Technicky to popisujete přesně, ale souhlasím s předřečníkem, že záleží na tom, kdo to posuzuje,. A tady je zakopaný pes. A ten váš příklad s odpisy na manželku nedává smysl. Všechno je otázka míry. Uvedu jiný příklad: když si jako OSVČ, který si vydělává výlučně u počítače, napíšu „na firmu“ tři auťáky a nechám si z nich vrátit DPH, tak to bude jako pěst na oko a FÚ po mně půjde. Protože tam bude jasnej znak účelovosti.
A u Agrofertu těch znaků bylo taky několik: emise proběhla 2 dny před skončením platnosti zákona, nikdo jiný si ty dluhopisy koupit nemohl, 2/ šest procent nebyl rozhodně obvyklý tržní úrok (odhady mluvily o 2,5-3 procentech) a 3/ AB ty prachy na nákup prostě legální cestou nemohl mít, protže je dle předchozích přiznání nikdy nevydělal. Určitě říkám něco nepřesně a určitě jsem na něco zapomněl, ale princip je jasnej: přestože by každej normální posuzovatel musel konstatovat, že to všechno jsou do oka bijící znaky, které tvoří souvislý řetězec ukazující na účelovost, tak následkem střetu zájmů asi těžko FS půjde po svém nejvyšším nadřízeném. O těch ostatních případech nemám přehled, ale tam např. u některých prý byly ještě vyšší úroky.
A rozdíl mezi nemorálností a trestností je přece taky v míře. Když machinacemi s DPH způsobím škodu pod nějakou hranici, tak dostanu doměření a pokutu a vše zůstane na úrovni FÚ. Ale když půjde o miliony, tak na mě podají oznámení a budou mě stíhat. No a v tomto případě už má AB „pod sebou“ (pod kontrolou) i vnitro, že. Nedělejme si iluze.