Lucie Kalousová je designérkou a majitelkou značky Patrick Poppet, která se věnuje primárně výrobě kabelek. Lucie na začátku své kariéry ale neměla žádné zkušenosti s designem. Její vzdělání je úplně jiného charakteru. Jelikož jsem byla vždy hodně sportovně zaměřená a rodiče mě ve všem podporovali, usoudili jsme, že Fakulta tělesné výchovy a sportu bude to pravé,
říká Lucie Kalousová.
Po studiu se vrhla do víru PR a eventů pro technologické firmy světa. A terpve až na mateřské začala přemýšlet o tom, že by ve svém životě chtěla dělat úplně něco jiného. Chtěla jsem mateřskou dovolenou využít trochu jinak a nevypadnout z pracovního procesu,
doplňuje Kalousová. Název její značky proto odráží i jméno syna Patrika a slogan značky se nese v duchu: Neděláme kabelky, tvoříme poppetky.
Lucie, vy jste vystudovala sportovní management a pracovně jste se potom věnovala PR a eventům. Proč najednou takový obrat?
Já jsem vždy byla kreativní člověk, kreativní duše. Vlastně už od malička jsem brala rodičům nářadí a šití a sama jsem doma experimentovala. Ale když jsem potom vlastně studovala na gymnáziu, tak jsem to úplně asi neřešila včas a nenapadlo mě studovat fashion design. Ale jelikož jsem byla vždy sportovně zaměřená a rodiče mě v tom podporovali, usoudili jsme, že Fakulta tělesné výchovy a sportu bude to pravé.
Nicméně jak už to tak bývá, nikdy jsem se tomu nevěnovala. Po škole jsem začala pracovat právě v komunikační agentuře. Tomuto oboru jsem se věnovala osm let. Dělala jsem pro různé klienty, ale převážně pro velké technologické nadnárodní společnosti. Té technologie tam bylo tolik, že jsem to zase potřebovala vykompenzovat. Kreativita, móda, umění, to mi chybělo a přitahovalo. Proto jsem ve volném čase nejprve začala psát web o české scéně, čímž pádem jsem získala vhled do české módy a tvůrců. A jelikož mě to bavilo víc a víc, tak jsem si dodělávala ve volném čase kurzy v designu a stylingu. Jezdila jsem třeba do Plzně nebo jsem docházela na UMPRUM tady v Praze.
Proč zrovna kabelky? Proč jste se zaměřila na tento produkt?
Jakmile jsem nasbírala zkušenosti, tak jsem si říkala, již mám těch zkušeností dost a sama bych mohla založit svoji značku. A přemýšlela jsem jakou, s čím, s jakým produktem. A úplně na začátku mě napadly plavky, ale to jsem rychle zavrhla, protože jsem si říkala, že vlastně střihový koncept je dost náročná věc. Plavky střihové nejsou jednoduchá záležitost a neumím je. A taky jsem si říkala, že plavky jsou velmi sezónní záležitost. Takže jsem opustila tuto myšlenku a pak jsem si položila vlastně sama sobě otázku, co mám ráda? A jako každá žena mám ráda pěkné kabelky. Myslím si, že je to naše vizitka. A tehdy jsem si říkala, že se vrhnu právě do tohoto odvětví.
Vy jste značku založila na mateřské dovolené a s tím souvisí i její jméno. Můžete nám tento příběh také přiblížit?
Říkala jsem si, že kabelky se jménem Lucie Kalousová by se dobře neprodávaly. Tak jsem přemýšlela, jak bych značku nazvala. Značku jsem zakládala na mateřské dovolené, když synovi byly asi tři měsíce. A protože o značce jsem začala přemýšlet i díky němu, tak jsem značku pojmenovala po něm. Jmenuje se Patrik. Proto část názvu Patrick a Poppet bylo už jenom logickým vyústěním, protože poppet znamená zlatíčko nebo brouček, takže to odkazuje na něj.
Jsou poppetky odlišné od běžných kabelek? Předpokládám podle toho názvu, že jsou asi menší.
Menší nejsou. Kabelky jsou různých tvarů a různých velikostí, nemá to souvislost s velikostí. Ale do sloganu jsem si zvolila: “Neděláme kabelky, tvoříme poppetky” a chtěla jsem tím říct, že se snažím dělat trochu něco jiného, než je k vidění běžně v nabídce. Zaměřuji se hodně na materiály, aby byly co nejkvalitnější. Zpracování probíhá z velké části ručně. A troufám si říct, že ty kabelky jsou výjimečné. Je to i tím designem. A co se týká materiálů, používám ty nejlepší, žádná tenká nebo lakovaná kůže. Takže používám usně z hospodářských zvířat, protože odmítám pracovat s materiálem z exotických zvířat, která jsou usmrcena pouze pro svoji krásnou kůži nebo srst. Usně, které používám, jsou hovězí. Jedná se o vedlejší produkt masného průmyslu. Jinak by se vyhodily, protože se jedná o odpad, díky čemuž můžeme mít krásné kožené produkty, které vydrží i desítky let, pokud se člověk o ně samozřejmě pečlivě stará.
Kdybyste měla charakterizovat vaši typickou zákaznici, jak byste ji popsala?
Typickou zákaznicí je většinou žena v produktivním věku, to znamená většinou od pětatřiceti let a výš. Dobře situovaná střední, střední a vyšší třída. Jsou to většinou podnikatelky, lékařky, političky, manažerky, prostě ženy na vyšších pozicích, které umějí ocenit kvalitu, za kterou platí.
Vytvořit jednu poppetku trvá přibližně dva a půl dne poctivé řemeslné práce. Co je na té výrobě nejsložitější a nejdůležitější?
Kroků k vytvoření jedné poptávky je opravdu hodně. Začíná to vývojem, kdy si sednu, mám myšlenku a tu chci převést do reality. Musím si tedy nejdříve vytvořit vzorek. Ten si vytvořím buď z papíru, nebo z plsti, abych zjistila, jak to funguje a zda je to technicky možné realizovat. A když jsem spokojená, tak si většinou vytvořím sama v ruce vzorek z usně a ten už potom také posílám do výroby. Firma pak vytváří finální produkt. Ještě ladíme drobné změny nebo si odsouhlasíme hotový produkt. A když jsem spokojená, tak se začne s výrobou. A proč výroba trvá dlouho? Je tam mnoho dílčích úkonů, všechno většinou probíhá ručně, jako je například krájení usně, lepení, očišťovaní, šití.
Více si poslechněte v podcastu, přehrávač je vložen v úvodu článku.
ČLÁNKY DO MAILU