Co je to předsudek? Názor založený pouze na předpokladu, na zjednodušení nebo zobecnění, ne na spolehlivém poznání. Jeho výsledkem je především předpojatost.
Předsudky zkreslují pohled na skutečnost. A proto mohou i v podnikání vést ke konfliktům, k diskriminaci nebo až ke kolektivní vině.
Rozum na ně bývá krátký
Jak vysvětluje psycholožka Alena Slezáčková (v knize Průvodce pozitivní psychologií, Grada Publishing 2012), předpoklady usnadňují lidem orientaci ve světě a také vzájemnou komunikaci. Ne vždy jsou však naše předpoklady správné: problém může nastat tehdy, když se z našich předpokladů stanou předsudky,
tvrdí.
Psycholog Milan Nakonečný (Psychologie osobnosti, Academia 1998) pak předsudky popisuje jako zvláštní druh postojů, obvykle převzaté, tradicí udržované iracionální postoje
, které si člověk často racionalizuje, aby je zdánlivě rozumně zdůvodnil a „okecal“. Můžou se týkat různých témat, živit je mohou rozličné demagogie, které se sice nedají odůvodnit, ale vzbuzují silné emoce. Předsudky jsou tedy těžko přístupné racionální protiargumentaci
.
Nepodložené názory ovlivňují podnikání
Typickým příkladem předsudku je přemýšlení, které zkušenost s jediným člověkem zobecní na celou skupinu lidí. Patří sem třeba genderové stereotypy v podnikání, například názory na „typické“ role mužů a žen a z nich vyplývající přesvědčení, pro jaké profese jsou vhodné ženy a pro které zase muži a z jakého důvodu.
Nebo etnické a věkové stereotypy. Mezi ty související s věkem, které se týkají lidí nad padesát let hledajících práci, patří podle Ministerstva práce a sociálních věcí ČR třeba předsudky zaměstnavatelů, že se lidé v tomto věku hůře učí novým věcem, hůř se adaptují na změny nebo nezvládají udržet krok s technologickým vývojem.
Čtěte více: 5 vyzkoušených důvodů, proč se pustit do podnikání po padesátce
Předsudky jsou i zobecněné a zjednodušené názory na podnikatelky a podnikatele samotné (krátí daně, neplatí daně, využívají zaměstnance…). Ale třeba i plíživé předsudky, jež plynou z podnikatelova přesvědčení, že všichni (ostatní podnikatelé, zákazníci, zaměstnanci…) vnímají realitu úplně stejně jako on.
Předsudky se pak mohou prolínat všemi oblastmi podnikání. Objevují se při přijímání zaměstnanců a v práci s nimi i v jejich kariérních možnostech ve firmě. Prosakují do marketingu a reklamy (příkladem je každoroční soutěž o Sexistické prasátečko). Jsou slyšet v tom, jak vedení firmy komunikuje na veřejnosti, ovlivňují způsob, jak firma přemýšlí o zákaznících a jak se k nim chová, jak pracuje s produkty i se svými vizemi budoucnosti.
Čtěte více: Narostou ti vousy aneb 5 předsudků o podnikatelkách
Pozor na to, co si myslí zaměstnanci
Ještě složitější je však to, co popisuje expert na emoční inteligenci Daniel Goleman (Emoční inteligence, Columbus 1997): Manažeři si začali uvědomovat, že i když si lidé přinášejí svoje předsudky do zaměstnání, musí se naučit chovat se tak, jako kdyby žádné neměli.
I když třeba zaměstnanci nadále podléhají svým předsudkům, cílem záměrně vytvářené firemní kultury, standardů, interních předpisů nebo různých etických kodexů je to, aby se v práci chovali, jako kdyby žádné neměli. Tedy s vědomím, že se předsudky v práci netolerují a že firma proti nim opravdu aktivně vystupuje. Hlavní roli v tom podle Daniela Golemana hrají vedoucí pracovníci, kteří svou nevšímavostí k předsudkům zaměstnanců mohou nepřímo sdělovat, že jsou předsudečná přesvědčení podle nich v normě a ve firmě mají své místo.
Jako klapky na očích
Předsudky přitom v podnikání omezují, proto je na místě začít s nimi něco dělat. Omezují v první řadě toho, kdo je má a podléhá jim. U toho, jehož rozhodování ovlivňují, ať už vědomě či nevědomě, podkopávají jeho flexibilitu. A také oslepují, pokud jde o schopnost zahlédnout nové příležitosti nebo nevyužitý potenciál (zaměstnanců, zákazníků, rozvoje byznysu atd.).
Čtěte také: Vyrábí Člověče, nezlob se! A tak jako figurky i oni byli někdy vyhozeni ze hry
Pracovat s vlastními předsudky ovšem není nic snadného, stejně jako není jednoduchá snaha ovlivnit předsudky druhých. Protože předsudky jsou emočním postojem, který si člověk v životě osvojí často velmi brzy, mnohdy už v dětství, jak poznamenává Daniel Goleman. Proto je velmi obtížné své předsudky zcela vykořenit, přestože jako dospělí lidé pochopíme jejich nepřijatelnost,
dodává. Snazší proto také podle něj může být zaměřit se na omezení projevů předsudků než na předsudky samotné. Například na chování k zákazníkům, obchodním partnerům nebo zaměstnancům, které z předsudků vyplývá.
Jak se zbavit předsudků
Při nahlodávání předsudků a jejich síly však může pomoci, když se podnikatel nebo podnikatelka zaměří na své vlastní myšlení, na svá ustálená myšlenková schémata a předsudky v první řadě vystopuje, uvědomí si je. Teprve pak je lze podrobit kritické analýze. Odhalit v nich princip zjednodušení či zevšeobecnění. Snažit se vidět situaci očima druhých. A konfrontovat předsudky se svou skutečnou osobní zkušeností nebo kontinuálně vyhledávat spolupráci, která může předsudky narušit. Avšak s opatrností, která počítá s tím, že si lidé lépe pamatují příhody, které jejich stereotypy potvrzují, než ty, co je vyvrací, jak varuje Daniel Goleman.
Čtěte také: Nenechávejte zákaznické hodnocení bez odpovědi. Odrazí se to na vašich tržbách
Chce to také posvítit si na emoce, které jsou s předsudky spojené, a položit si opakovaně otázku, proč takové emoce vzbuzují a k čemu je dotyčný potřebuje (co mu nahrazují, co v něm posilují a podobně). Stát se pozorovatelem vlastních emocí nemusí být zpočátku jednoduché, ale jde to natrénovat. Nakonec se vyplatí sledovat, jak se díky slábnutí předsudku rozšiřuje úhel podhledu podnikatele a jaké mu to přináší možnosti a benefity. Jemu samotnému i pro jeho podnikání.
ČLÁNKY DO MAILU