To není vtip. Když OSVČ pošle úřadu oznámení elektronicky, zpracování trvá déle

ČSSZ nespravovala pojistné efektivně, tvrdí NKÚ

NKÚ zveřejnil na konci června výsledky kontroly ČSSZ, podle kterých je správa pojistného na sociální zabezpečení administrativně náročná a kontroly zaměstnavatelů nemají patřičný efekt. Kontrolováno bylo období let 2015–2018 a v případě věcných souvislostí i období předcházející a navazující.

Ministerstvo práce a sociálních věcí ani ČSSZ nesledovaly podle NKÚ výdaje spojené se správou pojistného ani neupravovaly postupy tak, aby byla správa co nejefektivnější. Přitom má ČSSZ problémy ve dvou klíčových činnostech, a to při vyměřování pojistného osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) a při kontrole u zaměstnavatelů, doplnil NKÚ v tiskové zprávě.

Jak upozornil NKÚ, ČSSZ nesledovala a nevyhodnocovala administrativní náročnost procesů správy pojistného, resp. časovou náročnost, kterou do velké míry ovlivňuje elektronizace jednotlivých procesů správy pojistného. NKÚ proto sám zpracoval analýzu časové náročnosti a způsobu vedení spisové dokumentace zaměstnavatelů.

Oznámení OSVČ zpracoval úřad rychleji v papírově podobě

U zaměstnavatelů trvalo zpracování „Přihlášek do registru zaměstnavatelů“ stejně dlouhou dobu bez ohledu na formu podání dokumentu klientem, neboť se vždy jednalo o manuální zpracování zaměstnanci OSSZ. „Přehledy o výši pojistného zaměstnavatele“ zaslané klientem elektronickou formou byly zpracovávány centralizovaným aplikačním programovým vybavením pro správu pojistného zcela automaticky bez zásahu zaměstnance OSSZ, a proto jejich zpracování zabralo kratší dobu.

Problém však NKÚ zjistil u agendy OSVČ. Pro důchodové pojištění je totiž vedena pouze v lokálních vzájemně nepropojených aplikacích, což zvyšovalo administrativní náročnost této činnosti. Zaměstnanci OSSZ prováděli většinu úkonů manuálně, a to i v případě elektronického podání klientem (datovou schránkou nebo na elektronickou adresu podatelny OSSZ). Zpracování elektronicky zaslaných formulářů „Oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti“ bylo dokonce skoro dvojnásobně časově náročnější, protože s nimi byly spojeny úkony vedoucí k získání listinné podoby pro manuální zpracování zaměstnanci OSSZ. Zatímco v papírové podobě trvalo zpracování oznámení průměrně 8 minut, v elektronické 14 minut. 14 minut dokonce úředníkům trvalo zpracovat podání i v případě interaktivního elektronického formuláře.

U přehledů OSVČ pak zpracování formulářů trvalo u papírového podání 6 minut a u podání skrze datovou schránku či na elektronickou adresu podatelny 7 minut. Jen interaktivní elektronický formulář šetřil úředníkům čas, a to o minutu na 5 minut. “Zpracováním přehledů OSVČ zaslaných v listinné podobě bylo v kontrolovaném období plně vytíženo 144 až 251 zaměstnanců oddělení OSVČ, na které ČSSZ vynaložila průměrné mzdové a běžné výdaje v celkové výši od 92 mil. Kč do 161 mil. Kč (podle potřeby času na zpracování),” doplnilo NKÚ.

Chybělo propojení s berňákem

NKÚ dále upozornil, že ČSSZ nenastavila s Finanční správou České republiky pravidelné předávání informací o vyměřovacích základech OSVČ. ČSSZ nevyužila zákonnou možnost nastavit postup pro pravidelné poskytování informací od FS ČR. Zpracování předmětných žádostí bylo administrativně i personálně náročnější a méně efektivní, než by bylo pravidelné předávání potřebných informací o vyměřovacích základech OSVČ bez vyžádání, doplnil NKÚ.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Ani kontrolní činnost se NKÚ nezamlouvala

Úřadu se rovněž nelíbil způsob plánování kontrolní činnosti ČSSZ u zaměstnavatelů. Podle NKÚ totiž neumožňoval efektivní provedení kontroly. ČSSZ nastavila způsob plánování kontrolní činnosti u zaměstnavatelů na kalendářní rok tak, že jediným kritériem byla tříletá kontrolní periodicita, nikoliv rizikovost subjektů, tj. zaměstnavatelů, kteří zásadním způsobem neplnili zákonné povinnosti nebo u kterých byly při poslední provedené kontrole zjištěny závažné nedostatky. Pouze každá čtvrtá kontrola v kontrolovaném období byla se zjištěním. Kontrolní činnost u zaměstnavatelů tak nebyla v kontrolovaném období efektivní. Preventivní charakter kontrol vzhledem k nastavené periodě bez ohledu na rizikovost zaměstnavatelů považuje NKÚ za nepřiměřený ve vztahu k vynaloženým výdajům a potřebám zajistit plnění povinností zaměstnavatelů. Na kontroly bez zjištění vynaložila ČSSZ v kontrolovaném období 1,2 mld. Kč, upřesnil NKÚ.

ČSSZ dle NKÚ rovněž nedisponovala údaji o kontrolách se zjištěním, které byly provedeny na základě rizikovosti zaměstnavatelů. O preventivní funkci nastaveného systému plánovaných kontrol nesvědčí skutečnost, že v kontrolovaném období vzrostl počet zaměstnavatelů s nepodanými přehledy o 86 %. Také počet zjištěných porušení v nemocenském pojištění stoupl o 10 % a v důchodovém pojištění o 9 %. Prevence by neměla být nahrazována plošnými opatřeními s ohledem na zásadu hospodárnosti spočívající v zamezení vynakládání zbytečných výdajů jak ze strany provádějícího orgánu, tak i zaměstnavatelů, podotkl NKÚ.

NKÚ ignoroval naše připomínky, vadí ČSSZ

ČSSZ v reakci na výsledky kontroly NKÚ uvedla, že se závěry nesouhlasí, jelikož podle ní kontroloři nevzali v potaz legislativní ani věcné připomínky opakovaně uplatňované ze strany ČSSZ. ČSSZ rovněž označila výsledky kontrolní zprávy za zkreslené. Podle ČSSZ totiž není pojem „správa pojistného“, který byl NKÚ definován jako hlavní předmět kontroly, právní úpravou ani věcně v podmínkách činností ČSSZ nijak pojmově definován či ohraničen a naopak je v činnostech ČSSZ neoddělitelný od dalších přímo souvisejících procesů, zejména provádění důchodového a nemocenského pojištění.

ČSSZ dále vadilo, že NKÚ ignoroval její zdůvodnění koncepce kontrolní činnosti u zaměstnavatelů. Povaha této činnosti je podle ČSSZ výrazně odlišná od kontrolní činnosti jiných orgánů veřejné moci, neboť je dlouhodobě a tradičně prováděna na principu periodicity pravidelně u všech zaměstnavatelů tak, aby míra právní jistoty zaměstnavatelů i zaměstnanců, právě v oblasti důchodového pojištění s přímým dopadem do budoucích důchodových nároků zaměstnanců nebo v oblasti administrace dávek nemocenského pojištění, byla pokud možno trvale optimální. NKÚ však postavil celý hodnotící model na komparaci ČSSZ se dvěma zcela odlišnými institucemi (Finanční správou ČR a Celní správou ČR), přičemž žádný z těchto subjektů nekontroluje činnosti zaměstnavatelů s přímým dopadem do nároků vyplývajících ze sociálního pojištění zaměstnanců. Provádění kontrol ze strany OSSZ je zcela v souladu s právním řádem ČR, četnost kontrol neupravuje žádný právní předpis, ačkoliv se NKÚ odvolává na zákon o majetku státu ČR, který však četnost kontrol výslovně neupravuje, uvedla ČSSZ v reakci na výsledky kontroly.

ČSSZ v neposlední řadě argumentovala i tím, že dlouhodobě vykazuje téměř absolutní úspěšnost ve výběru pojistného (více než 99 %), a to údajně díky svému přístupu v rámci kontrolní činnosti a efektivním způsobům výběru a vymáhání pohledávek na pojistném. Pro ČSSZ je proto velmi obtížně pochopitelné, jak mohl NKÚ s vědomím těchto zcela objektivních skutečností dospět ke svým závěrům, uzavřela ČSSZ.