Kvuli jednomu formulari si budou muset vsichni OSVC kazdy rok porizovat predrazeny certifikat od zbytecne CA nebo (jeste hure) Datovou schranku, kde jedina moznost jak uchovat pravne platny dokument je vytistenim za 30 Kc / A4 na Czechpointu (vsechny ostatni moznosti nejsou zarucene).
Neřekl bych, že je to tak ...
Předpokládám, že formulář lze vyplnit a odeslat přes web i bez certifikátu, následně si stáhnete a vytisknete potvrzení o odeslání a to do pěti dnů doručíte na ČSSZ ... stejně jako to lze udělat i u jiných tiskopisů (DP, DPH a p.).
Ale možná jen práším ... no doufám, že ne :)
A bez elektronického podpisu nebo datové schránky ta elektronická podání možná nejsou?
Jak mají problém vyřešit OSVČ bez IČa? Těm datovou schránku nebo elektronický podpis (když nemáte IČO) snad ani nezřídí...
Osobně si ale myslím, že tato povinnost přes Ústavní soud by neprošla. Stát chce podávat daňová přiznání, tak nemůže lidem házet klacky pod nohy.
Mám firmu v Anglii, tam je už 10 let veškerá komunikace výhradně elektronická (vč. daňového přiznání, účetních závěrek a oznamování změn), ale úřady pro to mají vlastní portál, kam se jenom zaregistrujete (stačí mít e-mail) a žádný elektronický podpis nikdo nechce.
Další věc je, že od roku 2015 stejně budou v provozu JIM, takže tato novinka ČSSZ už nebude potřebná, všechno se bude řešit přes finančák.
Je to tak, jak píšu. Všechny úřady mají na své webové stránce e-portál. Já jsem doposud komunikoval s obchodním rejstříkem, finančním úřadem, úřadem na ochranu osobních údajů, úřadem pro ochranu spotřebitele a úřadem průmyslového vlastnictví.
Upřímně řečeno, povinnosti jsou plus minus stejné (i když řadu povinností vyžaduje EU, ale Britové většinu z nařízení EU úspěšně bojkotují, nebo aspoň snižují na nejnutnější minimum).
Jako příklad mohu uvést jednu výhodu - k DPH se musí podnikatel zaregistrovat skutečně až po dosažení povinného obratu, který se navíc každoročně navyšuje, současně je to 77000 GBP. Neplatí žádná povinnost, že při poskytnutí přeshraniční služby by se měl podnikatel registrovat k DPH. Toto byl vlastně hlavní impuls, proč jsem si v Anglii firmu založil a zrušil český živnosťák. Můj obrat činil sotva 300000 CZK, ale mám zákazníky na Slovensku a v Anglii a musel bych se registrovat k DPH. To byla poslední kapka, která mne přiměla živnostenský list zrušit. Už jsem prostě dál nemohl. Kdo má ten tlak ze strany úřadů vydržet?
Důležité je, že nemusíte osobně nikam chodit - sice do Londýna jezdím, ale vpodstatě jen jako turista, nikdy jsem na žádném úřadu nebyl ani na žádný úřad neměl potřebu telefonovat.
Co se týče mnou zmíněných e-portálů - pro mne to byl kulturní šok. Už založení firmy překvapí každého Čecha, když si uvědomíte ten "proces", kterým musí projít člověk v Česku. K registraci do e-portálu stačí e-mailová adresa. Od úřadů pak poštou dostanete obálku s heslem. Podotýkám, že obálka přijde obyčejně. Nikdy jsem se nesetkal s tím, že by nějaký úřad cokoli posílal obálkou s červeným, modrým nebo zeleným pruhem. Funguje to naprosto perfektně. Všechny změny naťukám na webu a okamžitě se projeví (třeba jsem měnil sídlo a opravdu se změna v obchodním rejstříku projevila za 5 minut!). Žádný elektronický podpis ani hloupou datovou schránku či jiný nesmysl v podobě notářem ověřených podpisů a deseti papírů s nevím kolika kulatými razítky nepotřebujete!
Jediné, na co jsem si netroufl, je daňové přiznání a účetní závěrka. Ale myslím si, že je logické, aby se tyto záležitosti outcourcovali u účetního, pokud člověk nemá ekonomické vzdělání (což já nemám). Ale i finanční úřad má svůj e-portál a pokud ovládáte účetní angličtinu a vyznáte se v účetnictví, tak se domnívám, že si můžete daně vyřídit sami (pozor, české a britské účetnictví se trochu liší, ale brzy jsem se v tom začal orientovat a zdá se mi mnohem logičtější a srozumitelnější, než české podvojko). Napoprvé mne rozesmálo, když mi účetní poslal dotazník, ve kterém se mne dotazoval, kolik doma měsíčně utratím za pytlíky do vysavače :-) Do nákladů firmy si totiž můžete dát i domácí výdaje, pokud jednatel pracuje z domova (tj. firma nemá vlastní kancelář). Takže poměrnou část platby za hypotéku, služby, elektřinu, internet, telefon, ale i čistící prostředky nebo za nákup a opravy kancelářských zařízení (pracovní stůl, počítač, tiskárna apod.). Počítá se to v poměru k pracovní ploše (já mám byt 68 m, z toho 18 m je pracovna sloužící k podnikání, do nákladů firmy si tedy dám 18/68 částky.
Podpora podnikání je prostě v Británii na úplně jiné úrovni, než tady v ČR.