Tradiční obchody a služby s odborně vyškoleným personálem, to zákazník hledá

4. 4. 2013
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Ilustrační obrázek. Autor: Zdeněk Vesecký, Internet Info
Ilustrační obrázek.
Malí obchodníci s potravinami nebo drogistickým zbožím negenerují takové zisky jako velké řetězce. Přesto jsou na trhu nepostradatelní a žádaní.

Supermarketů, hypermarketů a megalomanských obchodních center přibývá jako hub po dešti. Malí nezávislí prodejci se ale nevzdávají. Pro trh jsou dokonce nepostradatelní. Z průzkumu nazvaném Census nezávislých prodejen potravin a tabáku v krajských městech provedeného společností INCOMA GfK vyplývá, že řetězce sice dominují rozsahem prodejních ploch, ale malé obchody a provozovny vítězí svou četností. V krajských městech je v současné době v provozu více než 6100 nezávislých prodejen potravin a tabáku. 79 % z nich tvoří prodejny specializované především na potraviny, 21 % pak představují prodejny tisku a tabákových výrobků. 

Více než třetinu nezávislých prodejen potravin představují smíšené prodejny se širším sortimentem potravin. 60% z těchto smíšených prodejen lze označit za večerky, tedy prodejny, které zavírají ve 20 hodin a déle. Právě pozdní zavírací doba vysokého procenta nezávislých prodejen potravin je důležitým faktorem, kterým se tito prodejci snaží konkurovat velkým řetězcům.

Významným fenoménem nezávislého obchodu s potravinami v Česku jsou asijské prodejny. V současné době lze v krajských městech najít téměř 1200 prodejen potravin, provozovaných zejména vietnamskými obchodníky, což činí téměř pětinu všech sledovaných prodejen, říká František Diviš z INCOMA GfK. Mezi obchody z kategorie smíšené prodejny je tento podíl 48 %, v Praze dokonce 66 %.

Ilustrační obrázek.
Autor: INCOMA GfK

Rozdělení nezávislých potravinářských prodejen v krajských městech podle hlavní specializace. 


Rychlá expanze hypermarketových prodejen k sobě přitahuje stále více nakupujících. Už téměř polovina českých domácností potvrzuje, že největší část svých výdajů za potraviny utratí v hypermarketech. To poškozuje zejména diskonty, které zaznamenaly v meziročním srovnání výrazný pokles a dostaly se tak na nejnižší úroveň preferencí od roku 2002, říká Pavel Cabal z INCOMA GfK. Naopak, prodejny vnímané jako místo pro „malý rychlý nákup“, kde se kromě menších tradičních prodejen stále více ocitají i supermarkety, mají pozici stabilní.

Nejčastějšími specializovanými prodejnami potravin jsou pekařství, řeznictví a poměrně nečekaně také vinotéky, které zaznamenaly velký nárůst. Skoro polovina malých nezávislých prodejen, více než 2800, leží na území hlavního města Prahy. Server Podnikatel.cz proto do některých vyslal své zástupce, aby zjistil, čím vlastně tyto malé obchody a provozovny bodují. 

Tajemství úspěchu malých provozoven odhaleno

Ilustrační obrázek.
Autor: Zdeněk Vesecký, Internet Info

V České republice se dá stále nakupovat v tomto stylu. Také se vám při pohledu na obrázek vybavuje dětství?

Svou pozici si vedle moderních salonů umí uhájit například Eva Kobrnová, majitelka malého kadeřnictví z Biskupského dvora v samotném centru Prahy. My máme stále docela slušné ceny, které si mohou dovolit všichni lidé, včetně důchodců. Takže žádný salon pro nás není konkurence. Tam naši klienti nechodí, říká Eva Kobrnová a navíc dodává: Já mám práce hodně, takže bych klidně mohla rozšířit a vzít na zaučení další kadeřnice, které by navázaly na mojí práci a pokračovaly v tom.

Bez finanční jistoty nadnárodního řetězce za zády se obejde i Roman Kala. Ten vsadil na klasickou drogerii a tvrdí, že úspěch jeho firmy je dán přístupem k zákazníkům a zbožíznalstvím. Držíme si tady lidi několik let. Když odejdou, tak to nebývá z důvodů, že by se jim u nás nelíbilo. Snažíme se prostě personál vychovat a naučit všemu tak, aby byl schopen zákazníkům vždy poradit, prozrazuje svou obchodní taktiku Roman Kala. Že je tomu skutečně tak, to potvrzuje výpověď zákaznice Jany Novotné: Když v drogerii potřebuji něco spíš technického rázu, ne jen parfumerii, tak jdu sem do Zlatnické ulice. Několikrát se mi stalo, že jsem potřebovala nějaký přípravek a nevěděla přesně jaký, a tady mi vždycky poradili. Stačilo popsat problém a oni vždycky řešení našli.

A osvědčené klasice lidi dávají přednost i co se týká jídla. Proto má stále plno třeba Lidová jídelna na Těšnově. Podnikatel Radek Hejma konkuruje zavedeným restauracím i fastfoodům světově známých značek, které s jeho jídelnou sousedí. Svůj podnik založil na levné a rychlé stravě pro každého. Tady u nás je 90 % lidí, kteří sem chodí denně. A je s podivem, že vedle sebe u jednoho stolu sedí ředitel firmy s důchodcem nebo kopáčem v montérkách, komentuje Radek Hejma. I jeho jídelna je důkazem, že zákazníkova spokojenost je spojením dobrého pořízení a kvalitního servisu. To je jediná jídelna v Praze, která má úroveň. Je tu široký sortiment jídla, není to drahé a je tady fantastická obsluha, chválí pravidelný zákazník Pavel Kouba.

Velikost není všechno

V rámci všech zjištěných nezávislých prodejen potravin v krajských městech je lokalizováno necelých 190 tisíc m2 prodejních ploch (bez prodejen cigaret a tabákových výrobků). Pokud v krajských městech porovnáme nezávislý trh (včetně prodejen COOP a lokálních aliancí) s trhem nadnárodních řetězců, je zřejmé, že ačkoliv z hlediska počtu tvoří nezávislé prodejny téměř 90% celého trhu prodejen s potravinami, z hlediska prodejních ploch je to pouhých 16%. I přesto jsou mezi zákazníky stále oblíbené a vyhledávané. 

Porovnání nezávislého potravinářského trhu a trhu nadnárodních potravinářských řetězců v krajských městech bez prodejen tabáku. Zdroj: INCOMA GfK
Tržní segment Počet prodejen Celková prodejní plocha v m2 Průměrná prodejní plocha v m2
Nezávislý trh 4862 198 000 39
Nadnárodní řetězce 610 960 000 1 574 
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).