Jedna z možností je zahrát si na morálního filozofa a člověka stojícího nad konzumním světem, či minimálně schopného se nad něj občas povznést. Ihned bych vyzval k zamyšlení nad vánočními svátky! Zda jste je opravdu strávili v pohodě a klidu, či jste se spíše nervovali, abyste stihli nakoupit všechny ty hlouposti, co si od vás vyžádali děti a manželé, či manželky, dali z donucení co nejkýčovitější věc tchýni, protože ta ženská stejně nemá vkus, a zda jste dokázali upéct cukroví a vygruntovat. S jasným opovržením bych okomentoval všeobecné přejídání. Podbízivě bych se otázal, zda jste si i na Štědrý den dokázali udržet sváteční náladu, a to s jasným nevyřčeným názorem, že nikoli. Vy byste se samozřejmě chytli za nos, protože kdo by překypoval štěstím, když pod stromečkem místo nové vytoužené sady na rybaření našel pyžamo a knížku jógy. Vaši sváteční náladu nepodpořily ani děti, které v zápalu hry na kovboje převrhly ozdobený stromek. O tom, že váš mazlíček pes Rex nemá pochopení pro pár dní klidu a neustálým štěkáním vyžaduje pozornost, ani nemluvě. Poté, co bych vás dostal takto do rohu, bych zasadil zdrcující ránu otázkou, zda tohle jsou opravdu „správně“ strávené Vánoce a vyzval bych napřesrok k nápravě.
Další možností by bylo zahrát si na psychologa amatéra s darem porozumění a zkusit se zamyslet bez hodnocení, co v dnešní době vánoční svátky pro lidi znamenají a jak se lidé na svátky proměňují. Začal bych asi tím, že se Vánoce stávají především svátkem pro obchodníky a že kvalitu spíše střídá kvantita. Přihodil bych i několik perliček z trhů, které jsem bystrým okem psychologa zaznamenal. Ocenil jistou míru pocitu sblížení mezi lidmi, která byla přes ten všechen shon patrná, a vyzval k tomu, aby lidé byli schopni i přes neúprosně běžící život udržet kus té vánoční nálady i přes rok.
Jelikož jsme podnikatelský server, mohl bych se úplně oprostit od nějakého rozumování nad smyslem Vánoc a jejich vlivem na duši člověka a soustředit se na holá ekonomická fakta. Na místě by bylo dobré konstatovat, že Vánoce přinášejí podnikatelům hlavně zisky. Dodatek by byl, že kdo bláhově netrávil Vánoce zpíváním koled a s rodinou, mohl si slušně vydělat. Nádavkem bych poradil, jak si přes svátky správně zorganizovat čas, jak úspěšně donutit jít zaměstnance i na Štědrý den do práce, či jak využít rychle mezer v daňových zákonech před přicházející reformou. Na konci glosy bych hlavně důrazně nabádal k nepodcenění dalších svátků (tj. Velikonoc), protože takové žně podnikatelé mohou zažít jen několikrát do roka.
Současně bych se mohl stát vypravěčem historek zažitých během Vánoc. Mohl by to být tragikomický příběh neúspěšného shánění vánočního stromku na poslední chvíli, kdy jsem musel nakonec zaimprovizovat a ozdobit omšelý fíkus. Nebo příběh kamaráda (který se stal mě, ale kdo se rád chlubí, že ze sebe někde udělal pitomce), který omylem při nákupu vánočních dárků zabrousil do nevěstince. A mohl bych pokračovat. Základní schéma je jasné: nějaký trapas, pokud možno se sexuálním podtextem, s překvapivým (i když bystřejšímu čtenáři již očekávaným) závěrem. Šikovné je v případě historky začít nebo skončit větou, že „kdybych tohle někde vyprávěl, nikdo mi to neuvěří..“ Ta zbaví i toho největšího skeptika každého podezření a vypravěč-pohádkář má vyhráno…
Určitě by se dalo najít spoustu dalších možností, jak oglosovat Vánoce a na chvilku si dovolit sklouznout do svátečních klišé a nechat se jimi unášet. Ale to už bych překročil míru snesitelnou pro náš podnikatelský server i rozumnou délku článku a hrozilo by, že čtenář dychtící po posledních radách o nastávající reformě veřejných financí, přesurfuje na konkurenční stránky. Pokud by se tak tomu opravdu stalo, existovala by celkem reálná možnost, že bych byl donucen přístí rok místo psaní vánoční glosy dělat úplně jinou práci.