Co je překážka v práci?
Překážkou v práci lze nazvat takovou skutečnost, která brání zaměstnanci ve výkonu jeho práce. Měl-li zaměstnanec podle předem stanoveného rozložení pracovní doby v den překážky pracovat, avšak z důvodu skutečnosti, která mu brání ve výkonu práce, pracovat nemůže, jde o překážku v práci. Naopak, pokud podle rozvržení pracovní doby pracovat neměl, nemůže mu vzniknout ani překážka v práci.
Pokud však zaměstnanec zamešká směnu z důvodu neomluvené nepřítomnosti (neomluvené absence) v práci, nejde o překážku v práci, ale o neplacené volno bez náhrady mzdy.
Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro důležité osobní překážky, je zaměstnavatel povinen poskytnout mu pracovní volno nejméně v rozsahu stanoveném zákoníkem práce. V některých případech i náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.
Podnikatel.cz doporučuje Zákoník práce
Od roku 2008 nabývají účinnosti 3 novely, z nichž zásadní a nejrozsáhlejší je prosincová legislativně-technická novela (120 změn), kterou jsou především odstraněny neprovázanosti s dalšími zákony. Další novely souvisí mj. se změnami insolvenčního zákona a zákona o nemocenském pojištění. Více o knížce.Okruh osobních překážek v práci vymezila vláda samostatným nařízením a výčet jiných důležitých osobních překážek je uveden v zákoníku práce.
Druh osobní překážky v práci | Doba pracovního volna s náhradou mzdy nebo platu | Doba pracovního volna bez náhrady mzdy nebo platu |
---|---|---|
Vyšetření nebo ošetření v nejbližším zdravotnickém zařízení, nebylo-li možné provést mimo pracovní dobu | nezbytně nutná doba | |
Pracovnělékařská prohlídka nebo očkování související s výkonem práce | nezbytně nutná doba | |
Přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků | nezbytně nutná doba | |
Svatba vlastní (nárok na 2 dny, z toho 1 den obřad) | 1 den | 1 den |
Svatba dítěte (rodiče) | 1 den na obřad | |
Svatba rodičů (děti) | 1 den na obřad | |
Narození dítěte – nezbytně nutná doba (týká se jen manželky/družky) | převoz do porodnice a zpět | účast při porodu |
Úmrtí manžela, druha nebo dítěte | 2 dny + 1 den na pohřeb | |
Pohřeb rodiče a sourozence zaměstnance, rodiče a sourozence jeho manžela, manžela dítěte nebo manžela sourozence zaměstnance | 1 den + další den při obstarání pohřbu | |
Pohřeb prarodiče nebo vnuka nebo prarodiče manžela nebo jiné osoby, která žila se zaměstnancem v době úmrtí v domácnosti | nezb. nutná doba, nejvýše 1 den + další den na obst.pohřbu | |
Doprovod manžela,druha, dítěte, rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela do zdrav.zařízení k vyšetření | nezbytně nutná doba, nejvýše 1 den | |
Doprovod jiného rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření | nezbytně nutná doba, nejvýše 1 den | nezbytně nutná doba, nejvýše 1 den |
Pohřeb spoluzaměstnance – zaměstnance k účasti určí zaměstnavatel | nezbytně nutná doba | nezbytně nutná doba, nejvýše 1 den |
Přestěhování do vlastního bytového zařízení | 2 dny pokud je stěhování v zájmu zaměstnavatele | 2 dny – stěhování z osobních potřeb zaměstnance |
Vyhledání nového zaměstnání před skončením pracovního poměru | 2 dny pokud je stěhování v zájmu zaměstnavatele | nezbytně nutná doba, nejvýše 1 půlden v týdnu ve výp.době |
Vyhledání nového zaměstnání před skončením pracovního poměru (výpověď dal zaměstnavatel podle § 52 a) až e)) ZP | nezbytně nutná doba, nejvýše 1 půlden v týdnu ve výp.době | nezbytně nutná doba, nejvýše 1 půlden v týdnu ve výp.době |
Příklady:
Zaměstnankyně na doporučení své kolegyně odjela na lékařské vyšetření do jiného krajského města. Má nárok na pracovní volno?
Zaměstnankyně má nárok na pracovní volno, i když bylo vyšetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení. Náhrada mzdy jí však přísluší jen za dobu, kterou by takovému vyšetření věnovala v nejbližším zdravotnickém zařízení.
Má zaměstnanec nárok na pracovní volno s náhradou mzdy při rozptylu svého otce?
Den konání rozptylu nelze považovat podle zákona o pohřebnictví za pohřeb. Tento zaměstnanec nemá nárok na pracovní volno ani na náhradu mzdy.
Dotaz z diskuze na serveru Podnikatel.cz: Má zaměstnanec nárok na placené volno na pohřeb své bývalé tchyně? S manželem jsou již delší dobu rozvedeni.
Příloha k nařízení vlády vyjmenovává okruh osob, při jejichž úmrtí má zaměstnanec nárok na pohřeb. Bývalá tchyně mezi těmito osobami není. Nárok by vznikl v případě, že bývalá tchyně žila v době úmrtí se zaměstnancem v domácnosti.
Mezi jiné důležité osobní překážky na straně zaměstnance patří:
-
Překážky v práci z důvodu obecného zájmu:
- výkon veřejných funkcí – např. členové zastupitelstva obcí,
- výkon občanských funkcí – svědci, tlumočníci a jiné osoby předvolané k jednání u soudu, účast při poskytnutí první pomoci, pomoci při požární ochraně a živelních událostech atd. Za plnění občanských povinností se nepovažuje účast na jednání v osobním zájmu zaměstnance nebo k němuž dal zaměstnanec podnět svým zaviněním,
- jiné úkony v obecném zájmu.
Mezi jiné úkony v obecném zájmu patří např.:
- dárcovství krve a dalších biologických materiálů,
- činnost registrovaných kandidátů a členů volebních komisí při volbách do zákonodárných sborů a zastupitelstev obcí,
- účast vedoucích táborů, vychovatelů, instruktorů, středních zdravotnických pracovníků na táborech pro děti a mládež,
- činnost dobrovolníka sčítacího orgánu při sčítání lidu,
- činnost dobrovolného zdravotníka červeného kříže,
- organizování zájmové tělovýchovné, sportovní nebo kulturní akce.
Náhrada mzdy nebo platu od zaměstnavatele z důvodu obecného zájmu přísluší jen v případech stanovených v § 201 až § 203 zákoníku práce.
-
Pracovní volno související s brannou povinností
Přestože povinná vojenská služba byla u nás zrušena, zákoník práce pamatuje na případy, kdy může být zaměstnanec povolán k určitým úkonům na příslušný vojenský úřad nebo vojenské cvičení. Náhradu mzdy nebo platu hradí ve výši průměrného výdělku vojenský úřad.
-
Překážky v práci z důvodu školení, jiné formy přípravy nebo studia
Je-li prohlubování nebo zvyšování kvalifikace v souladu s potřebou zaměstnavatele a zasahuje-li do pracovní doby, je překážkou v práci na straně zaměstnance, za kterou přísluší náhrada mzdy nebo platu.
Příklad:
Zaměstnavatel uložil zaměstnanci zúčastnit se semináře za účelem prohloubení kvalifikace. Zaměstnanec se školení nezúčastnil. V tomto případě lze neúčast zaměstnance na školení posuzovat jako neomluvenou nepřítomnost v práci.