Jakkoliv ve své podstatě s názorem autora souhlasím v rovině popisu skutečnosti, nemohu se ubránit tomu, že nabádat způsobem uvedeným v článku k použití násilí hraničí s návodcovstvím k trestnému činu.
Stav prezentovaný autorem zde samozřejmě je, nicméně problém je dle mého názoru někde jinde, a to v informovanosti a rozhodovací schopnosti dlužníků (nepíši nyní o dlužnících, resp. pachatelích hospodářské kriminality).
Jestliže totiž dlužník obdrží pokutu, může se vždy rozhodnout, zda ji uhradí, resp. k její úhradě podnikne kroky (formou dohody s věřitelem apod.), nebo žádné kroky nepodnikne. V tom je zlo každého dlužníka, a zejména toho českého, že většinou žádné kroky nepodniká (resp. proč by tak činil, když Topolánkovi to prochází - ale to už je zase jiné téma).
Je až s podivem, že ačkoliv v dnešní době existuje mnoho neziskových organizací s právním zaměřením, které mohou dlužníkům poradit či pomoci vyjednat úhradu dluhu s věřitelem, málokterý dlužník ví či (což je mnohem horší) chce jejich pomoci využít. Takováto právní pomoc je totiž nejlepším prostředkem, jak se postupů advokátů a exekutorů bránit. České právo má dostatek prostředků, jak dlužníkovi situaci ulehčit, pokud SPOLUPRACUJE (osobní bankrot, dohoda o splátkách dluhu apod.). Většina dlužníků však buď o takovémto řešení neví, nebo o něj nemá zájem.
Advokát hájí zájem klienta, exekutor oprávněného z exekuce. Oni nejsou těmi, kdo budou hájit spravedlnost (ne nadarmo již v 19. století jistý filozof tvrdil, že "právo je minimem morálky"). Soud je ten, kdo by měl dlužníka chránit. Dlužník se však tím, že není aktivní, o tuto ochranu připravuje. Ano, jednotlivé příběhy jsou smutné a bolestné, ale na začátku vždy stojí ve větší či menší míře osobní odpovědnost jedince za jednání, které on sám může ovlivnit.
Český stát, chce-li něco s touto situací učinit, měl by především informovat dlužníky, jak postupovat, jak se bránit těmto šikanózním žalobám a exekucím. Stejně by měly činit osobnosti autorova formátu (nehledě na to, že s ohledem na autorův původ je pro mě tento jeho názor nepochopitelný). Nabádat k násilí ještě nikdy nic dobrého nepřineslo, leda tak střelivo pro anonymní diskutéry v internetových diskuzích, ke kterým se teď bohužel připojuji.