Talent ženy je často nevyužitý zdroj. Dejte ženu do vedení své firmy

Ukazuje se, že pozitiva probíhajících změn mají většinou také svou temnou stránku. Někdy víc dopadá na muže, jindy na ženy. V čem mohou profitovat a strádat?

Talent je nevyužitý zdroj

Podle studie The Industry Gender Gap, kterou vloni zveřejnilo Světové ekonomické forum, je talent žen jedním z nejvíce nevyužitých zdrojů. A to buď hned od začátku, nebo tím, že se postupně v profesním životě nerozvíjí.

I když jsou ženy celosvětově v průměru více vzdělané než muži a jsou více přítomné ve specializovaných a technických profesích než před deseti lety, přesto jsou jejich šance na vedoucí pozice jen 28procentní ve srovnání s muži. Ženy jsou celosvětově také méně přítomné na trhu práce. Studie navíc upozorňuje i na přetrvávající nerovné odměňování žen a mužů za stejnou práci. A to je součást výchozí pozice, z níž se pro ženy otevírá svět po 4. průmyslové revoluci.

Čtěte také: Jak myslí politici před volbami na ženy a podnikatelky? Čtěte kompletní přehled

Muži ztratí víc pracovních míst

Aleš Chmelař, vedoucí Oddělení strategií a trendů EU Úřadu vlády ČR, prezentoval na mezinárodní konferenci Genderový rozměr digitalizace práce (uspořádala ji nadace Fridricha Eberta ve spolupráci s Českomoravskou konfederací odborových svazů) žebříčky profesí, v nichž dominují muži nebo ženy, seřazený podle toho, jak jsou dané profese ohrožené digitalizací. Na prvním místě jsou dělnické, manuální profese u mužů, u žen je to práce v administrativě a sekretářské práce. Tvrdí nicméně, že digitalizace ovlivní stejně tak muže jako ženy, a pokud jde o zanikání profesí, skončí více těch, v nichž nyní pracují muži.

Drahomíra Zajíčková, výzkumnice Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, však připomněla, že v Česku je nedostatek odborných prací, které by podrobně zkoumaly fenomén Průmyslu 4.0 a Společnosti 4.0. Také jsou podle ní do diskuze minimálně zahrnovány právě genderové aspekty těchto fenoménů a na trh práce se pohlíží jako na genderově neutrální.

Digitalizace přitom podle ní přináší zásadní posun a ovlivní jak vznikání a zanikání pracovních míst, nových odvětví, produktů a služeb, tak změnu pracovněprávních podmínek i chápání zaměstnání, pracovní doby a dalších aspektů práce. Aktuální i očekávaný vývoj přináší některá rizika/příležitosti, která nejsou genderově neutrální a mohou mít důsledky na (ne)rovné postavení mužů a žen na trhu práce, dodává. S tím souhlasí i Kateřina Smejkalová, vědecká pracovnice Friedrich-Ebert-Stiftung. Technologický vývoj nedopadá na obě pohlaví stejně, tvrdí. Je proto podle ní potřeba zohledňovat genderové perspektivy, tak zvaný gender mainstreaming.

Čtěte také: Jaká bude budoucnost profesí? Pracovní náplň většiny z nich se změní

Například podle zmíněné studie The Industry Gender Gap, na niž se odvolává také Drahomíra Zajíčková, v důsledku digitalizace zanikne pět až sedm milionů pracovních míst. Čtyři miliony těch, na nichž pracují muži, a tři miliony těch, na nichž pracují ženy. Dva miliony míst naopak vzniknou, 1,44 miliony z nich však obsadí muži a jen 0,55 milionu ženy.

Z čeho budou ženy benefitovat?

Ovšem Drahomíra Zajíčková připomíná také studie, které zdůrazňují, že z digitalizace mohou ženy benefitovat – například tím, že se více uplatňují v oborech, které tolik nepodléhají automatizaci, protože vyžadují sociální dovednosti a mezilidský kontakt. Navíc ženám bude usnadněn vstup do oborů, které díky „smart“ technologiím budou klást menší nároky na fyzickou sílu, doplňuje.

Čtěte také: Jaké mají Češky ambice? Různé. Do vedení firem se však příliš neženou

Větší flexibilita práce také umožní lepší sladění práce a soukromého života, což může podle ní přinést i ženám s malými dětmi lepší možnosti, jak se uplatnit na trhu práce. Zároveň ale může totéž znamenat i větší zátěž v oblasti pronikání práce do soukromí. Rozvoj nových technologií totiž nemusí přinést lepší sladění práce a soukromí automaticky. Upozorňuje také, že předpokladem pro to je i vyrovnanější podíl žen a mužů v péči o domácnost. A to i z toho důvodu, že digitalizace bude klást větší nároky na celoživotní vzdělávání. Existuje riziko, že ženy nebudou moci tak dobře sladit veškeré požadavky se svými dalšími mimopracovními povinnostmi. Tím, že muži mají k dispozici více času pro školení, genderové nerovnosti na pracovišti se podle průzkumů totiž ještě zhorší.

Fakt, že domácí práce, včetně péče o děti, ovlivňují kariéru víc, než je možná na první pohled zřejmé, potvrzuje i americká studie Women in the Workplace společnosti McKinsey & Company. Ta jednoznačně tvrdí: Lidé, kteří se více věnují práci doma, se méně zajímají o to, aby se uplatnili ve vysokém managementu. A to se z větší míry týká právě žen. Ukázalo se, že i seniorní manažerky vykonávají sedmkrát častěji než muži více jak polovinu domácích prací.

Čtěte také: Tolerujete předsudky? Pak škodíte hlavně svému byznysu

Jak shrnul Jan Drahokoupil, výzkumník Evropského odborového institutu (ETUI), i v budoucnu tak mohou pokračovat staré problémy v novém světě práce. Uvádí totiž, že flexibilita práce je u žen často nedobrovolná (jinak nemohou sladit práci a rodinu), stírá hranici mezi prací a volným časem a vede k prekarizaci – k nejistotě i k tomu, že jde flexibilita na úkor platu a pracovních podmínek. Digitalizace na tom nakonec nemusí nic změnit k lepšímu.

Hrozba: Ženy chybí v žádaných profesích

Další nevýhodou pro ženy může být podle Drahomíry Zajíčkové také to, že si ženy méně často volí ke studiu obory z oblasti přírodních věd, techniky a technologií či matematiky (STEM). Tedy obory, které jsou na vzestupu a po nichž se zvyšuje poptávka zaměstnavatelů. Nebo kariéru, i když obory vystudovaly, opouští a pracují nakonec v netechnických profesích. Potřebu rovnosti žen a mužů ve vzdělávání v oblasti STEM vyzdvihla na konferenci také Kristina Kosatíková z IBM ČR.

Čtěte také: Jak bude vypadat podnikání v budoucnosti? Prozkoumali jsme 

Nevýhodou je také fakt, že je žen málo i v exponované oblasti ICT a na manažerských pozicích. Výzkumnice cituje některá statistická zjištění, která ženám v této oblasti nenahrávají – mezi ženami je třeba méně rozšířený přístup k internetu. Přitom se ukazuje, že začlenění žen do digitální ekonomiky je velkou příležitostí a může vytvořit přírůstek HDP v Evropské unii v hodnotě 9 miliard eur.