Karlovarský kraj se řadí mezi nejmenší kraje České republiky jak svojí rozlohou, tak i počtem obyvatel. Jeho geografická odlehlost z něj činí periferii, díky níž je ale otevřen zahraničí, především Německu. Karlovarský kraj tak eviduje po Praze druhý nejvyšší počet žijících či pracujících cizinců. Navzdory tomu, ale v kraji převládá odliv obyvatel, umocněný obecně negativním populačním trendem. Geografická poloha kraji způsobuje i těžkosti v podobě problematické dopravní infrastruktury. Neexistuje totiž adekvátní přímé spojení s českou metropolí (chybí dálnice i přímý železniční spoj).
Postrádá se vysoká škola i věda a výzkum
Obyvatelstvo v kraji se vyznačuje relativně nízkou úrovní vzdělanosti. Alarmující je především podíl obyvatel se základním vzděláním, který se ke konci roku 2007 podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) vyšplhal na 22 procent. Oproti průměru České republiky se v kraji koncentruje podstatně méně vysokoškolských absolventů, což může být do určité míry způsobeno absencí samostatné veřejné vysoké školy. Strategie regionálního rozvoje České republiky pro léta 2007 – 2013 pak zmiňuje v národním měřítku nejnižší výdaje do oblasti vědy a výzkumu. V Karlovarském kraji toto téma téměř neexistuje,
potvrdila pro business server Podnikatel.cz Miroslava Hrušková z oddělení regionálního rozvoje Karlovarského kraje.
Vzdělanost, respektive nízké procento kvalifikovaných a vzdělaných obyvatel, řadí kraj podle Hruškové také mezi základní faktory, které negativně ovlivňují atraktivitu a ekonomický potenciál Karlovarského kraje. Částečné řešení by mohl představovat Univerzitní kampus. V tuto chvíli je zpracována základní objemová studie a je připravována studie pro územní rozhodnutí,
informuje Hrušková. V jeho blízkosti se plánuje také výstavba Vědeckotechnického parku Karlovy Vary. Čtěte více: Inovace by měla být základním úkolem managementu
Karlovarský kraj patří v Česku do regionů s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti. Podle posledních šetření ČSÚ přesahuje deseti procentní hranici. Značnou měrou se na nedostatku pracovních míst podílí zejména restrukturalizace, která omezila průmyslovou produkci v oblasti těžby nerostných surovin (hnědé uhlí) a na něj navazující energetiku. Pozitivní trend lze však pozorovat v terciérním sektoru. Karlovarský kraj se totiž řadí mezi tradiční destinace cestovního ruchu a lázeňství, což dokládá vysoká návštěvnost turistů, zejména pak těch ze zahraničí. Zaměření ekonomiky Karlovarského kraje na sektor služeb odpovídá také relativně vysoké zastoupení podniků poskytujících ubytovací a stravovací služby (zejména v okrese Cheb). I přesto ale v regionu dostávají v průměru zaměstnanci nejnižší mzdy z celého Česka. Za první pololetí roku 2009 to podle ČSÚ činilo necelých 19 tisíc korun.
Firem je v kraji málo
Kromě toho, že se v regionu nachází bezkonkurenčně nejmenší počet firem, je podnikání v Karlovarském kraji v mnohem větší míře než v ostatních krajích v rukou větších firem. Z celkovému počtu ekonomických subjektů, který se v kraji šplhá přes osmdesát tisíc, se tak drobnému podnikání věnuje 74 procent podniků. V celorepublikovém srovnání to pak znamená druhou nejnižší hodnotu za Prahou, která je tradičně sídlem největších národních firem.
Největší množství podniků se pak podle dělení převažujících činností CZ-NACE zaměřuje na obchod. Tuto oblast pokrývalo ke konci roku 2008 (ČSÚ) přes 28 procent ze všech ekonomických subjektů. Přesto ale nejsilněji k tvorbě krajského hrubého domácího produktu (HDP) přispívá zpracovatelský průmysl, ač méně, než je obvyklé v jiných krajích. Svým výkonem se na HDP podílí 27 procenty (údaje za rok 2007, ČSÚ), i když se zpracovatelským průmyslem zabývá jen deset procent firem.
Další oblastní, ve které působí relativně mnoho subjektů, je stavebnictví (téměř jedenáct procent) a profesní, vědecké a technické činnosti. Právní, účetní či další podobné služby tak poskytuje v kraji přes devět procent firem. Zemědělství v této oblasti nedosahuje významnější pozice, proto jsou v kraji přibližně čtyři procenta agrárníků.
Lázeňství hraje prim
Velkou raritou v porovnání s ostatními kraji České republiky je význam lázeňství (v rámci zdravotních a sociálních činností). To totiž generuje plných osm procent z krajského HDP (údaje za rok 2007, ČSÚ), což se nedá vypozorovat u žádného jiného regionu. Sektor služeb pak celkově zaměstnává více než polovinu ekonomicky aktivních obyvatel. Značná část z nich se pak uplatňuje především v lázeňství. V rámci kraje je tedy patrný velký význam terciérního sektoru, který nahrává rozvoji cestovního ruchu. Patrné to je i na sledovaní návštěvnosti turisty. Do regionu totiž zavítá po Praze druhé největší množství turistů. Většinu z nich pak tvoří cizinci, a to Němci, Rusové, Poláci, Nizozemci a Američané. Karlovarský kraj také dosahuje nejvyšších hodnot, co se týče počtu přenocování turistů. To je důsledkem především lázeňství, které se obecně vyznačuje vyšší délkou pobytu. Čtěte více: Lázně pomáhají s regenerací i v boji proti stresu
Navštívili jste někdy lázně Karlovarského kraje?
I přesto je ale Karlovarský kraj v Česku popelkou. Jeho hrubý domácí produkt je totiž silně pod republikovým průměrem (podle parity kupní síly, 2007, ČSÚ).
Firemní ukazatele karlovarských společností jsou nejhorší
Úspěšnost podnikání v kraji mohou reflektovat bankroty. Pro business server Podnikatel.cz připravila společnost CCB – Czech Credit Bureau, která spravuje informační portál Cribis.cz (informace právě z tohoto portálu má Podnikatel.cz exkluzivně k dispozici v sekci „Ekonomické ukazatele firem“), šetření, které eviduje vznik, zánik a bankroty firem v jednotlivých krajích. Využijte exkluzivně: Ekonomické ukazatele firem
Žebříček například ukazuje, že Karlovarský kraj zaznamenává z celé České republiky nejvýraznější pokles počtu nově vznikajících podnikatelských subjektů. Navíc zde v absolutních číslech za prvních devět měsíců tohoto roku založili podnikatelé nejmenší počet firem, a to přibližně 2300. Naproti tomu vede Karlovarský kraj v nejnižších počtech navržených bankrotů. Do takové situace se totiž dostalo pouze 55 podniků (za prvních devět měsíců roku 2009). Ve srovnání se stejným časovým obdobím loni to i přesto představuje nárůst navrhovaných bankrotů o 62 procent, což je ale relativně dobrý výsledek, neboť si tak kraj udržel čtvrtou pozici za krajem Královéhradeckým, Olomouckým a Ústeckým.
S vyhlášenými bankroty se již Karlovarský region sesunuje v žebříčku dolů. Drží se však v nejlepší trojce. Z celkového počtu vyhlášených bankrotů tak na bankroty společností v Karlovarském kraji připadají pouze čtyři procenta. Čtěte více: Bankrot není katastrofa, ale podnikatelská realita
CCB – Czech Credit Bureau také sestavuje žebříček krajů podle CCB indexu. Ten představuje souhrnné hodnocení firmy, kdy je východiskem analýza základních finančních a nefinančních ukazatelů a výstupem jeden ze sedmi ratingových stupňů. Karlovarskému kraji se ale v tomto hodnocení vůbec nedaří, neboť zaujímá poslední příčku jak za rok 2008, tak i za 2007.
S investicemi je problém
Karlovarský kraj podle České národní banky (ČNB) za rok 2007 zaznamenal nejnižší množství prostředků, které do krajů proudilo v podobě přímých zahraničních investic. Firmám Karlovarského kraje se tak dostalo pouze 17 milionů korun. Ani podle šetření MasterCard v rámci studie česká rozvojová centra v roce 2009 se kraj příliš nejeví jako investičně atraktivní lokalita. Zaujímá totiž páté nejhorší místo. Studie hodnotila celkovou investiční atraktivnost pomocí indikátorů, jako je například HDP na obyvatele, míra nezaměstnanosti, průměrný výdělek v podnikatelském sektoru, počet a vývoj registrovaných subjektů na tisíc obyvatel nebo přímé zahraniční investice na obyvatele.
O nedostatku investic se ví. V kraji neexistuje kromě Sokolovské Uhelné žádný silný nebo klíčový investor,
popisuje Hrušková a dodává, že chybí také aktivní podpora a rozvoj inovací a klíčových odvětví. Přesto však kraj finančně malé a střední podnikatele nepodporuje. V této oblasti se snažíme pomoci formou poskytování informací, které se týkají možností získání dotací z EU,
tvrdí Hrušková. Výsledky snah krajských institucí pak dokazuje například zhodnocení Národního orgánu pro koordinaci při Ministerstvu pro místní rozvoj ČR úspěšnosti firem při čerpání dotací z evropských fondů. Firmy Karlovarského kraje se po Středočeském kraji staly druhými nejúspěšnějšími žadateli (měřeno poměrem počtu schválených a předložených projektů). Čtěte více: Jak financovat své podnikání s fondů EU?
ČLÁNKY DO MAILU