Cílem každého podnikání je dosažení zisku. A zisk je OSVČ povinna zdanit daní z příjmů. Každý podnikatel přemýšlí, jak snížit daňový základ a legálně minimalizovat i svou daňovou povinnost.
O snižování daňového základu se mluví a píše většinou v období, kdy se uzavírá účetnictví a vyplňuje daňové přiznání. Nečekejte ale až na konec roku, mnohé se již nenapraví. O tom, jak snížit základ daně, přemýšlejte už dnes. V průběhu roku lze se základem daně pracovat, lze ho ovlivnit samotným jednáním i vedením účetní evidence. Server Podnikatel.cz proto přináší už dnes tipy, jak optimalizovat výši daňové povinnosti za rok 2009.
1. Zřizovací výdaje lze zahrnout do nákladů
První tip máme pro ty, kteří si svou firmu teprve zakládají. Výdaje vznikají jak při zakládání obchodní společnosti (právnické osoby), tak i při zahájení podnikání živnostníků. Začínající podnikatel platí správní a soudní poplatky, mohou mu vznikat již náklady na služební cesty, nájemné nebo náklady za poradenské služby.
Vynaložené výdaje na založení účetní jednotky do okamžiku vzniku účetní jednotky lze hodnotit jako zřizovací výdaje. Zřizovací výdaje patří mezi nehmotný dlouhodobý majetek společnosti, které lze odepsat nejpozději do 5 let od vzniku podniku. Zákon o daních z příjmů konkretizuje, že zřizovací výdaje se odepisují rovnoměrně po dobu 60 měsíců.
U podnikatelů, kteří nejsou účetní jednotkou, a vedou daňovou evidenci, výdaje vynaložené při zahájení podnikání také snižují základ daně. Výdaje, který byly uhrazeny před zahájením podnikání, se zapíší do deníku příjmů a výdajů v okamžiku otevření knih daňové evidence. Do daňové evidence lze zahrnout výdaje i v případě, že byly vynaloženy v kalendářním roce, který předcházel roku zahájení podnikatelské činnosti. Čtěte více: Založte si podnik a snižte si základ daně z příjmů
2. Odpisy majetku
Odpisování majetku je vyjádření trvalého snížení hodnoty dlouhodobého majetku podniku. Odpisování lze zahájit po uvedení dlouhodobého majetku do užívání.
Čtěte více: Odpisy hmotného dlouhodobého majetku v účetnictví a daňové evidenci
Odpisem vstupuje do nákladů pořizovací cena majetku. Daňové odpisy lze i v průběhu užívání majetku podle zákona o daních z příjmů přerušit. Pozastavení daňových odpisů je jedním z nástrojů optimalizace daňového základu. Čtěte více: Přerušit odepisování se občas vyplatí
3. Manka a škody jsou daňově uznatelné do výše náhrady, jsou ale výjimky
Zákon o daních z příjmů v § 25 říká, že daňově nelze uznat manka a škody přesahující náhrady škody. Plně lze uznat škody, které vznikly v důsledku živelných pohrom nebo škody, které byly způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem.
V ostatních případech, lze uznat manka a škody jen do výše jejich náhrady. Náhradu škody lze požadovat po odpovědném zaměstnanci nebo pojišťovně. Výše škody musí být podle § 24 zákona o daních z příjmů doložena posudkem pojišťovny nebo posudkem soudního znalce.
Daňovou škodou nikdy není:
- manko a škoda v rámci norem přirozených úbytků a ztratného,
- poškození na majetku, které lze opravit,
- vyřazení zásob, pokud je při likvidaci dosaženo jakékoli tržby.
Od ledna 2008 lze zařadit mezi daňově uznatelné náklady i hodnotu zlikvidovaných zásob včetně dalších výdajů, které s likvidací souvisí. Podmínkou je prokazatelnost provedení likvidace. Daňový odpis u zásob potravin a léků lze provést pouze v případě prošlých záručních lhůt.
Čtěte více: Do nákladů lze zahrnout i hodnotu zlikvidovaných zásob
Jaký máte názor na výši daní z příjmů fyzických osob?
Zatím jsme uvedli jen škody – poškození nebo zničení majetku, který je vlastnictvím poplatníka. Co ale se škodou, kterou poplatník způsobí na majetku druhé osoby? Taková škoda je daňově uznatelná. Nabourali jste cizí auto nebo jste zničili cizí plot? Vše lze považovat za náklady, o které se sníží základ daně. Nezáleží na tom, jaká je výše škody, zda byl majetek pojištěn nebo zda bylo poškození úmyslné či neúmyslné. Nejedná se o škodu ve smyslu zákona o daních z příjmů podle § 25 odst. 2.
4. Reklama není reprezentace, náklady na reklamu snižují daňový základ
Reklama je nástrojem marketingové komunikace podniku. Reklama je daňově uznatelným výdajem, snižuje základ. Zákon nestanoví maximální limit nákladů vynaložených na reklamu.
Do reklamy spadají i reklamní předměty, jejichž daňovou uznatelnost řeší § 25 zákona o daních z příjmů. Reklamní předmět musí být označen firmou, ochranou známkou nebo názvem propagovaného zboží či služby. Musí být patrné, kdo a co propaguje.
Propagační předmět nesmí být předmětem spotřební daně, výjimku tvoří tiché víno. Hodnota propagačního předmětu nesmí přesáhnout částku 500 Kč bez DPH.
Od reklamy je nutné odlišit výdaje na reprezentaci. Výdaje na reprezentaci nejsou daňově uznatelné a nelze u nich uplatnit ani odpočet DPH. Reprezentace zahrnuje výdaje na pohoštění, občerstvení a dary.
Čtěte více: Zaplaťte si reklamu a odečtěte ji z daní
5. Dary mají své limity
Ne všechny dary lze odečíst od daňového základu. Dary, které jsou daňově uznatelné, mají limity. Navíc rozhoduje, komu a na co dar poskytujete.
Na formě daru nezáleží, dary mohou být peněžité i nepeněžité. Limity pro daňovou uznatelnost darů jsou odlišné pro fyzické i právnické osoby. Daňovou uznatelnost darů fyzických osob řeší § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů. § 20 odst. 8 zákona pak řeší dary právnických osob.
Fyzické osoby (§ 15 odst. 1) | Právnické osoby (§ 20 odst. 8) |
---|---|
Úhrn všech darů přesahuje 2 % základu daně nebo alespoň 1000 Kč | Hodnota jednoho daru alespoň 2000 Kč |
Maximálně lze odečíst 10 % ze základu daně | Maximálně lze odečíst 5 % ze základu daně |
Dar i odběr krve – oceněn na 2000 Kč |
Dar, o který chcete snížit základ daně, je třeba prokázat darovací smlouvou. Z doložené smlouvy musí být patrné, kdo je dárce, kdo obdarovaný, hodnota daru a především účel. Samozřejmě na smlouvě nesmí chybět ani datum darování.
Daňový dar je určen obcím, krajům, právnickým i fyzickým osobám. Dary mají směřovat na financování vědy, vzdělání, výzkumu a vývoje, na kulturu, školství, policii či na požární ochranu. Dary mohou být určeny i na účely sociální, zdravotnické, ekologické, charitativní, tělovýchovné či sportovní. Čtěte více: Daňově uplatnitelné dary a jejich rozlišení od skryté reklamy