Tatínek u porodu, stěhování a hledání nového zaměstnání. Nárok na placené volno?

Okruh a rozsah jiných osobních důležitých překážek v práci v zákoníku práce nenajdeme. Je stanoven samostatným nařízením vlády č. 590/2006 Sb.

Předchozí článek Zubař, svatba, zpožděný autobus. Kdy má zaměstnanec nárok na placené volno? byl věnován vysvětlení problematiky překážek v práci na straně zaměstnance a podmínkám poskytnutí volna na vyšetření nebo ošetření, znemožnění cesty do zaměstnání a účasti na svatbě. 

Pokračujeme výčtem dalších důležitých osobních překážek v práci.

Narození dítěte

Pracovní volno se poskytne na nezbytně nutnou dobu:

• a) s náhradou mzdy nebo platu k převozu manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět,
• b) bez náhrady mzdy nebo platu k účasti při porodu manželky (družky).

Úmrtí

Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na:

• a) 2 dny při úmrtí manžela, druha nebo dítěte a na další den k účasti na pohřbu těchto osob,
• b) 1 den k účasti na pohřbu rodiče a sourozence zaměstnance, rodiče a sourozence jeho manžela, jakož i manžela dítěte nebo manžela sourozence zaměstnance a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob,
• c) nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den, k účasti na pohřbu prarodiče nebo vnuka zaměstnance nebo prarodiče jeho manžela nebo jiné osoby, která sice nepatří k uvedeným fyzickým osobám, ale žila se zaměstnancem v době úmrtí v domácnosti, a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob. Náhrada mzdy nebo platu podle tohoto bodu přísluší rovněž zaměstnancům uvedeným v § 317 zákoníku práce.

Domácností se myslí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Při posuzování nároku na volno je nutné nejprve určit rodinný vztah zaměstnance k zemřelému nebo posoudit splnění podmínky společné domácnosti. Obstarání pohřbu zaměstnancem se dokládá potvrzením pohřební služby, krematoria apod.

Doprovod k lékaři

• a) Pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, jestliže byl doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu.

1. – s náhradou mzdy nebo platu, jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela; má-li zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, nepřísluší mu náhrada mzdy nebo platu, 
2. – bez náhrady mzdy nebo platu, jde-li o ostatní rodinné příslušníky.

• b) Pracovní volno k doprovodu zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociálních služeb nebo do školy nebo školského zařízení samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením s internátním provozem a zpět, se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků, a to s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 6 pracovních dnů v kalendářním roce.
• c) Pracovní volno k doprovodu dítěte do školského poradenského zařízení ke zjištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu bez náhrady mzdy nebo platu.

Pro účely doprovodu se rodinnými příslušníky rozumí fyzické osoby, které byly vyjmenovány pod bodem „úmrtí“.

Pohřeb spoluzaměstnance

Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu zaměstnancům, kteří se zúčastní pohřbu spoluzaměstnance. Tyto zaměstnance určí zaměstnavatel sám nebo v dohodě s odborovou organizací.

Přestěhování

Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 2 dny, při přestěhování zaměstnance, který má vlastní bytové zařízení. Pokud jde o přestěhování v zájmu zaměstnavatele, poskytne se pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu. Náhrada mzdy nebo platu podle tohoto bodu přísluší rovněž zaměstnancům uvedeným v § 317 zákoníku práce.

Vyhledání nového zaměstnání

Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu před skončením pracovního poměru se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní době v délce dvou měsíců. Ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu před skončením pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů. Pracovní volno je možné se souhlasem zaměstnavatele slučovat.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Jedná se vždy o zákonný nárok na poskytnutí placeného nebo neplaceného volna. Zaměstnanec se nemůže většího rozsahu volna, než stanoví nařízení vlády o okruhu a rozsahu jiných důležitých osobních překážek v práci, domáhat. Zaměstnavatel ale může např. vnitřním předpisem stanovit volno s náhradou mzdy i ve větším rozsahu.

Překážky v práci a dohody konané mimo pracovní poměr

Překážky v práci se vztahují k pracovnímu poměru. V případě dohod konaných mimo pracovní poměr je situace jiná. Je nutné dodržet pouze nezbytné minimum důležitých osobních překážek v práci (pracovní neschopnost, karanténa, ošetřování člena rodiny, mateřská a rodičovská dovolená).

Na jiné důležité osobní překážky v práci stanovené nařízením vlády zaměstnanci se sjednanou dohodou nárok nemají. Ovšem dle § 77 odst. 3 zákoníku práce si mohou zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti jejich poskytování přímo v dohodě sjednat. Případně mohou být sjednány kolektivní smlouvou či stanoveny interním předpisem. V takovém případě musí být poskytnuty minimálně v zákonem stanovené výši (nelze sjednat pouze jejich část). 

Překážky nad rámec zákonného minima

Zaměstnavatel samozřejmě může poskytnout dle finančních a provozních možností více dnů placeného i neplaceného volna. Zákonem je stanoveno pouze nezbytné minimum.

Velmi častá je například náhrada mzdy i v prvních třech dnech pracovní neschopnosti nebo poskytování zdravotního volna, takzvané sick days. Čtěte více: Vyplatí se zaměstnavatelům poskytování takzvaných „sick days“?