Vlákno názorů k článku Tomio Okamura: Zastřel svého exekutora? od anonymní - Jakkoliv ve své podstatě s názorem autora souhlasím...

Jakkoliv ve své podstatě s názorem autora souhlasím v rovině popisu skutečnosti, nemohu se ubránit tomu, že nabádat způsobem uvedeným v článku k použití násilí hraničí s návodcovstvím k trestnému činu.

Stav prezentovaný autorem zde samozřejmě je, nicméně problém je dle mého názoru někde jinde, a to v informovanosti a rozhodovací schopnosti dlužníků (nepíši nyní o dlužnících, resp. pachatelích hospodářské kriminality).

Jestliže totiž dlužník obdrží pokutu, může se vždy rozhodnout, zda ji uhradí, resp. k její úhradě podnikne kroky (formou dohody s věřitelem apod.), nebo žádné kroky nepodnikne. V tom je zlo každého dlužníka, a zejména toho českého, že většinou žádné kroky nepodniká (resp. proč by tak činil, když Topolánkovi to prochází - ale to už je zase jiné téma).

Je až s podivem, že ačkoliv v dnešní době existuje mnoho neziskových organizací s právním zaměřením, které mohou dlužníkům poradit či pomoci vyjednat úhradu dluhu s věřitelem, málokterý dlužník ví či (což je mnohem horší) chce jejich pomoci využít. Takováto právní pomoc je totiž nejlepším prostředkem, jak se postupů advokátů a exekutorů bránit. České právo má dostatek prostředků, jak dlužníkovi situaci ulehčit, pokud SPOLUPRACUJE (osobní bankrot, dohoda o splátkách dluhu apod.). Většina dlužníků však buď o takovémto řešení neví, nebo o něj nemá zájem.

Advokát hájí zájem klienta, exekutor oprávněného z exekuce. Oni nejsou těmi, kdo budou hájit spravedlnost (ne nadarmo již v 19. století jistý filozof tvrdil, že "právo je minimem morálky"). Soud je ten, kdo by měl dlužníka chránit. Dlužník se však tím, že není aktivní, o tuto ochranu připravuje. Ano, jednotlivé příběhy jsou smutné a bolestné, ale na začátku vždy stojí ve větší či menší míře osobní odpovědnost jedince za jednání, které on sám může ovlivnit.

Český stát, chce-li něco s touto situací učinit, měl by především informovat dlužníky, jak postupovat, jak se bránit těmto šikanózním žalobám a exekucím. Stejně by měly činit osobnosti autorova formátu (nehledě na to, že s ohledem na autorův původ je pro mě tento jeho názor nepochopitelný). Nabádat k násilí ještě nikdy nic dobrého nepřineslo, leda tak střelivo pro anonymní diskutéry v internetových diskuzích, ke kterým se teď bohužel připojuji.

Pěkný den všem!

Ale tady nikdo netvrdí, že je problém, že exekutoři mohou dlužníkovi zabavit majetek, nýbrž že mohou zabavit na co se podívají, ať je to čí je to. A jediná obrana je dlouhotrvající soud, během kterého na předměty jejich (bezúhonný) majitel nemá nárok, a po němž mohou být často téměř bezcenné (např. počítač).