Ministři vnitra a financí se dohodli na účelnějším a účinnějším boji s daňovou kriminalitou. Mimo jiné se znovu diskutuje i o přípravě změny trestního zákoníku ohledně finančních deliktů. Ta má umožnit, že některé daňové podvody budou trestné už ve fázi přípravy. Plán na tyto tresty se vrací opakovaně, zavést je chtěla už vláda minulá. Stát o úpravu trestního zákoníku usiloval zejména loni v souvislosti s problémy na trhu s lihovinami. Poslanecká sněmovna ale návrh už projednat nestihla. Příprava krácení daní už v České republice byla trestná podle starého trestního zákona, jenž byl účinný do konce roku 2009. Současný trestní zákoník ji nepostihuje.
Slíbili jsme fungující stát a není možné, aby stát chtěl na vlastních občanech zaplatit daně a nebyl efektivní při potírání rozsáhlých daňových podvodů. Změna trestního zákona, kterou se bude pracovní skupina mimo jiné zabývat, umožní, že některé daňové podvody budou trestné už ve fázi přípravy,
říká ministr vnitra Milan Chovanec. Společně s šéfem resortu financí Andrejem Babišem se dohodli také na nutnosti zřídit centrální registr účtů u České národní banky. Dnes se musíme dotazovat desítek bank, ty nám neodpoví hned. Centrální registr účtů, v němž pracovníci Ministerstva financí nebo policisté získají informace ihned, je důležitý,
dodává ministr Andrej Babiš. Vznik centrálního registru účtů je přehledem toho, kde má kdo účet a policie tak bude moci oslovit finanční instituci přímo. Současný stav policii nejenom administrativně zatěžuje, ale je i zdlouhavý a k informaci o tom, že policie zkoumá bankovní účty určité osoby, se dostává značný okruh osob. Registr má být upravený zákonem, který chce Andrej Babiš předložit vládě.
Vláda se chce vrátit k postihům za přípravu daňových úniků. Je ale potřeba doladit detaily, jinak by mohla zavánět kriminálem i schůzka s daňovým poradcem.
Zatímco druhý krok zůstal bez povšimnutí, na první se vznesla vlna kritiky. A to například od Komory daňových poradců. Efektivnímu výběru daní to podle ní nepomůže, ten by se měl odehrávat na poli cíleně zaměřených kontrol odvádění daní. Případný plošný postih za přípravu krácení daně je velmi problematický a měl by cílit spíše na konkrétní oblasti, prodej s lihovinami nebo pohonnými hmotami. Pokud by platil plošný zákaz, mohlo by se to dotknout například daňových poradců, kteří pomáhají svým klientům najít legální cestu, jak snížit daňový základ. Pokud dojde k dalšímu posunu v kriminalizaci podnikatelského prostředí, pak by i konzultace s daňovým poradcem mohla být kvalifikována jako příprava trestného činu krácení daně,
ozývá se prezident Komory daňových poradců Martin Tuček s tím, že takový nástroj by mohl být zneužitelný.
Státu by při výběru daní mohla pomoci především elektronizace daňové správy, kterou plánuje Ministerstvo financí. Stát se díky systému nebude muset soustředit na spolehlivé firmy, ale v převodech objeví řetězce a subjekty, které jsou zakládány jen proto, aby za sebou řetězovitě provedly velké množství operací a některý z nich pak ve výsledku nezaplatil daně. Takto to chodí například při obchodování s pohonnými hmotami. Cisterna a její obsah na území státu několikrát změní majitele. Daňové podvody se zrychlují. Budoucnost je získávat elektronická data, identifikovat chování rizikových subjektů a včas se na ně zaměřit,
komentuje náměstkyně ministra financí Simona Hornochová. Stát chce podle ní zavádět elektronický sběr dat po částech. Pro velké firmy by to neměl být problém. Podle Hornochové by měla Česká národní banka nově vést centrální registr účtů. U rychlých převodů bude moci díky tomu stát sledovat, kde jsou uložené prostředky.
Co všechno odteče do daňových rájů?
Také by bylo zapotřebí zavřít všechny kohoutky, kterými odtékají peníze do takzvaných daňových rájů. Majitelé českých firem i letos hojně využívají legislativních výhod, které nabízí země považované za daňové ráje. V průběhu prvního kvartálu se zvýšil počet společností, které mají vlastníka se sídlem v daňovém ráji, o 68 na celkových 13 168. Největší zájem je o Seychely, Panamu a Kypr. Jedním z katalyzátorů růstu zájmu je zákaz anonymních akcií v České republice. Podnikatelé, pro které je zajištění anonymity vlastnictví extrémně důležité, budou v rámci svých podnikatelských aktivit více využívat zahraniční společnosti,
komentuje aktuální statistiky Petra Štěpánová, analytička poradenské společnosti Bisnode. Statistiky navíc představují jen špičku ledovce a skutečný počet společností a podnikatelů využívající daňové ráje je několikanásobně vyšší. Sledují totiž jen přímou vazbu mezi českou a zahraniční společností. Pokud tedy podnikatel při vytváření zahraničních struktur jako mezičlánek použije ještě další společnost, například v oblíbeném Londýně, ve statistikách se neobjeví. Manažeři a majitelé firem uvádí, že největší motivací pro přesun firmy do daňového ráje by byla daňová úspora, stabilní legislativa a lepší vymahatelnost práva, anonymita vlastnictví a vlastně celková kombinace těchto výhod.
Podle nového výzkumu australské Školy ekonomiky, financí a marketingu nemůže za klesající výnosy z firemní daně agresivní daňová optimalizace, jak bývá uváděno. Globální systém firemních daní není v oblasti nadnárodního byznysu navzdory mnoha tvrzením rozbitý a není nahlodáván alokováním byznysu v daňových rájích. Například nařčení korporací jako Apple, Google nebo Starbucks z agresivního daňového plánování vychází z přesvědčení, že korporace maximalizují svou hodnotu vůči společnosti pouze, pokud platí daně. A také přímo úměrně tomu, kolik daní platí. Ovšem korporace také investují, vytváří pracovní příležitosti a jsou lídry inovací. Tyto činnosti naopak zpravidla nerealizují v daňových rájích. Studie konstatuje, že nadnárodní společnosti představují přidanou hodnotu jak pro hospodaření svého státu, tak pro hostitelské ekonomiky. Daňové ráje přidávají hodnotu tím, že nadnárodním společnostem umožňují snížit daňovou povinnost a zároveň zpětně zvýšit jejich investice v ekonomikách s vysokým zdaněním. Nárůst daňového zatížení by nutně snížil objem těchto investic, což by vedlo k redukci pracovních míst, snížení spotřeby i menší inovaci.
Jistě lze poukazovat na to, že nadnárodní společnosti neplatí daně v některých jurisdikcích, to ovšem nic nevypovídá o skutečném základu firemní daně. Pokud výnosy z firemní daně v posledních letech poklesly, pak za to nejspíš můžou mizerné podmínky na trhu, a ne agresivní daňová optimalizace,
tvrdí Sinclair Davidson, autor zprávy a profesor na Škole ekonomiky, financí a marketingu v Melbourne. Nadnárodní firmy ale nesmí zatajovat, jakou hodnotu přinášejí svým akcionářům a společnosti jako takové, a všem angažovaným musí dát jasně najevo, že jim záleží na budování udržitelného podnikání. Firmy musí na správu daňových povinností nahlížet jako na součást procesu vytváření dlouhodobé hodnoty.
ČLÁNKY DO MAILU