Trh s elektřinou neselhal, funguje správně. Jak tedy vzniká cena elektřiny?

Mezní ceny a „merit order“ princip

Na trzích s elektřinou matou “mezní ceny” a tzv. princip “merit order” (dále vysvětleno) lidi až po hlavy států.

Mezní ceny znamenají, že ceny elektřiny se stanovují podle variabilních nákladů mezního zařízení, tj. nejdražší elektrárny, která je potřeba k uspokojení poptávky (tzv. závěrná elektrárna). To se často znázorňuje pomocí “merit order” křivky – grafu, který znázorňuje náklady na výrobu elektřiny ze stávajících elektráren, které jsou na burze.

Co tedy znamená princip “merit order”? Aby se uspokojila poptávka po elektřině, postupně se do systému zapojují další zdroje podle výše svých mezních nákladů. S rostoucí poptávkou je vždy nutné zapojit další dražší zdroj, přičemž ceny se vždy odvíjí právě od nejdražšího zdroje. Pořadí, ve kterém jsou zapínány jednotlivé elektrárny podle jejich finanční náročnosti, se označuje právě “merit order”. Všichni výrobci dostávají a všichni spotřebitelé platí stejnou cenu.

Přečtěte si také:

Vybrané firmy, které kvůli drahé energii skončí ve ztrátě, dostanou kompenzace

Stanovení mezních cen se netýká jenom trhů s elektřinou

Také ceny komodit, stejně jako ceny elektřiny, se odvíjejí od marže. Ropa, plyn, měď, mléko, solární panely – všechny podléhají mezním cenám.

Podívejme se na jednoduchý příklad.

Dva zemědělci pěstují pšenici, jeden velmi moderně a mechanizovaně s nízkými výrobními náklady 2 dolary/kg, druhý tradičně s velkým podílem nákladné ruční práce s náklady ve výši 10 dolarů/kg. Obě farmy produkují stejně kvalitní pšenici. Aby byla uspokojena poptávka, oba musí pšenici na trh dodávat.

Dražší farma nebude prodávat pod 10 dolarů/kg, jinak by byla ztrátová. Efektivnější farma ví, že může prodávat za 10 dolarů/kg, protože to je cena, kterou spotřebitelé zaplatí, jinak by neměli pšenici. Proč by tedy měla prodávat za cenu nižší než 10 dolarů/kg? Taky že nebude.

Jinými slovy, bude existovat jednotná cena, protože zboží je stejné, a tato cena bude určena náklady mezního výrobce. Totéž platí pro elektřinu.

Ve skutečnosti je křivka “merit order” jen jiným názvem pro nabídkovou křivku a celý princip “merit ortel” de facto model nabídky a poptávky.

Stanovení mezních cen není umělé pravidlo

Stanovení mezních cen není nějaké administrativní pravidlo, které vymyslela určitá instituce či osoba. Není to žádná svévolná volba mezi různými tržními principy stanovení cen. Naopak jde o přirozený způsob, jakým vznikají ceny na svobodných trzích.

Pokud se chcete zbavit stanovení mezních cen, musíte lidi donutit, aby změnili své chování. Dobrovolně to neudělají. Pokud chcete, aby výrobci prodávali elektřinu pod mezní cenou, musíte schválit daně, dotace nebo prosadit zákazy.

Přečtěte si také:

I živnostníci mají nárok na úsporný tarif, záleží však na místě podnikání

„Merit order“ princip je popisný

Nejedná se o návod, jak by měly trhy fungovat, ale o popis, jak jednotlivá rozhodnutí vedou k tržním výsledkům. Je to popis, který nám říká, jak vznikají ceny v důsledku decentralizovaného rozhodování. Princip “merit order” je tak popisný, nikoli normativní.

Ceny elektřiny nejsou nijak vázány na ceny plynu

Řeči o „oddělení“ cen elektřiny od cen plynu vedly lidi k přesvědčení, že existuje něco jako zákon nebo pravidlo, které tyto ceny spojuje. Není tomu tak. Jsou to ekonomické mechanismy, nikoliv regulace, které způsobují, že se tyto ceny pohybují ruku v ruce. Mimochodem platí to navíc jen za určitých tržních podmínek.

Není jedna cena, ceny se mění každou čtvrthodinu

Zásadní rozdíl mezi elektřinou a ostatními komoditami spočívá v tom, že na rozdíl od pšenice nelze elektřinu skladovat. Tržní cena na spotových trzích se tedy mění v řádu minut, a to ve velkém rozsahu. Vezměme si příklad Německa:

• Minulou neděli v poledne byla cena 13 €/MWh.
• V pondělí ráno byla cena 800 €/MWh

Důvod? V neděli byla malá poptávka a spousta solární energie. Ceny tedy kolísají, ale principy, podle kterých se v každém okamžiku vytváří, zůstávají stejné.

Marže jsou nezbytné pro financování investic

Elektrárny, které zůstaly na grafu vlivu vlevo od závěrečné elektrárny, získají „příspěvkovou marži“. Tyto marže jsou nezbytné k financování investic. Z ekonomického hlediska vznikají zisky, pokud příspěvkové marže převyšují částku, která je nutná k úhradě investičních nákladů.

V dlouhodobém horizontu zisky mizí

Existuje rozšíření modelu „merit order“, které se nazývá „model screeningové křivky“ a které ukazuje, jak nové investice snižují marže. V rovnovážném stavu dosahují všichni výrobci elektřiny marží, které jsou v průběhu životnosti elektrárny právě dostatečné na to, aby se investice zaplatila. V současné krizi jsou vysoké ceny pobídkovým mechanismem, který přiláká nové investice, a to ve velkém rozsahu a s velkou rychlostí.

Forwardové trhy existují a mají význam

Všechny výše uvedené informace se týkají krátkodobých spotových trhů. Velkoobchodní trhy s elektřinou jsou mnohem komplikovanější a zahrnují forwardové smlouvy, smlouvy o nákupu elektřiny a další dlouhodobé smlouvy. Když uvažujeme o politických zásazích, musíme brát v úvahu dlouhodobé trhy. Současná krize také zdůrazňuje potřebu dlouhodobějších smluv, které by spotřebitele ochránily proti prudkému nárůstu cen.

Současná krize také zdůrazňuje potřebu většího počtu dlouhodobých smluv, které by ochránily spotřebitele proti cenovým skokům.

Trh s elektřinou funguje naprosto v pořádku

Trh s elektřinou, mechanismus, který vyrovnává poptávku a nabídku, funguje normálně. Funguje přesně tak, jak byste vzhledem k nebývale vysokým cenám plynu očekávali, že bude fungovat. To, co je špatně, není trh, ale výsledek, který produkuje. A to je sakra rozdíl. Vysoké ceny jsou pro mnoho domácností a firem existenční hrozbou.

Co je třeba udělat?

Žádná z výše uvedených skutečností neznamená, že trhy s elektřinou přinášejí žádoucí výsledky. Myslím si, že v současnosti tomu tak není. Od března se proto zasazuji o opatření, která by zmírnila dopady na nejohroženější skupiny obyvatel. Nicméně tvrzení, že „tento tržní systém již nefunguje“, není podle mého názoru prostě pravdivé.

Se souhlasem autora přeloženo a převzato z webu Neon Neue Energieökonomik.