V praxi je tedy nyní podstatné, že OSVČ, například řemeslník, porušil některou z povinností, kterou mu zákon ukládá, bez ohledu na to, zda tak učinil úmyslně, či z nedbalosti
Nově není vyžadováno zavinění
Na začátku července nabyl účinnosti zákon o odpovědnosti za přestupky, který výrazně změnil odpovědnosti podnikajících fyzických osob, tedy OSVČ, za přestupky. Doposud přestupky páchaly jen fyzické osoby, přičemž právnické osoby se dopouštěly jiných správních deliktů. Nově jsou podmínky odpovědnosti za přestupky OSVČ shodné s podmínkami pro právnické osoby a všichni podnikatelé jsou tak odpovědní za přestupky, které spáchají.
Samotný termín „přestupek“ definuje § 5 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich jako společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin.
Pro podnikatele tak nově platí, že pro spáchání přestupku není vyžadováno zavinění, zákon zde zavádí tzv. objektivní odpovědnost. V praxi tedy bude podstatné, že OSVČ, například řemeslník, porušil některou z povinností, kterou mu zákon ukládá, bez ohledu na to, zda tak učinil úmyslně, či z nedbalosti,
upozorňuje Hospodářská komora ČR.
Jaké jsou podmínky pro vznik odpovědnosti
Odpovědnost právnické osoby za přestupek vznikne při kumulativním splnění následujících podmínek:
- porušení právní povinnosti uložené právnické osobě. Právnická osoba musí být označena jako subjekt přestupku ve skutkové podstatě postihující porušení povinnosti uložené buď výlučně právnické osobě, nebo povinnosti uložené obecně širšímu okruhu osob, do něhož náleží i právnické osoby;
- povinnost poruší svým jednáním fyzická osoba, jejíž jednání je přičitatelné právnické osobě. K prokázání odpovědnosti právnické osoby za přestupek však není třeba zjištění konkrétní fyzické osoby (například konkrétního zaměstnance). Ani se u těchto osob nezkoumá zavinění pro účely posouzení odpovědnosti právnické osoby a přestupek;
- k porušení této povinnosti dojde při činnosti právnické osoby, v přímé souvislosti s její činností, ku prospěchu právnické osoby nebo v jejím zájmu;
Základní podmínky pro vznik odpovědnosti OSVČ jsou :
- spáchání jednání, které zvláštní zákon označuje za přestupek (například přestupek dle § 140 odst. 1 písm. c) z. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti – umožnění výkonu nelegální práce – řemeslník si „najme brigádníka“, aniž by s ním uzavřel pracovněprávní vztah);
- ke spáchání došlo při podnikatelské činnosti nebo v souvislosti s ní (například pokud řemeslník ve svém osobním volnu bude zastaven při rychlé jízdě a dopustí se přestupku, bude odpovědný jako osoba fyzická, nikoliv jako podnikatel);
- jednání se dopustí podnikatel nebo jiné osoby, jejichž jednání je podnikateli přičitatelné.
Jednání je podnikající fyzické osobě přičitatelné tehdy, jestli se jej dopustí sama (například sám řemeslník nesplní některou ze zákonem uložených povinností), ale nejen tehdy. Dále mohou být podnikateli přičítána jednání těchto osob:
- zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení při plnění úkolů vyplývajících z tohoto postavení (například vedoucí provozovny nesplní povinnosti, vztahující se k této provozovně – třeba ji správně neoznačí);
- fyzická osoba, která plní úkoly podnikající fyzické osoby (zde se jedná o jakoukoliv osobu, která plní nějaký úkol, bez ohledu na to, zda je zaměstnancem – například rodinný příslušník OSVČ nesprávnou manipulací s nebezpečným odpadem kontaminuje vodu v blízkém rybníce);
- fyzická osoba, kterou podnikající fyzická osoba používá při své činnosti (například personální agentura, která má pro zaměstnavatele vybrat nového zaměstnance, se dopustí diskriminace z důvodu věku – OSVČ žádá pouze mladé či bezdětné zaměstnance);
- fyzická osoba, která za podnikající fyzickou osobu jednala, jestliže podnikající fyzická osoba výsledku takového jednání využila (opět se nemusí jednat přímo o zaměstnance, ale jakoukoliv osobu, která například předjednávala uzavření pracovních smluv s dalšími osobami).
Co se ale týče odpovědnosti za přestupky výše zmíněných osob, může se z ní podnikatel vyvinit. Zákon totiž obsahuje liberaci a platí, že pokud podnikatel prokáže, že vynaložil veškeré možné úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránil, není za něj odpovědný. Například tedy podnikatel prokáže, že zaměstnance pravidelně školí a vykonává kontrolu nad jejich činností. Je samozřejmě vhodné udílet zaměstnancům zásadní pokyny písemnou formou. Stejně tak je vhodné, aby si podnikatel po proškolení zaměstnance nechal tuto skutečnost podepsat (například při přijetí zaměstnance na pozici prodavač podnikatel upozorní zaměstnance na povinnost vydat zákazníkům účtenku, zaměstnanec podepíše, že byl s touto povinností seznámen),
doporučuje Hospodářská komora ČR.
Nový zákon dále zvýšil maximální výši pokuty uložené příkazem, tedy v případech, kdy přestupek nebyl řešen ve zkráceném blokovém řízení, a to ze 4000 korun na maximálně 10 000 korun. Promlčecí doba je nově odstupňována podle závažnosti přestupku. Pro přestupky méně závažné bude promlčecí doba 1 rok, pro přestupky závažnější 3 roky. Závažnějším přestupkem je myšlen takový, za který zákon stanoví sazbu pokuty s horní hranicí alespoň 100 000 korun.
Čtěte více: O přestupcích firem a podnikatelů se nově může dozvědět i veřejnost
Přestupky na úseku podnikání
Zákon také přímo zavedl přestupky na úseku podnikání. Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že provozuje obchodní, výrobní či jinou výdělečnou činnost bez veřejnoprávního oprávnění, je-li požadováno. Zároveň také tím, že nesplní povinnost:
- uvádět na obchodních listinách a v rámci informací zveřejňovaných způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje o své obchodní firmě, a nemá-li ji, o svém jménu, sídle, zápisu do obchodního rejstříku, včetně oddílu a vložky, nebo do jiného veřejného rejstříku, popřípadě do jiné evidence, pokud jde o osobu nezapsanou ve veřejném rejstříku, a identifikační číslo osoby, bylo-li jí přiděleno,
- podat návrh na zápis, změnu nebo výmaz zápisu v obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku, popřípadě v jiné evidenci nebo uložit listinu do sbírky listin, nebo
- používat při podnikání svou obchodní firmu, a nemá-li ji, své jméno, a uvede na obchodní listině údaje, které jsou způsobilé vyvolat klamavý dojem.
Za přestupek lze uložit pokutu do 100 000 korun, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo odstavce 2 písm. a), nebo 50 000 korun, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b). Za přestupek podle odstavce 2 písm. b) lze spolu s pokutou uložit zákaz činnosti do 1 roku.
ČLÁNKY DO MAILU