Na světě je další z byznysových sdružení, Asociace českého tradičního obchodu. Stala se největším společenstvím sdružujícím maloobchodníky z oblasti malého a středního podnikání a vznikla proto, aby maloobchodníkům s potravinami pomohla přežít. Je před nimi totiž velice náročné období. Její zakladatelé tvrdí, že o podpoře malého a středního podnikání jak v maloobchodě, tak v českých potravinářských podnicích se hodně mluví, ještě více píše, ale realita je někde jinde. Například evropské projekty s podporou maloobchodu v Česku vůbec nepočítají. Je to politikum. Když se řekne maloobchod, všichni se baví jen o zahraničních obchodních řetězcích. Mluvit o českých obchodech, to by byl krutý prohřešek proti současným zvyklostem. Podívejte se například na ministerstvo průmyslu a obchodu. Ten obchod na něm nemá ani ředitele odboru nebo náměstka. Maloobchod jde úplně stranou,
říká Zdeněk Juračka, předseda představenstva Asociace českého tradičního obchodu.
Budou mít otevřeno ještě za pár měsíců?
Podle asociace dochází ke schizofrennímu stavu. Stát neustále dokola omílá, že maloobchod prodává málo českého zboží, ale na druhou stranu v tom nijak nepomáhá. V sousedním Rakousku nebo Německu je podpora prodeje domácích potravinových produktů v poměru k čerpání rozpočtu desetinásobně vyšší než v České republice. A prodávat české potraviny není v současné době vůbec žádná výhra. Ekonomicky jsou naopak na špici obchodní řetězce Lidl nebo Kaufland, které nabízejí převážně zahraniční produkci. Výjimkou jsou čeští družstevníci, například z COOPu nebo Brněnky. Jim se daří i přesto, že základ nabídky je ze 75 % složen z českých produktů. Podle Juračky je to ale tím, že za družstevníky stojí tradice, zázemí vlastní výroby a především je česká nabídka marketingovou aktivitou.
Krize nastane počátkem příštího roku
Asociace českého tradičního obchodu vnímá jako kritický bod počátek příštího roku. V platnost totiž vstoupí nová podoba zákona o potravinách, úřady přestanou tolerovat nedodržování zákona o cenách a navíc se bude blížit moment zavedení registrace tržeb. Tyto tři faktory mohou tisícům provozovatelů maloobchodních prodejen potravin takzvaně zlomit vaz. Padnout mohou tisíce obchodů, protože to pro ně bude finančně i organizačně náročné. Je známo, že výnosovost těchto prodejen potravin se pohybuje jen mezi půl a jedním a půl procentem. Je to vůbec nejméně v celé Evropě. To mnozí provozovatelé těchto subjektů dle mého mínění nemohou přežít,
varuje Zdeněk Juračka.
Maloobchodní tržby v červnu meziročně vzrostly o 8,2 %. Trh přitom počítal s jejich růstem pouze o 4,3 %. Přitom ještě v květnu maloobchod klesal o 0,6 %. Informoval o tom Český statistický úřad. Maloobchod tentokrát netáhly pouze tržby za prodej aut, ale dařilo se i jiným odvětvím. Jde především o prodej nepotravinářského zboží, potravin i pohonných hmot.
Také dlouhodobější pohled na vývoj maloobchodu vyznívá optimisticky. Za celé druhé čtvrtletí letošního roku se tržby v maloobchodě meziročně zvýšily o 4,5 %. I touto optikou můžeme pozorovat růst všech důležitých složek maloobchodu, tedy tržeb za prodej a opravy aut, potravin, nepotravinářského zboží i pohonných hmot. To je další znamení, že krize z české ekonomiky postupně odchází,
komentuje Markéta Šichtařová, analytička a ředitelka společnosti Next Finance.
Mezi hlavní úkoly asociace proto patří mimo jiné rychlá a efektivní obrana před dopady nové a novelizované legislativy. Ta by měla být upravena tak, aby respektovala i specifické podmínky pro malé a střední podnikání. Jako příklad může sloužit novela zákona o potravinách, která zavádí problematický způsob označování zejména nebalených potravin. To bez problémů zvládnou obchodní řetězce, ale už ne většina malých prodejen. Ty budou mít s naplněním zákonných podmínek administrativně technické problémy. Podrobnosti z novely zákona o potravinách si přečtěte v článku Revoluce ve značení potravin. Pro obchodníky máme seznam co změnit.
Asociace chce dál řešit i problémy spojené s ukončením výjimky uvádět v prodejnách menších než 400 metrů čtverečních prodejní plochy u značení produktů takzvanou měrnou cenu. Měrnou jednotkou množství se rozumí cena zboží za prodávaný jeden kilogram, litr, metr a tak dále. Neoznačování prodávaných výrobků v maloobchodě stát toleroval deset let, tato lhůta ovšem v květnu vypršela. Řada maloobchodníků o tom ještě do dneška neví a nejsou na to po softwarové stránce ani technicky připraveni.
Třetím problémem bude zavedení registrace tržeb. Mnoho malých prodejců potravin se vyhýbá placení DPH. Aby se ale udrželi pod milionovou hranicí obratu za rok, musel by jejich měsíční obrat dělat jen 80 000 korun. A to je z hlediska rentability provozu prakticky nemožné. Stačí si sečíst náklady na nájem, energie, alespoň jednoho zaměstnance, nutné odvody na sociální a zdravotní pojištění, daň z příjmu a je evidentní, že to nikomu nemůže ekonomicky vyjít. Výjimkou jsou snad jen ti, kteří si prodejnu zřídili ve svém rodinném domě. Aby tito prodejci přežili, musí mít obrat vyšší. Zřejmě se tedy snaží placení DPH vyhnout,
zamýšlí se předseda Asociace českého tradičního obchodu. Podrobnosti v článcích Jak by měla vypadat elektronická evidence tržeb? Známe představy ministerstva a Registrační pokladny střídá online registrace tržeb živnostníků.
Právě proto asociace nově zaváděnou legislativu překvapivě také vítá, jelikož jasně stanoví mantinely a poctiví prodejci nebudou doplácet na ty nepoctivé, kteří se odvodům vyhýbají. Nekalá konkurence likviduje poctivé podnikatele. Asociace proto podporuje všechna opatření, která by tomu dokázala zabránit a zajistit rovnováhu trhu. Hledejme společně cestu k pomoci této oblasti podnikání. My jsme připraveni reagovat na každý podnět, který povede ke zdárnému naplnění cílů, jež založením asociace sledujeme,
říká Zdeněk Juračka. Podle informací Českého statistického úřadu například jen 4 % všech vietnamských prodejců platí povinné odvody. Pak se není co divit, že vietnamských prodejen je tolik. Neodpírá sice asijským prodejcům talent a píli, ale je toho názoru, že až všichni začnou poctivě platit daně, daňová zátěž by se mohla zmenšit. Stejně tak na poctivých podnikatelích parazitují i někteří další prodejci, včetně českých.
Dále čtěte: Zdeněk Juračka: Lepší žádný, než špatný zákon
Chceme zákonodárcům otevřít oči
Asociace dnes disponuje 7000 prodejnami svých členů a zhruba 23% podílem na českém trhu potravin. Touto svou silou hodlá upozornit na všechny problémy maloobchodníků s potravinami a vyjednávat se státem a jeho institucemi. Nejprve vládě a poslancům předloží zpracovaný průzkum celé problematiky. Pak se bude snažit uspět na jednáních o odstranění některých podmínek pro maloobchodníky a úpravu zákonů, v nejhorším případě alespoň vyjednat odklad platnosti na jeden termín. Snad si někdo uvědomí, že nebojujeme jen za lepší pozici pro živnostníky, ale často i za obce. Je mnoho takových, kterým se nepodařilo zajistit provoz prodejny u jiných provozovatelů a tak ji zřizují samy. Plány jsou to smělé, ale začít se s tím musí. Je nejvyšší čas. Všechno se nám zřejmě vyhrát nepodaří, ale budeme rádi alespoň za částečný úspěch. I to maloobchodníkům s potravinami pomůže. Jsme teprve na začátku, ale na druhé straně musím odpovědným orgánům, s kterými jednáme, přiznat snahu a vstřícnost,
říká Zdeněk Juračka.
Malé prodejny potravin jsou podle něj důležité i z hlediska národního hospodářství. Stále dávají obživu velkému množství lidí. Nejde jen o prodejce, ale také jejich domácí dodavatele. Doba navíc malým obchodům přeje. Češi si uvědomili, že i v nich už je bohatý sortiment a nemusí pro každou věc jezdit do supermarketu. Diskonty a supermarkety zahraničních řetězců ani při posilování „obchodů na rohu“ živořit nebudou. Průměrného Čecha stále zajímá především přijatelná kvalita a dobrá cena a dostupnost. O původ zboží se zajímá málokdo. Trochu to změnily aféry s dovozovým zbožím nebo značky regionálních potravin, ale pořád jdeme hlavně po tom laciném a dobře dostupném,
komentuje Zdeněk Juračka.
ČLÁNKY DO MAILU