Trestní zákoník dnes nestanovuje trestnost přípravy k daňovým trestným činům. Pokud je tedy například odhalena nelegální výrobna tabákových výrobků před jejich další distribucí, tato činnost se sice přeruší, ale pachatelé, byť měli jednoznačně v úmyslu trestnou činnost spáchat, zůstanou bez postihu, protože k dokonání trestného činu nedošlo.
Přestože mají finanční úřady často dostatek indicií směřujících k závěru, že je konkrétním subjektem páchána trestná činnost, chybí jim zákonný nástroj, jak pachatele postihnout.
Policie České republiky v současné době nemá možnost v této fázi zahájit úkony trestního řízení, neboť jednání spočívá v opatřování podkladů pro budoucí nesprávné daňové přiznání, kterým má dojít ke zkrácení daně ve větším rozsahu, tedy v přípravě k trestnému činu zkrácení daně. Odhalení hlavních organizátorů trestné činnosti je pak v této fázi prakticky nemožné, neboť se již nedopouštějí žádného aktivního jednání,
tolik výňatek z důvodové zprávy.
Každý čtvrtletní plátce DPH má tedy například vždy zhruba 115-tidenní lhůtu, během níž je v oblasti daňové trestné činnosti v podstatě nepostižitelný. Tento druh kriminality vykazuje navíc dle statistik jednoznačně rostoucí tendenci.
V reakci na tyto skutečnosti proto zpřísňuje návrh novely trestní sazbu u trestného činu krácení daně, poplatku a jiné povinné platby až na 12 let a zároveň stanovuje, že příprava k tomuto trestnému činu je sama o sobě trestná. Trestní sazby jsou u přípravy stejné jako u dokonaného trestného činu. Třeba v případě krácení spotřební daně je navrženo zvýšit horní hranici až na 10 let, v případě zvlášť závažného trestného činu by bylo možné udělit trest až 12 let.
Účinná lítost při úplatkářství
V některých případech korupčního jednání je vhodné motivovat uplácející ke spolupráci s orgány činnými v trestním řízení. Spolupráce je důležitá zejména v případě, že uplácející je o úplatek přímo požádán upláceným a svým způsobem tedy uplácí nedobrovolně.
Pro případ, že uplácející bezprostředně po korupčním jednání oznámí takové jednání státnímu zástupci a zároveň bude vypovídat v trestním řízení proti uplácenému, který o úplatek požádal, zavádí novela institut „nestíhání uplácejícího“. Podmínkami pro nestíhání jsou tedy aktivní součinnost s orgány činnými v trestním řízení a skutečnost, že uplácející primárně úplatek nenabídl sám.