Svět dnes končí. Čtěte, co všechno mu za tisíce let přinesl byznys

Dnes má dle některých vykladačů mayského kalendáře skončit svět. Server Podnikatel.cz proto k tomuto významnému dni v historii světa připravil přehled, co světu jako celku přinesl byznys a jak ho ovlivnil.

Čtěte také: Obchod s koncem světa. Podnikatelé, nebo podnikavci?

Peníze a banky znali už v Babylonu

Už primitivní národy pochopily, že cesta k dlouhodobému rozvoji a zlepšování životní úrovně vede skrze směnu a obchod. Za první “dar” podnikání světu se dá označit pochopení, že směna je výhodná pro obě strany, jelikož každé z nich zvyšuje užitek. Právě směna a obchod tvoří základ byznysu už od nepaměti, jen v Mezopotámii zřejmě nikoho nenapadlo nazývat svoji činnost byznysem. Obchod nejprve probíhal na bázi barteru, tedy výměny jednotlivých naturálií a zboží. Barter však s sebou nesl řadu nevýhod, pokud jste chtěli například směnit ovoce za šaty, museli jste najít někoho, kdo disponoval šaty a chtěl ovoce. Kvůli tomu začali lidé používat různé vzácné a trvanlivé předměty, které směnu usnadňovaly. Osvědčily se hlavně drahé kovy, které měly výhodu v malém objemu a jednoduché dělitelnost. Třeba v Mezopotámii se používalo už v pátém tisíciletí před naším letopočtem vážené stříbro jako platidlo.

Autor: www.sxc.hu

Ilustrační obrázek.

Jenže vlastnit peníze, respektive hodně peněz, znamenalo také riziko a nebezpečí okradení. Když se obchodníci vydávali na cesty, rozhodně nebylo praktické s sebou tahat veškeré své úspory. Potřeba peníze uschovat a ochránit vedla ke vzniku prvních bank. Například už v druhém tisíciletí před naším letopočtem fungovaly v Babylonu jako banky chrámy, kde si mohli lidé peníze uložit. Kněží pak dokonce i peníze půjčovali. Převrat v oboru bankovnictví pak přišel v 17. století, kdy se začal rozvíjet systém založený na bankách s částečnými rezervami. Jak ale ukázala i zkušenost z Velké deprese, částečné rezervy mají svá rizika a nebezpečí.

Snaha o zisk není hříšná

Podnikání stálo rovněž za objevením nového kontinentu Ameriky. Přestože se obchod a podnikání dělá pro zisk, samotný zisk byl dlouho považován (v Evropě) za něco nemravného a neslučitelného s křesťanskou morálkou. Změnu přinesl až nástup renesance a humanismu. Lidé se začali více zajímat o svoji úlohu v tomto světě a důraz se kladl na člověka samotného, jeho rozum a pozemský život. Právě tento obrat v myšlení stál u zrodu obrovského rozmachu podnikání a byznysu. Sever Itálie se díky tomu stala v 15. století jedním z nejvyspělejších míst světa.

Velký podíl na boomu podnikání mělo rovněž protestanství a především učení o predestinaci, se kterým přišel Jan Kalvín. Ten tvrdil, že už při narození člověka je předurčeno, zda bude spasen. Znakem, že dojde člověk spasení, měl být úspěch v tomto pozemském světě. Touto skutečností vysvětluje významný německý sociolog Max Weber, proč se protestanté vrhli s takovou vervou do podnikání a proč se stal zisk hnacím motorem číslo jedna. Itálii, jakožto velmoc, tak v 16. století nahradilo protestantské Nizozemsko.

Čtěte také: 7 přelomových událostí, které změnily svět podnikání

Neviditelná ruka trhu změnila svět

Když v roce 1776 vydal Skot Adam Smith svoji knihu Bohatství národů, zažívala Anglie nebývalý rozkvět, kterému napomohla “neviditelná ruka trhu” a další věci, které slavný ekonom v knize popisoval. Vekou. Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za svůj oběd, ale je to jejich ohled na jejich vlastní zájem. Nespoléháme se na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku a nikdy jim nezdůrazňujeme naše potřeby, ale jejich výhody, napsal Smith.

Čtěte také: 5 nejvýznamnějších českých podnikatelů v historii

Mezi jednu z hlavních příčin úspěchu patřila dělba práce, která se využívala v manufakturách. O každou část výrobku se staral jiný pracovník a každý s pracovníků řešil pouze svoji část. Specializace na jednotlivé části výrobku zvýšila produktivitu práce a přinesla práci i nekvalifikovaným lidem. Další rozvoj umocnila průmyslová revoluce, tedy masivní zavádění strojů do výroby a inovací. Průmyslová revoluce dala světu mnoho vynálezů (předací stroje, parní stroje, automobily či později telefony), uspíšila budování infrastruktury a dopravy. V důsledku průmyslové revoluce proběhla populační exploze a lidé se začali stěhovat za prací do měst. V 19. století se průmyslová revoluce rozšířila do dalších zemí a svět během několika desítek let poskočil skokově vpřed.

Během prvních padesáti let 20. století ovlivnily společnost hlavně dvě války a rozvoj podnikání šel na druhou kolej. Teprve po druhé světové válce dostal byznys opět šanci, přestože pro východní část Evropy až po dalších 40 letech. Co však byznys nezvládl v první polovině století, dohnal více než důstojně v té druhé. Jde o počítače, mobilní elektroniku, internet a tisíce jiných a jiných novinek, kterým podnikatelští vizionáři vdechli a dnes si bez nich život jen stěží dokážeme představit. Naštěstí nás strach z kolapsu technologií nemusí trápit, jelikož svět končí.