Pokuty v celkovém součtu za 50 milionů korun, rostoucí počet udání a zvyšující se i průměrná pokuta. Tak takové jsou výsledky kontrol Státního úřadu inspekce práce (SUIP) za 1. pololetí letošního roku, kdy se zpřísnily postihy za praktikování švarcsystému na základě novely zákona o zaměstnanosti.
A právě kvůli novému zákonu si Státní úřad inspekce práce dal letos za úkol, že provede až 200 tisíc kontrol. Výsledek? Stále rostoucí počet pokut a také zvyšující se počet udání jak ze strany bývalých kvazi-zaměstnanců, tak konkurenčních firem.
Jak vyplývá z údajů SUIP, za první pololetí se s podnětem kvůli nelegálnímu zaměstnávání obrátilo na úřad celkem 1718 subjektů. Nejvyšší počet udání byl přitom v měsíci červen (428), nejméně pak na začátku roku (za leden 126 podnětů). Novela zákona nahrává podle oslovených právníků udavačským praktikám především v rámci konkurenčního prostředí. Udání ze strany bývalých kvazi-zaměstnanců není až tak časté už jen kvůli tomu, že pokuta hrozí nově i OSVČ. I přesto se tak podle právníků dít může.
SUIP: 50 milionů korun za pokuty v prvním pololetí
I když si Státní úřad inspekce práce naordinoval tisíce kontrol, zatím rozdal jen 422 pokut. Jejich celková výše dosahuje na necelých 50 milionů korun (48 425 049 Kč). Průměrná výše pokuty za první pololetí letošního je tak ve výši 115 000 Kč. Nepotvrzují se tak obavy podnikatelů, že v rámci jedné kontroly bude firma šikanována nejvyšší možnou pokutou až ve výši 10 milionů korun.
Vůbec nejvyšší pokuty rozdal úřad v měsíci květnu. Zde bylo rozdáno celkem 136 pokut ve výši přesahující 24 milionů korun (24 545 000). Průměrná výše pokuty se tak v květnu přiblížila k hranici 200 tisíc korun.
I když se scénáře o astronomických pokutách zatím nenaplnily, podnikatelé volají po legalizaci švarcsystému. Vyplývá to z ankety serveru Podnikatel.cz, která je dostupná ve zvláštním obsahovém speciálu.
Zrušte postihy u švarcsystému, říkají podnikatelé
Podle 87 % podnikatelů by vláda měla postihy u švarcsystému zrušit. Jen 8 % oslovených čtenářů serveru Podnikatel.cz se domnívá, že postihy jsou spravedlivé. Přesně 70 % respondentů si myslí, že švarcsystém by se jako takový měl legalizovat. Pro mnoho zaměstnavatelů i osob samostatně výdělečně činných je to atraktivní forma spolupráce, která by měla být zlegalizována a administrativa státem upravena tak, aby se víceméně shodovala s klasickým pracovním poměrem,
zazněl jeden z názorů v rámci ankety.
Další vybrané názory podnikatelů
Vláda by měla hlavně motivovat firmy k zaměstnávání lidí a snížit daňové zatížení. Pak by se nemusel nějaký švarcsystém řešit.
Je to vztah mezi dvěma podnikateli dobrovolný a rovnoprávný, v němž jeden poskytuje služby a druhý dohodnutou odměnu, oba platí daně, sociální a zdravotní pojištění.
Vybráno z ankety Speciálu Švarcsystém
Problém podle účastníků odborné konference na téma švarcsystém, kterou v letošním roce hned třikrát uspořádal server Podnikatel.cz ve spolupráci s Tuesday Business Network a PwC jako hlavním partnerem, je totiž v nejasném výkladu aktuálního zákona o zaměstnanosti. To ostatně potvrdil i jeden z přednášejících Jiří Kocík, advokát PwC Legal: Švarcsystém se dá definovat jako výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztah. Mnohem důležitější jsou však znaky prokazující samotný švarcsystém. V zákoně je sice nenajdete, jsou však dány judikaturou a výkladem pojmu závislá práce,
upozornil již dříve Kocík.
Ajťáci budou letos terčem kontrol kvůli švarcsystému, říká právník
Freelance status je v zahraničí podporován
Naproti tomu například ve Velké Británii stát freelance status velmi podporuje a sám na internetu nezávislým profesionálům radí, jak postupovat, aby se nedostali do potíží. V případě některých profesí, jako jsou příkladně projektoví manažeři, je až 80 procent z nich freelance,
doplnil Václav Kadeřábek, managing partner společnosti Drill B.S.
Že freelance status jako hlavního pracovně-právního poměru je v některých státech tolerován, potvrdil i jeden z názorů v rámci ankety serveru Podnikatel.cz: Ne nadarmo je v některých státech švarcsystém až takřka legální. Bohužel zdejší politici vidí pouze nižší odvody na pojistném a daních a širší souvislosti jsou jim cizí, proto proti němu brojí,
uvedl v anonymní anketě jeden z čtenářů serveru Podnikatel.cz
Švarcsystém zakázán již v 90. letech
Švarcsystém byl novelou zákona o zaměstnanosti zakázán již v roce 1992, novelu podpořila v té době vládnoucí ODS a v její čele Václav Klaus. Přitom právě Klaus zpočátku výhrady proti praktikování švarcsystému neměl. Alespoň to tvrdí Miroslav Švarc, který pojem švarcsystém do slovníku zavedl.
Stahujte: Příručka Jak na švarcsystém
Právě Švarc zaměstnával v 90. letech OSVČ způsobem, který by podle dnešních pravidel vykazoval znaky závislé činnosti. Za svůj fígl si nakonec odseděl několik měsíců za mřížemi, zaplatil tučné pokuty a dnes žije v důchodu s minimálním příjmem. Přitom svého času byl jedním z nejvlivnějších podnikatelů v oblasti stavebnictví.
I když švarcsystém jako systém nelegálního zaměstnávání je už dlouhodobě zakázán, teprve až od začátku letošního roku byl další novelou zákona o zaměstnanosti zpřesněn vymezením pojmu závislá činnost.
Čtěte také: Známe plán mimořádných kontrol švarcsystému a práce na černo
Za švarcsystém hrozí firmám pokuta ve výši až 10 milionů korun
Podle § 3 zákoníku práce může být závislá činnost vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, pokud není upravena zvláštními právními předpisy. Základními pracovněprávními vztahy zákoník práce rozumí pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Stěžejními kritérii pro rozlišení závislé práce je, zda je činnost vykonávána jménem zaměstnavatele, podle jeho pokynů a na jeho právní a ekonomickou odpovědnost. Pokud jsou tyto znaky v činnosti konané fyzickou osobou pro jinou fyzickou osobu nebo pro právnickou osobu naplněny, musí být tato činnost vykonávána v pracovněprávním vztahu,
komentovala novou právní úpravu Tereza Hašová, advokátka LegalPro.cz
Čtěte také: Švarcsystém v roce 2012. Čtěte detailní pohled právničky
Ta zároveň upozornila na nové pokuty, které se netýkají už jen firem ale také samotných OSVČ. U firem se maximální výše pokuty může dostat až na 10 milionů korun, u OSVČ, které nelegální práci vykonávají, až na 100 tisíc korun.
| Způsob porušení | Pokuta až do výše |
| a) poruší zákaz diskriminace nebo nezajistí rovné zacházení podle tohoto zákona | 1 000 000 Kč |
| b) zprostředkuje zaměstnání bez povolení nebo jiným způsobem poruší při zprostředkování zaměstnání tento zákon nebo dobré mravy | 2 000 000 Kč |
| c) umožní výkon nelegální práce podle par. 5 písm. e) bodu 1 nebo 2, nebo | 10 000 000 Kč (do 31. 12. 2011 bylo maximálně 5 000 000 Kč) |
| d) nesplní oznamovací povinnost podle tohoto zákona nebo nevede evidenci v tomto zákoně stanovenou | 100 000 Kč |
| e) umožní výkon nelegální práce podle par. 5 písm. e) bodu 3 | 10 000 000 Kč, nejméně však 250 000 Kč (do 31. 12. 2011 bylo maximálně 5 000 000 Kč a minimální hranice nebyla stanovena) |
Foto: www.isifa.com
ČLÁNKY DO MAILU