Ministerstvo nyní opět plánuje změnit pravidla, která mají u dohod o provedení práce (DPP) platit od roku 2025. Šlo by už o druhou změnu pravidel, která původně přinesl konsolidační balíček a která ani nevešla v platnost. Důvodem jsou data, která získalo z evidence DPP. Ukázalo se totiž, že předpokládaný problém souběhu více dohod je marginální. Systém, který má nabýt účinnosti na začátku roku 2025, tak nebude mít efekt, který se očekávalo. Ministerstvo by tak udělalo nejlépe, kdyby schválené změny zrušilo a s dalšími počkalo, až bude mít více dat.
Co se dozvíte v článku
Co platí od loňského října
To, jakým způsobem se v posledním roce mění legislativní úprava DPP, aniž by vůbec začala platit, nelze nazvat jinak než tragikomedií. První změny přišly přesně před rokem. Od loňského října se například zavedla nová informační povinnost zaměstnavatele. Ve lhůtě 7 dní od faktického zahájení výkonu práce na základě dohody o provedení práce (DPP) nebo dohody o pracovní činnosti (DPČ) musí zaměstnavatel písemně informovat zaměstnance o taxativně vypočtených skutečnostech. Dohodářům musí být od října rovněž poskytovány příplatky nebo náhradní volno, popř. náhrada odměny z dohody, za práci ve svátek, příplatek za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci o sobotách a nedělích. Od ledna pak dohodářům přibyl také, při splnění podmínek, nárok na dovolenou.
Vláda schválila legislativní paskvil
Tyto novinky nicméně nešly za vládou, jelikož šlo o implementaci evropské směrnice. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka si však zřejmě řekl, že zkomplikování využití DPP nebylo dostatečné a v rámci konsolidačního balíčku připravil další úpravy. Konkrétně ministerstvo navrhlo, že se stanoví dva limity pro vznik účasti na pojištění zaměstnance, který pracuje na základě dohody o provedení práce DPP (a tím i limity pro placení pojistného na sociální zabezpečení).
První limit měl být stanoven pro DPP u jednoho zaměstnavatele, a to ve výši 25 % průměrné mzdy, a druhý limit (vyšší) pro vznik účasti na pojištění při souběhu více DPP u více zaměstnavatelů, a to ve výši 40 % průměrné mzdy. Pokud by zaměstnanec překročil jeden či druhý limit, muselo by být z jeho mzdy odvedeno také pojistné, a to i zpětně. Všechny dohody se pak navíc měly začít hlásit úřadům.
Bohužel šlo o naprostý legislativní paskvil, u kterého už od počátku daňoví experti upozorňovali, že je v praxi nerealizovatelný. Chybělo totiž propojení se zdravotním pojištěním. Jak vysvětlil v rozhovoru pro server Podnikatel.cz daňový expert Jiří Nesrovnal, člen Prezidia Komory daňových poradců ČR (KDP ČR) a vedoucí odborné sekce daně z příjmů právnických osob při KDP ČR, zaměstnavatel by měl v případě vyplácení dohod u zdravotního pojištění dvě možnosti. Buď by zaměstnanci srazil zdravotní pojištění, pak by ale byl problém v případě, že by zaměstnanec souhrnný limit nepřekročil a mohl by osočit zaměstnavatele, že mu zadržuje peníze, které mu patří, případně by po zaměstnavateli mohl chtít i úrok. Byť by se jednalo o korunové položky. Administrativa s tím spojená by byla neskutečná a velmi obtížně v praxi realizovatelná,
doplnil Jiří Nesrovnal.
Navzdory tomu, že o tomto problému vláda už od počátku věděla, nechala návrh schválit. Hájení navrženého právního nesmyslu mezitím převzal ministr financí Zbyněk Stanjura. Ten například na jednání Rozpočtového výboru 20. září loňského roku, kde na upozornění odborníků, že zákon přinese do praxe neřešitelný problém, zareagoval tím, že si to nemyslí a že čas je rozsoudí. Naštěstí aspoň Poslanecká sněmovna posunula účinnost a změny se tak měly uplatnit až od poloviny letošního roku. Čas nakonec skutečně vše rozsoudil a nesmyslná ustanovení ani nenabyla účinnosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí totiž ještě předtím, než ustanovení začala platit, připravilo novelu se zcela novým systémem, který původní návrh rušil.
Co je v současnosti schváleno
Nově bylo schváleno, že DPP se z pohledu zákona o nemocenském pojištění budou v základním režimu chovat jako obecné zaměstnání. Tyto DPP se budou považovat za zaměstnání malého rozsahu za podmínek daných zákonem o nemocenském pojištění. Pokud bude u DPP sjednán příjem 4000 Kč (v roce 2024) a více, nástupem do zaměstnání vznikne z této DPP účast na pojištění a DPP nebude zaměstnáním malého rozsahu.
Zároveň ale byla schválena možnost registrovat zaměstnance činného na DPP ve speciálním režimu tzv. oznámené dohody, ve kterém se bude vznik účasti na pojištění posuzovat odlišně. U oznámené dohody má účast na pojištění vznikat až při dosažení limitu ve výši 25 % průměrné mzdy po zaokrouhlení na 500 Kč dolů (10 500 Kč v roce 2024). Režim oznámené dohody bude moci uplatnit u zaměstnance pouze jeden zaměstnavatel v rámci kalendářního měsíce. Jediné, co z původního návrhu vstoupilo v červenci v platnost, byla evidence všech DPP.
Ministerstvo opět chystá změnit systém, který ještě nezačal platit
Od schválení nového systému DPP od roku 2025 uplynulo pouze několik měsíců a ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) nyní ohlásilo, že na základě prvních dat chystá další změnu a původně plánovaný model zdanění DPP od roku 2025 se opět upraví. Jak uvedl server iHned.cz, data z povinné evidence DPP ukázala, že poměrně častý (zhruba každá desátá dohoda) je souběh hlavního pracovního poměru a dohody u stejného zaměstnavatele. Na základě tohoto zjištění nyní MPSV opět plánuje změnu pravidel a nedávno schválený systém by tak měl být zrušen. Místo toho se nyní operuje s tím, že by se od příštího roku zavedlo, že v případě, kdy zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele na hlavní pracovní poměr (HPP), i z DPP by se platilo pojistné, a to nezávisle na výši odměny.
Bizarní je, že právě postup, aby se nejprve udělala evidence DPP a následně se teprve dle získaných dat případně udělaly legislativní změny, radili už od počátku experti. Proto jsme také vládě říkali, když do té černé díry nevidíte, tak se do ní nejprve podívejte a zanalyzujte to. Zjistěte, kolik firem takto postupuje, kolik je případů, že jeden člověk má deset dohod, a podle toho teprve postavte zbraň. Ověřte si, zda je kvůli tomu potřeba měnit celou legislativu a komplikovat to všem, když možná zjistíte, že jde o marginalitu,
uvedl serveru Podnikatel.cz daňový expert Jiří Nesrovnal.
Vláda však tento postup odmítla a rovnou schválila úpravy, aniž by vůbec tušila, kde a zda vůbec je u DPP problém. Respektive se věřilo ministerstvu práce a sociálních věcí, které tvrdilo, že u DPP dochází často k souběhu DPP u jednoho zaměstnance. První data ukázala, že tato „hrozba“ byla lichá.
Nový návrh může poškodit matky na rodičovské
Bohužel ani nový návrh na úpravu systému nedává příliš smysl. Předně je předčasné dělat závěry z dat za jeden letní měsíc, kdy je situace specifická a kdy jsou DPP nejvíce využívány. V září a v říjnu mohou statistiky ukázat zcela jiný příběh. Otázkou rovněž zůstává, kolik ze zmíněných souběhů u jednoho zaměstnavatele jsou matky na rodičovské. Právě během rodičovské dovolené totiž matky u svého zaměstnavatele na DPP pracují a využívá možnost zůstat v kontaktu se zaměstnáním a zároveň si přivydělat. Souběh s HPP je v jejich případě ovšem jen formální, jelikož na HPP reálně v tu dobu nepracují, ale v systému jako zaměstnanci zůstávají.
Zároveň už v současnosti platí judikatura, kdy zaměstnanec nemůže na DPP u téhož zaměstnavatele vykonávat stejnou činnost jako na základě pracovní smlouvy. Stejně tak už nyní platí, že uzavření fiktivní DPP k pracovnímu poměru, na jejímž základě zaměstnanec sice dostává peníze navíc, ale danou práci reálně nevykonává, je nezákonné.
Nejvyšší správní soud ostatně před dvěma lety řešil podobný případ. Firma provozující call centrum vyplácela některým zaměstnancům kromě příjmů vykázaných na mzdových listech další příjmy. Zároveň uzavřela s několika „fiktivními“ pracovníky dohody o provedení práce, kteří pro ni pracovní činnost fakticky nevykonávali, a neplynuly jim z ní proto ani zdanitelné příjmy. Naopak tuto pracovní činnost pro firmu vykonávali běžní zaměstnanci, jimž z ní také plynuly zdanitelné příjmy, které se měly podle soudu zahrnout do úhrnu příjmů ze závislé činnosti těchto zaměstnanců.
Nelegální souběh HPP a DPP lze tedy už nyní trestat a případné zpojistnění dohod od první koruny pak navíc poškodí například zmíněné matky na rodičovské. Proč dělat plošné opatření, když díky evidenci úřady uvidí, které firmy souběh DPP a HPP využívají a mohou tam tak zaměřit kontrolu?
Počkejte na data a pak konejte
Nejlepším řešením v nynější situaci by proto bylo změny schválené od roku 2025 odložit nebo ještě lépe zcela zrušit, nechat pouze evidenci dohod, nasbírat data aspoň za rok a teprve po jejich důkladném vyhodnocení případně navrhnout změny systému.
Pokud zvolí ministerstvo opět metodu „nejdříve něco schválíme, pak teprve budeme řešit, zda to není chyba“, budou se pravidla za několik měsíců opět měnit. A nikdo by se pak nemohl divit podnikatelům, kdyby se na zaměstnávání na DPP zcela vykašlali. Jestliže je toto cílem ministerstva pod vedením Mariana Jurečky, je na dobré cestě jej naplnit.
