Tepelné čerpadlo ušetří malému obchodu až 80 tisíc korun ročně na elektřině

Podnikatelé aktivně shánějí úspory

Luděk Lošťák ze společnosti Zero living uvádí, že se na ně obrací jak podnikatelé, tak SVJ a různí provozovatelé a mnozí z nich dnes primárně řeší tzv. potenciální soběstačnost a snížení rizika odpojení od plynu. Vedle toho řeší i snížení nákladů na provoz s možností využití dotační podpory z různých programů. Tedy nejde zcela jednoznačně říci, že pohnutky řešení současného stavu jsou otázkou výhodnosti, ale potřeby řešení, podotýká. Také Radek Červín, vedoucí prodeje ve společnosti NIBE, potvrzuje, že se na ně podnikatelé obracejí velmi často. Rostoucí ceny energií pro některé firmy mohou být likvidační. Investice do tepelného čerpadla bývá ve většině případech jedinou cestou, jak provozní náklady ponechat v udržitelné výši, zmiňuje.

Podle Cyrila Regnera, majitele společnosti Malina Group, je důvodem toho, že se na ně obracejí podnikatelé, cena rostoucích energií a velké obavy panující z nejistoty dodávky plynu. Dalším parametrem pro firemní klienty je například již zastaralá technologie vytápění, jež se užívá do dnešních dnů, jako jsou teplomety nebo plynové infrazářiče s minimální účinností. Tyto systémy do dnešních dnů přežívaly jen kvůli výši investic, které jsou potřeba pro částečnou nebo kompletní rekonstrukci. Zvažují i úpravy části nebo celého systému, protože technologie tepelných čerpadel má své specifické vlastnosti a je vhodná pro nízkoteplotní vytápění, což mnohdy zahrnuje úpravu stávajícího systému vytápění. Pro výrobce tepelných čerpadel Master Therm není rozhodující, zda je provozovatel podnikatel, protože jejich instalace rozdělují na rodinné domy, bytové domy a velké objekty a průmysl.

Pavel Grochál, Corporate Affairs z innogy Česká republika, potvrzuje, že zájem o instalaci fotovoltaiky je v současné době enormní a aktuálně již kontraktují zakázky na rok 2023. Investice do fotovoltaiky se podle něj vzhledem k rostoucím cenám elektřiny vyplatí s tím, že návratnost menších projektů je v současné době i bez dotace v horizontu cca 6–9 let. Z tohoto pohledu se jedná o konzervativní investici, jejímž prostřednictvím dochází k fixaci části nákladů na elektrickou energii ve formě investice do fotovoltaické výrobny, doplňuje. Finanční úspora závisí na vhodně zvolené velikosti fotovoltaické elektrárny (v závislosti na spotřebě elektrické energie), která bude schopna co největšího množství vyrobené energie sama spotřebovat, tedy přes den. Velmi vhodná je FV elektrárna pro firmy, které spotřebují vyrobenou energie v daném čase, tady je úspora nejvyšší, popisuje Miroslav Vránek, tiskový muvčí z Pražské plynárenské.

I malý obchod může využít fotovoltaiku nebo tepelné čerpadlo

Cyril Regner podotýká, že je velmi důležité vytvořit individuální návrh, který zahrnuje kromě technického řešení i umístění technologie, proveditelnost a související náklady s tím, že do zhodnocení výhodnosti vstupuje tepelná výměna dotčeného objektu, stávající způsob vytápění a další parametry. Také Luděk Lošťák vysvětluje, že nejde jednoznačně říci, zda je pro někoho výhodné pořízení tepelného čerpadla. Pokud nahrazuje současný zdroj topení (např. z plynového kotle má jiný teplotní spád), je velice důležité vědět, do jaké otopné soustavy by bylo teplené čerpadlo zapojeno. V tom směru to může být investice nejen do tepleného čerpadla, ale taktéž to může být nutnost výměny současných radiátorů za nové s vyšší účinností.

Celkově se toto řeší pomocí výpočtu teplené ztráty objektu a posléze lze s přesností určit, jak silné musí být čerpadlo a s jakými náklady lze dále pracovat i s energiemi pro jeho následný provoz, dodává a upozorňuje, že teplené čerpadlo napříč všemi dalšími řešeními bude pro provoz objektu řešením pouze tehdy, kdy bude umožněna provozovatelem distribuční sítě dostatečná kapacita elektrické energie na přípojce k objektu, protože toto bývá častým problémem u bytových domů. Radek Červín vypočítává, že když má například podnikatelka malý obchod s prodejní plochou do 400 m2, tak může být úspora v desítkách tisíc korun. Například je-li prostor nyní vytápěn elektricky, může být úspora až 80 000 Kč/rok při tepelné ztrátě objektu 20 kW a ceně 3,5 Kč/1kWh elektřiny, uvádí a dodává, že v tomto případě by se výše investice do zdroje tepla mohla blížit ke 400 000 Kč.

Miroslav Vránek vyjmenovává, že mezi faktory ovlivňující vhodnost instalace fotovoltaických elektráren patří například místo, velikost, orientace, kapacita připojení, finanční investice. Technologie jde rychle dopředu a dalo by se podle něj říci, že je možné instalovat ji na jakýkoliv typ střechy a střešní krytiny a na trhu jsou dostupné různé konstrukce, které umožňují nastavení vhodného úhlu, orientace, stejně tak velikosti a typy FV panelů. FVE dává ekonomický smysl, pokud je možné alespoň 70 procent vlastní vyrobené energie spotřebovat s tím, že je možné vyrobenou energii akumulovat do baterií a spotřebovat ji v době, kdy FV elektrárna nevyrábí. FV panely se mohou využít nejen k výrobě elektrické energie, ale také pro vytápění nebo ohřev vody. Opět tedy platí, čím více vyrobené energie dokáže spotřebovat, tím více šetříte, shrnuje. Pavel Grochál radí, že je potřeba zohlednit rozložení vlastní spotřeby elektřiny během dne tak, aby byla fotovoltaika dobře dimenzovaná. V případě prodejny potravin, kde kontinuálně běží chladničky, mrazáky, osvětlení a většina provozu je soustředěna během dne, je fotovoltaika samozřejmě velmi zajímavá varianta úspory na výdajích za elektřinu, upřesňuje.

Překážky jsou hlavně technického charakteru

Podle Miroslava Vránka je důležité si uvědomit, že pořízení FVE přináší nejen finanční úsporu, ale také částečnou energetickou soběstačnost. Podnikatelé tak nejsou zcela závislí na dodávkách energie a zároveň jsou ohleduplní k životnímu prostředí, nevytváří žádné palivo, které by znečišťovalo ovzduší a zatěžovalo přírodu, a nespornou výhodou také je, že slunce neposílá „žádné účty“ k zaplacení. FVE se vyplatí v případě vlastní spotřeby alespoň 70 procent vyrobené elektrické energie. V případě, že by výrobce byl schopný spotřebovávat vyrobenou energii pouze z 30 procent, daná investice se ekonomicky nevyplatí, zdůrazňuje. Pavel Grochál uvádí, že komplikací může být například objekt v památkově chráněné zóně nebo složité vlastnické vztahy k objektu, ve kterém je provozovna. Pro rozhodování o vhodnosti investice hraje v neprospěch nevhodně rozložená spotřeba (například večerní podniky), nevhodně orientovaná střecha, většinu dne zastíněná. I v těchto případech se nějaké technické řešení dá nalézt, to pak ale může celou investici dost prodražit a ta se může stát nerentabilní, vysvětluje dále.

Jak je uvedeno výše, v případě tepelných čerpadel je jednou z překážek, že distributor nepovolí navýšení kapacity elektrické přípojky, která se musí v některých případech posílit. Tedy posléze nezbývá nic jiného než řešit a hledat souběh opatření, která mohou vést ke snížení, a to např. instalací FVE a dalších případných zdrojů v souběhu. Jsou situace, kde prostě není řešení v dosahu, podotýká Luděk Lošťák. Cyril Regner hovoří také o překážkách technického charakteru, kdy je například topná soustava dělaná pro vyšší teplotu, než kterou je schopno tepelné čerpadlo vyvinout, a tím by se stala nedostatečně účinnou. Další, co je podle něj potřeba zvážit, jsou náklady na úpravu topné soustavy, které mohou překročit předpokládanou úsporu, a také se nesmí zapomínat na vhodné umístění venkovní jednotky. Ta nepatří mezi nejmenší, vydává hluk a v zimním období může způsobovat tvorbu ledu ve své blízkosti. I přes vstupní náklady je možné návratnost celého systému odhadnout a tím zhodnotit své investice, ujišťuje.

Investice je v řádu statisíců korun

Každá instalace je specifická a záleží na mnoha faktorech. V případě tepelných čerpadel od typu izolace, po stávající otopnou soustavu, zda-li má klient potřebu instalovat či vyměnit radiátory a mnoho dalších. Řádově lze podle Cyrila Regnera říct, že se jedná o statisíce korun. Každé technologické řešení má své úskalí i přednosti. Většinou jsou to statisíce za samotnou technologii a posléze i za montáž a uvedení do provozu v kontextu celé ekvitermní regulace systému, přidává Luděk Lošťák. 

Co se týká fotovoltaiky, u malých instalací se podle Pavla Grochála jedná cca o 30 000 Kč/kWp. Výrobna o výkonu 10 kWp bez akumulace, která za rok vyrobí cca 10 MWh el. energie, bude stát cca 300 000 Kč. Jedná se však o velmi orientační číslo a vždy je nutno zohlednit místní podmínky. Navíc i pro takto malé výrobny je možno čerpat dotace, čímž může dojít k významným úsporám, upřesňuje. Miroslav Vránek podotýká, že výše investice za instalovaný kWp se odvíjí od celkové velikosti instalované elektrárny a dalších faktorů. Doporučuje orientační cenu zjistit například na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, kde se v příloze vyhlášené výzvy nachází tabulka pro výpočet maximálních způsobilých výdajů.

Ukázka tabulky s výpočtem výdajů

Autor: vlastní zpracování, podle licence: Rights Managed

Pořizovací náklady mohou snížit dotace a programy

Dominika Pospíšilová z tiskového střediska Ministerstva životního prostředí ČR serveru Podnikatel.cz potvrdila, že o dotace z programu Nová zelená úsporám mohou žádat developeři – podnikatelské subjekty a využít tyto peníze mohou například na pořízení tepelného čerpadla nebo FV systémů. Dále mohou malé i velké podniky využít výzev v Modernizačním fondu. Programů je zde aktuálně devět a zaměřují se například na modernizaci soustav zásobování tepelnou energií, nové obnovitelné zdroje v energetice nebo zlepšení energetické účinnosti v podnikání.

Do konce letošního června je možné podat žádost do programu Fotovoltaické elektrárny. Díky němu je možné získat až 50% dotaci na pořízení a instalaci fotovoltaických systémů a bateriových úložišť. Je určen na financování větších firemních projektů. Mohou jej čerpat jak malé, střední a velké podniky, tak OSVČ. Na program byly alokovány čtyři miliardy korun a podle statistik Ministerstva průmyslu a obchodu ČR bylo k 13. květnu 2022 podáno celkem 1739 žádostí o výši přes tři miliardy korun. 

Statistiky programu zaměřeného na fotovoltaické systémy

Autor: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, podle licence: Rights Managed

Dalším zdrojem dotací na obnovitelné zdroje je program Ministerstva průmyslu a obchodu ČR s názvem Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). Ten je přímým nástupcem Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) a první programy z něj by se podle serveru Enovation měly spustit přibližně v polovině roku 2022.