V odborných textech se objevují výrazy jako výdaje daňově účinné, daňově neúčinné, skutečné a fiktivní. Odborník a zkušený podnikatel má jasno, ovšem začátečník se zpravidla neorientuje. Tak tedy, výdaje daňově účinné (uznatelné), jsou výdaje, které lze uplatit proti zdanitelným příjmům. Jsou to například výdaje za nákup materiálu nebo zboží. Naopak výdaje daňově neúčinné (neuznatelné) nejsou předmětem daně z příjmů. Jedná se například o výdaje na reprezentaci, osobní spotřebu poplatníka atd.
Výdaje skutečné (faktické) jsou jednoduše všechny výdaje, které byly skutečně vynaloženy. Naproti tomu výdaje fiktivní sice snižují základ daně, ale poplatník je vlastně nevynaložil. Typickým příkladem fiktivního výdaje je roční odpis. Poplatník odepisuje majetek v souladu se zákonem o daních z příjmů, aniž by v daném roce na nákup tohoto majetku vynaložil nějakou finanční částku.
ČLÁNKY DO MAILU