající podoba se mi však nelíbí. Nepružnost pracovního trhu se projevila například v době krize, hlavně u firem zaměstnávajících sezonní pracovníky. Můžeme říkat, že když jim přitáhneme uzdu, tak společnosti lidi zaměstnají. Já ale tvrdím opak. Firmy jsou poučené z krize a raději nikoho nevezmou.
ČLÁNKY DO MAILU