Tři pásma u paušální daně: Jaké OSVČ budou platit 6000 Kč a jaké až 26 000 Kč?

Jaké jsou podmínky u paušální daně

Aktuálně činí paušální daň OSVČ 5994 korun. Skládá se totiž z minimální částky zdravotního pojistného, 1,15násobku minima sociálního pojistného a daně ve výši 100 korun. Institut paušální daně mohou využít pouze OSVČ, které mají příjmy do 1 milionu korun. Na paušál naopak mohou zapomenout plátci DPH (nárok nemají ani dobrovolní plátci DPH) i ti, kteří mají i registrační povinnost k DPH, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby.

Zároveň OSVČ nesmí být dlužníkem, vůči které bylo zahájeno insolvenční řízení. OSVČ nesmí být ani společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti a nesmí vykonávat činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. To znamená, že OSVČ, které zároveň pracují na dohody, mají nárok jen tehdy, pokud je dohoda o pracovní činnosti s odměnou do 3500 Kč a dohoda o provedení práce do 10 tisíc Kč měsíčně.

Psali jsme: OSVČ mohou paušální daní ušetřit až 100 tisíc. Spočítali jsme, kdy se vyplatí

Paušál bude pro příjmy do 2 milionů Kč

Od roku 2023 by však mělo dojít k změnám. Ministerstvo financí totiž poslalo do připomínkového řízení daňový balíček, který kromě jiného pozměňuje i paušální daň OSVČ. Nově by se měla hranice pro využití paušálního odvodu, podobně jako limit pro povinnou registraci k DPH, zvýšit na 2 miliony korun.

Vzniknou tři pásma paušální daně

Vzhledem k tomu ale, že se po zvýšení limitu bude paušální daň vztahovat na OSVČ s velmi širokým rozpětím příjmů, nebude již všem stanovena paušální daň ve stejné výši, ale zavedou se 3 pásma paušálního režimu odvozená od výše a charakteru příjmů poplatníka. V každém pásmu budou poplatníci platit jinou výši paušálních záloh a v návaznosti na to tedy budou jinak vysoké i jejich daně a veřejná pojistná. 

Důvodem tohoto pravidla je snaha o to, aby daň v paušální výši alespoň přibližně odpovídala dani, kterou by poplatník zaplatil podle obecných pravidel zákona o daních z příjmů. Ten v § 7 odst. 7 umožňuje k příjmům ze samostatné činnosti uplatnit výdaje paušální částkou, a to v různém procentu z příjmů podle charakteru činnosti. Poplatníci se stejnou výší příjmů tedy neplatí daň ve stejné výši, pokud jejich příjmy pocházejí z rozdílných činností a k těmto činnostem lze uplatňovat rozdílné paušální výdaje, vysvětluje se v důvodové zprávě.

Pro koho bude 1. pásmo (nyní) 6000 Kč 

První pásmo se bude týkat OSVČ s příjmy do 1 milionu Kč, přičemž u těchto podnikatelů bude jedno, z jaké samostatné činnosti jejich příjmy plynou. Dále se do prvního pásma bude moci přihlásit poplatník s příjmy ze samostatné činnosti až do výše 1,5 mil. Kč, pokud alespoň 75 % těchto příjmů tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % nebo 60 % z příjmů. 

První pásmo bude také pro poplatníky s příjmy ze samostatné činnosti až do výše 2 mil. Kč, pokud alespoň 75 % těchto příjmů tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % z příjmů. V tomto pásmu bude paušální daň stanovená stejně jako v současnosti, tedy z minimální částky zdravotního pojistného, 1,15násobku minima sociálního pojistného a daně ve výši 100 korun. Pro rok 2022 jde o částku 5994 korun.

Pro koho bude druhé pásmo 16 000 Kč

Do druhého pásma se bude moci přihlásit poplatník, jehož příjmy ze samostatné činnosti nepřesáhly v předcházejícím zdaňovacím období 1,5 mil. Kč, a to bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti pocházejí. Druhé pásmo budou moct využít také poplatníci s příjmy do 2 mil. Kč, pokud měli 75 % příjmů, ke kterým lze uplatnit výdaje ve výši 80 % nebo 60 % příjmů. Paušální odvod bude v druhém pásmu činit 16 000 Kč měsíčně. Jde o pevnou částku, která se nebude měnit v závislosti na růstu minimálního pojistného.

Pro koho bude třetí pásmo 26 000 Kč

Do třetího pásma potom budou moci vstoupit všichni poplatníci, kteří splní podmínky vstupu do paušálního režimu, tedy jejichž příjmy ze samostatné činnosti nepřesáhly 2 mil. Kč. Tyto OSVČ pak budou muset platit 26 000 Kč měsíčně. Opět se jedná o pevnou částku, která se nebude měnit v závislosti na růstu minimálního pojistného.

Jaké obory budou v jakém pásmu?

Vezmeme-li to z pohledu jednotlivých oborů, bude platit:

OSVČ s 80% paušálem

Řemeslníci a zemědělci budou moct do příjmů ve výši 2 milionů korun platit základní paušál, v roce 2022 jde o 5994 korun (v dalších letech se bude zvyšovat v závislosti na růstu záloh pojistného).

OSVČ s 60% paušálem

Zbylí živnostníci budou moct do příjmu 1,5 milionu korun platit rovněž aktuálních 6 tisíc korun. Ti, kteří budou mít příjmy mezi 1,5 milionem a 2 miliony korun, budou muset využít druhé pásmo a platit 16 tisíc korun měsíčně.

OSVČ s 40% paušálem

Ostatní OSVČ, které spadají do odvětví s 40% paušálem, budou moct platit 6 tisíc při příjmech do 1 milionu korun. Pokud budou mít příjmy v rozmezí 1 – 1,5 milionu korun, budou platit 16 tisíc korun. Jestliže budou mít příjmy v rozmezí 1,5 – 2 miliony, bude se jich týkat třetí pásmo a paušální daň 26 tisíc korun měsíčně.

Mezi pásmy půjde přecházet

Vzhledem ke konstruktu pásem bude platit, že pokud poplatník splňuje podmínky pro vstup do určitého pásma, splňuje zároveň vždy i podmínky pro vstup do vyššího pásma. To může OSVČ využít, jestliže očekává, že v nastávajícím zdaňovacím období překročí limity pro pásmo, které dosud splňovala, ale naplní limity pro vyšší pásmo. I pokud však poplatník vstoupí do nižšího pásma a po skončení zdaňovacího období zjistí, že jeho příjmy přesáhly rozhodné příjmy pro toto pásmo, ale nepřesáhly rozhodné příjmy pro vyšší pásmo, může mít stále stanovenu daň v paušální výši, ale odpovídající uvedenému vyššímu pásmu, upřesňuje ministerstvo v důvodové zprávě.

Může tak nastat několik situací. Pokud OSVČ skončí zdaňovací období s příjmy ve výši svého pásma, nic řešit nemusí a zůstává v daném pásmu i nadále.

Měli jste nižší příjmy? Daň se vám vrátí, pojistné nikoli

Může se stát, že poplatník splní podmínku rozhodných příjmů pro své zvolené pásmo paušálního režimu, ale zároveň splní i podmínku rozhodných příjmů pro nižší pásmo paušálního režimu. To znamená, že má takové příjmy, které by mu dovolily být v daném zdaňovacím období v nižším pásmu paušálního režimu.

V takovém případě bude moct OSVČ tzv. oznámení o jiné výši paušální daně, ve kterém skutečnosti uvede a vypočítá daň podle nižšího pásma paušálního režimu. Následně mu tak vznikne přeplatek, který se případně použije na úhradu paušálních záloh v dalším zdaňovacím období. Nebo v případě, že už poplatník nebude nadále v paušálním režimu, se může použít jako standardní přeplatek a tedy poplatníkovi vrátit. 

Pozor však na to, že se to týká pouze daně z příjmů a nikoli pojistného. Výše veřejných pojistných zůstává i v takovém případně podle původně zvoleného pásma paušálního režimu, rovnají se tedy součtu záloh, které na ně měly být v průběhu zdaňovacího období zaplaceny. Podání oznámení o jiné výši paušální daně je v tomto případě pouze možnost, nikoli povinnost. To znamená, že pokud poplatník nic neučiní, bude mu daň stanovena podle zvoleného pásma paušálního režimu, doplňuje se v důvodové zprávě.

Při vyšších příjmech musíte podat oznámení

Poslední situace je taková, že poplatník přesáhne rozhodné příjmy pro své zvolené pásmo paušálního režimu, ale nepřesáhne rozhodné příjmy vyššího pásma paušálního režimu. Pokud by OSVČ nic neudělala, musela by po skončení zdaňovacího období podat přiznání a přehledy a doplatit daň z příjmů a pojistné.

OSVČ však budou mít opět možnost podat oznámení o jiné výši paušální daně, ve kterém uvede vyšší pásmo paušálního režimu, jehož podmínky jeho příjmy splnily, a vypočítá daň i veřejná pojistná podle vyššího pásma paušálního režimu. Jeho paušální daň i paušální veřejná pojistná budou tedy vyšší, než činí součet záloh, které platil během zdaňovacího období, a tento rozdíl musí poplatník zaplatit do lhůty pro podání daňového přiznání, protože k tomu dni jsou daň v paušální výši i paušální veřejná pojistná vyměřeny. Daňové přiznání však poplatník podávat nemusí, vysvětluje důvodová zpráva.

Pokud se přesunete do vyššího pásma, musíte v něm aspoň rok zůstat

Pásmo, ve kterém se OSVČ bude nacházet, bude třeba uvést v oznámení o vstupu do paušálního režimu. OSVČ musí zůstat po celé zdaňovací období v jednom pásmu. Změna zvoleného pásma bude možná pouze od začátku dalšího zdaňovacího období. Kromě splnění podmínek pro dané pásmo musí OSVČ podat oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu, a to do desátého dne zdaňovacího období, od kterého má ke změně dojít (jedná se tedy o stejnou lhůtu jako pro podání oznámení o vstupu do paušálního režimu).

Zároveň bude platit, že pokud poplatník ve skončeném období překročil příjmy pro své pásmo a posunul se tak do vyššího, bude muset v daném vyšším pásmu zůstat i pro aktuální zdaňovací období (přestože by třeba splňoval podmínky pro nižší pásmo). Nepůjde tedy například být v roce 2023 v nejnižším pásmu, zpětně jej překročit, vše dodanit a v nejnižším pásmu zůstat i v roce 2024.

Ukončení paušálního režimu nebudete muset hlásit zvlášť

Poslední plánovanou změnou u paušální daně je zavedení tzv. společného oznámení při ukončení paušálního režimu. Nově bude možné, pokud OSVČ paušální režim opustí, podat oznámení správci daně, který tuto informaci předá zdravotní pojišťovně a České správě sociálního zabezpečení.