Okresní správy sociálního zabezpečení loni provedly 151 410 kontrol pacientů. Nejčastěji chodili sociální pracovníci do terénu v Jihomoravském a Středočeském kraji. V každém z nich provedli více než 18 000 namátkových kontrol dodržování režimu dočasné pracovní neschopnosti. Znamená to, že zkontrolován byl téměř každý pátý člověk, kterému ošetřující lékař neschopenku vystavil. A díky vysokému počtu kontrol se znovu ukázalo, jak je systém zneužíván.
Nemocenská byla zkrácena nebo odebrána 2977 lidem. Nejčastěji byli trestáni simulanti ze Středočeského kraje, tady to bylo celkem 343 lidí. Následují je kraje Plzeňský a Olomoucký s 306 a 305 případy postihů. Vzorně se v tomto ohledu chovají obyvatelé hlavního města. V Praze bylo za porušování pravidel dočasné pracovní neschopnosti postihnuto jen 14 pacientů.
Pracovních neschopností ubývá
Za celý loňský rok bylo podle České správy sociálního zabezpečení evidováno 1 213 133 ukončených dočasných pracovních neschopností. To je v porovnání s rokem 2011 o skoro desetinu méně. Podobně se snižuje počet prostonaných dnů. Tady je úbytek 5 milionů. Mírně se zvyšuje doba trvání jednoho případu. V průměru je to 45 dnů a ženy jsou obvykle nemocné o 4 dny déle než muži.
Nejčastějším důvodem pro dočasnou pracovní neschopnost jsou nemoci dýchací soustavy. Ty ale mají také nejkratší průběh. A třeba neschopenka z důvodu těhotenství, porodu a šestinedělí se ženám loni dávala v průměrně na 100 dnů.
Cílem dávek nemocenského pojištění je finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany v okamžiku, kdy kvůli nemoci či mateřství ztratí krátkodobě výdělek. Účast na nemocenském pojištění zaměstnanců vzniká ze zákona a je povinná. Osoby samostatně výdělečně činné si mohou platit nemocenské pojištění dobrovolně.
Za simulování hrozí i výpověď
V prvních třech dnech nemoci si může zaměstnance přijít zkontrolovat nejen Okresní správa sociálního zabezpečení, ale také zaměstnavatel. Kontrola může přijít prakticky kdykoli, podle aktuálních statistik je šance jedna ku osmi. V případě, že se potvrdí porušení dodržování léčebného režimu, může člověk dostat pokutu až do výše 20 000 korun. Protože zpráva z kontroly odchází nejen ošetřujícímu lékaři, ale také zaměstnavateli, hrozí za zvlášť hrubé porušení léčby i vyhazov. Ten může být podle zákoníku práce okamžitý a bez nároku na odstupné.
Výši nemocenské letos mění nové redukční hranice.
Zákon nařizuje dodržovat léčebný režim a umožnit jeho kontrolu. Lidé, kteří čerpají nemocenskou, jsou proto povinni sdělit ošetřujícímu lékaři platnou adresu místa pobytu v době pracovní neschopnosti a označit byt i zvonek jmenovkou. Vycházky jsou možné maximálně 6 hodin denně, a to v době mezi 7:00 a 19:00. Ve výjimečných případech může ošetřující lékař povolit po předchozím písemném souhlasu Okresní správy sociálního zabezpečení, aby si vážně nemocný volil dobu vycházek podle svého aktuálního zdravotního stavu,
dodává mluvčí České správy sociálního zabezpečení Jana Buraňová. Lékař smí volný režim vycházek povolit pouze v případech, kdy mimořádně náročný léčebný plán, probíhající intenzivní léčba, nepříznivé vedlejší účinky léčby nebo celkově závažný zdravotní stav neumožňují dočasně práce neschopnému využít pevně stanovenou dobu.
Nové povinnosti pro zaměstnavatele
Od ledna tohoto roku nabyl účinnosti zákon č. 396/2012 Sb., který zavedl několik změn povinností při výplatě dávek nemocenského pojištění. V té souvislosti došlo i ke změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.
Pokud je zaměstnanci nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, je zaměstnavatel povinen dle ustanovení § 97 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění bezodkladně předávat Okresní správě sociálního zabezpečení společně s údaji potřebnými pro výpočet dávek nemocenského pojištění také podklady pro provádění srážek z dávek. Těmi jsou usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, informace o výši dosud provedených srážek a pořadí pohledávek.
V případě, že zaměstnanci po část kalendářního měsíce náleží příjem od zaměstnavatele a po část kalendářního měsíce dávka od Okresní správy sociálního zabezpečení, je zaměstnavatel současně povinen sdělit, jaká část nezabavitelné částky nemá být správou sražena.
Pokud je exekuce nařízena v době, kdy je zaměstnanci vyplácena dávka nemocenského pojištění, je zaměstnavatel povinen uvedené podklady k provedení srážek Okresní správě sociálního zabezpečení bezodkladně předat, přestože běžné údaje, tedy přílohu k žádosti, předal už dříve. Na základě uvedených podkladů bude správa provádět srážky z dávek nemocenského pojištění, aniž by vyžadovala vydání nového titulu od příslušného orgánu.
Pokud Okresní správa sociálního zabezpečení ukončila výplatu dávek a exekuce není ukončena, má povinnost vyrozumět o tom zaměstnavatele jako dalšího plátce mzdy. Tyto povinnosti upravuje ustanovení § 116 odst. 5 písm. e) zákona o nemocenském pojištění.
Jak je to s nároky na náhradu
Na náhradu mzdy v pracovní neschopnosti mají nárok všichni zaměstnanci v pracovním poměru a lidé pracující na dohodu o pracovní činnosti, za které zaměstnavatel platí nemocenské pojištění. Dále také osoby samostatně výdělečně činné, které si nemocenské pojištění platí dobrovolně. Za první tři dny nemoci, tedy prvních 24 neodpracovaných hodin, se ale náhrada nevyplácí.
Nárok na náhradu mzdy vzniká až čtvrtý den nemoci. Do 21. dne ji hradí zaměstnavatel a výše podpory činí 60 % průměrného hrubého výdělku za poslední čtvrtletí. Průměrný hodinový výdělek se ale snižuje pomocí takzvané redukční hranice. A ta má od letoška nové parametry.
| Částka | Procenta |
|---|---|
| do 151,03 Kč | 90 % |
| od 151,03 do 226,63 Kč | 60 % |
| od 226,63 do 453,08 Kč | 30 % |
| nad 453,08 Kč | nepřihlíží se |
Při dlouhodobější nemoci přebírá výplatu dávek nemocenského pojištění stát. Ten platí od 22. dne a nejvyšší hranice je 380 dnů od počátku dočasné pracovní neschopnosti. Nemocenská je vyplácena za každý kalendářní den a počítá se z průměru hrubého příjmu za poslední rok. Její výše je pak 60 %. Stejně jako u náhrady mzdy je ale nutné počítat s uplatněním redukční hranice.
| Částka | Procenta |
|---|---|
| do 863 Kč | 90 % |
| od 863 do 1 295 Kč | 60 % |
| od 1 295 do 2 589 Kč | 30 % |
| nad 2 589 Kč | nepřihlíží se |
TIP: Aktuální výpočet nemocenské.
Nárok na nemocenskou dávku zaniká v případě, že si zaměstnanec přivodil pracovní neschopnost úmyslně. O celou polovinu se pak nemocenská snižuje v případě, že se člověk do dočasné pracovní neschopnosti dostal pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných látek, dále při úrazech přivozených vyvoláním fyzického napadení nebo při spáchání úmyslného trestného činu.
ČLÁNKY DO MAILU