U paušální daně OSVČ budou tři pásma. Výběr samotného pásma však nebude na OSVČ

Jaké jsou podmínky u paušální daně

Pro rok 2023 bude paušální daň OSVČ činit 6208 Kč. Skládá se z minimální částky zdravotního pojistného, 1,15násobku minima sociálního pojistného a daně ve výši 100 korun. Institut paušální daně mohou využít pouze OSVČ, které mají příjmy do 1 milionu korun. Na paušál naopak mohou zapomenout plátci DPH (nárok nemají ani dobrovolní plátci DPH) i ti, kteří mají i registrační povinnost k DPH, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby.

Zároveň OSVČ nesmí být dlužníkem, vůči které bylo zahájeno insolvenční řízení. OSVČ nesmí být ani společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti a nesmí vykonávat činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. To znamená, že OSVČ, které zároveň pracují na dohody, mají nárok jen tehdy, pokud je dohoda o pracovní činnosti s odměnou do 3500 Kč a dohoda o provedení práce do 10 tisíc Kč měsíčně. V tomto se nic měnit nemá.

Přečtěte si také:

OSVČ mohou paušální daní ušetřit až 100 tisíc. Spočítali jsme, kdy se vyplatí

Paušál bude pro příjmy do 2 milionů Kč

Od roku 2023 se ale limit příjmů u paušální daně rozšíří stejně jako limit pro povinnou registraci k DPH na 2 miliony korun.

Vzniknou tři pásma paušální daně

Vzhledem k tomu ale, že se po zvýšení limitu bude paušální daň vztahovat na OSVČ s velmi širokým rozpětím příjmů, nebude již všem stanovena paušální daň ve stejné výši, ale zavedou se 3 pásma paušálního režimu odvozená od výše a charakteru příjmů poplatníka. V každém pásmu budou poplatníci platit jinou výši paušálních záloh a v návaznosti na to tedy budou jinak vysoké i jejich daně a veřejná pojistná. 

Přečtěte si také:

Paušální daň OSVČ až do 2 milionů Kč není jedinou novinkou. Co vše se u paušálu mění?

Pro koho bude 1. pásmo (nyní) 6000 Kč 

První pásmo se bude týkat OSVČ s příjmy do 1 milionu Kč, přičemž u těchto podnikatelů bude jedno, z jaké samostatné činnosti jejich příjmy plynou. Dále se do prvního pásma bude moci přihlásit poplatník s příjmy ze samostatné činnosti až do výše 1,5 mil. Kč, pokud alespoň 75 % těchto příjmů tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % nebo 60 % z příjmů. 

První pásmo bude také pro poplatníky s příjmy ze samostatné činnosti až do výše 2 mil. Kč, pokud alespoň 75 % těchto příjmů tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % z příjmů. V tomto pásmu bude paušální daň stanovená stejně jako v současnosti, tedy z minimální částky zdravotního pojistného, 1,15násobku minima sociálního pojistného a daně ve výši 100 korun. 

Pro koho bude druhé pásmo 16 000 Kč

Do druhého pásma se bude moci přihlásit poplatník, jehož příjmy ze samostatné činnosti nepřesáhly v předcházejícím zdaňovacím období 1,5 mil. Kč, a to bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti pocházejí. Druhé pásmo budou moct využít také poplatníci s příjmy do 2 mil. Kč, pokud měli 75 % příjmů, ke kterým lze uplatnit výdaje ve výši 80 % nebo 60 % příjmů. Paušální odvod bude v druhém pásmu činit 16 000 Kč měsíčně. Jde o pevnou částku, která se nebude měnit v závislosti na růstu minimálního pojistného.

Pro koho bude třetí pásmo 26 000 Kč 

Do třetího pásma potom budou moci vstoupit všichni poplatníci, kteří splní podmínky vstupu do paušálního režimu, tedy jejichž příjmy ze samostatné činnosti nepřesáhly 2 mil. Kč. Tyto OSVČ pak budou muset platit 26 000 Kč měsíčně. Opět se jedná o pevnou částku, která se nebude měnit v závislosti na růstu minimálního pojistného.

Pásmo nepůjde volit

Pokud je OSVČ v paušálním režimu už letos, nic se pro ní nemění a zůstává v prvním pásmu i pro příští rok. Kdo už nějakou dobu podniká a chce nově do paušálního režimu vstoupit, nemůže si pásmo vybrat libovolně, nýbrž jej musí zvolit na základě svých letošních příjmů. Vzhledem k tomu, že za rok 2022 musí ještě podat přiznání, má v tomto finanční úřad jednoduchou kontrolu.

Podmínky vstupu do určitého pásma paušálního režimu určují příjmy dosažené za předchozí zdaňovací období, nikoli předpoklady týkající se budoucnosti. Pokud například letos budete mít příjmy 1,3 milionu Kč (OSVČ s 40% paušálem) a víte, že v roce 2023 budete mít příjmy pod 1 milion Kč, musíte i tak vstoupit do druhého pásma a platit 16 000 Kč. Pokud se však po skončení tohoto období ukáže, že poplatník měl příjmy, které odpovídaly prvnímu pásmu, může podat tzv. oznámení o jiné výši paušální daně a bude mu stanovena daň i pojistné na sociální a zdravotní pojištění podle prvního pásma, tedy bude mít nárok na vrácení přeplatků, doplnila serveru Podnikatel.cz Gabriela Krušinová z tiskového oddělení ministerstva financí.

Podle daňového řádu se při vracení přeplatku vždy zohledňuje, zda existuje důvodný předpoklad pro povinnost uhradit daň nebo zálohu na stejném účtu v průběhu jednoho měsíce ode dne, kdy má být přeplatek vrácen. Pokud poplatník nadále již nebude pokračovat v paušálním režimu, nevznikne mu další povinnost uhradit daň nebo zálohu na společném účtu určeném pro paušální zálohy a paušální daň, a proto se přeplatek vrátí celý.

Pokud poplatník i nadále zůstane v paušálním režimu, vznikne mu každý měsíc povinnost zaplatit paušální zálohu. Přeplatek se tedy vrátí jen v částce přesahující danou zálohu a jeho část se použije na zaplacení této zálohy. Ve všech případech je možná individuální domluva správce daně s poplatníkem a vrácení celé zálohy, např. v případě, že má poplatník nastaven trvalý příkaz na placení záloh na každý měsíc a nemá tedy zájem na tom, aby byla část přeplatku použita na placení zálohy, upřesnila Gabriela Krušinová.

Dle původního návrhu mělo platit, že se vrácení týká pouze daně z příjmů a že výše veřejných pojistných zůstává i v takovém případně podle původně zvoleného pásma paušálního režimu. Tedy že se rovnají součtu záloh, které na ně měly být v průběhu zdaňovacího období zaplaceny. Nakonec ale došlo v Poslanecké sněmovně ke schválení pozměňovacího návrhu a i na pojistných bude moci vzniknout přeplatek, který bude následně vypořádávat finanční úřad.

Mezi pásmy půjde přecházet

Zatímco do nižšího pásma OSVČ nebude moct vstoupit, opačně to neplatí. Vzhledem ke konstruktu pásem bude platit, že pokud poplatník splňuje podmínky pro vstup do určitého pásma, splňuje zároveň vždy i podmínky pro vstup do vyššího pásma. To může OSVČ využít, jestliže očekává, že v nastávajícím zdaňovacím období překročí limity pro pásmo, které dosud splňovala, ale naplní limity pro vyšší pásmo. I pokud však poplatník vstoupí do nižšího pásma a po skončení zdaňovacího období zjistí, že jeho příjmy přesáhly rozhodné příjmy pro toto pásmo, ale nepřesáhly rozhodné příjmy pro vyšší pásmo, může mít stále stanovenu daň v paušální výši, ale odpovídající uvedenému vyššímu pásmu, upřesňuje ministerstvo v důvodové zprávě.

OSVČ ovšem musí v takovém případě podat oznámení o jiné výši paušální daně, ve kterém uvede vyšší pásmo paušálního režimu, jehož podmínky jeho příjmy splnily, a vypočítá daň i veřejná pojistná podle vyššího pásma paušálního režimu. Jeho paušální daň i paušální veřejná pojistná budou tedy vyšší, než činí součet záloh, které platil během zdaňovacího období, a tento rozdíl musí poplatník zaplatit do lhůty pro podání daňového přiznání, protože k tomu dni jsou daň v paušální výši i paušální veřejná pojistná vyměřeny. Daňové přiznání však poplatník podávat nemusí, vysvětluje důvodová zpráva.

Pokud se přesunete do vyššího pásma, musíte v něm aspoň rok zůstat

Pásmo, ve kterém se OSVČ bude nacházet, bude třeba uvést v oznámení o vstupu do paušálního režimu. OSVČ musí zůstat po celé zdaňovací období v jednom pásmu. Změna zvoleného pásma bude možná pouze od začátku dalšího zdaňovacího období. Kromě splnění podmínek pro dané pásmo musí OSVČ podat oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu, a to do desátého dne zdaňovacího období, od kterého má ke změně dojít (jedná se tedy o stejnou lhůtu jako pro podání oznámení o vstupu do paušálního režimu).

Zároveň bude platit, že pokud poplatník ve skončeném období překročil příjmy pro své pásmo a posunul se tak do vyššího, bude muset v daném vyšším pásmu zůstat i pro aktuální zdaňovací období (přestože by třeba splňoval podmínky pro nižší pásmo). Nepůjde tedy například být v roce 2023 v nejnižším pásmu, zpětně jej překročit, vše dodanit a v nejnižším pásmu zůstat i v roce 2024.