U DPH se úřadům přestává u soudů dařit. Je to lepším cílením, tvrdí paradoxně

Podle úřadů jsou vyšší částky, které u soudů u DPH prohrávají, paradoxně přirozeným důsledkem toho, že na straně finanční správy došlo k lepšímu zacílení analytické a kontrolní činnosti. Odborníci však v tomto vysvětlení postrádají logiku a upozorňují, že se ve statistikách odráží neúměrně agresivní přístup finanční správy.

Celková čísla o sporech nejsou relevantní, tvrdila finanční správa

Server Seznamzpravy.cz před více než týdnem informoval, že se finanční správě přestává dařit u soudů. Zatímco daňové subjekty vyhrály v loňském roce spory za 3,2 miliardy korun, finanční správa za 3,4 miliardy korun. Jak doplnil server, v minulosti nebyl tento poměr tak těsný. Podle Seznamzpravy.cz navíc vzrostl i počet prohraných sporů. Loni berňáky prohrály v 291 případech, přičemž o rok dříve neuspěly jen ve 186 sporech.

Podle finanční správy jsou však celková roční čísla týkající se soudních sporů zavádějící a je nutné zohlednit jejich strukturu. Podle finanční správy se na celkové sumě podílí do velké míry spory o odvody za porušení rozpočtové kázně na statistiku o žalobách a nikoli daňové spory. Poměr DPH v žalobách daňových subjektů se pohybuje za poslední tři roky okolo 30 % z celkově žalovaných částek. Naproti tomu u odvodů za porušení rozpočtové kázně byl tento poměr v roce 2016: 45 % a v dalších letech pak 24 %, resp. 20 % v roce 2018. To dokazuje značný fiskální vliv odvodů za porušení rozpočtové kázně na statistiku o žalobách, doplnilo Generální finanční ředitelství (GFŘ) ve své reakci.

Úspěšnost u DPH u soudů klesá

Jak však ukazuje analýza soudních sporů o DPH serveru Podnikatel.cz, finanční správa si skutečně v posledních letech u soudů značně pohoršila. Co se týče úspěšnosti u prvoinstančních soudů, činila v roce 2013 přes 78 %. Loni ale úřady už vyhrály jen necelých 69 % sporů o DPH. Výjimkou v trendu byl předloňský rok, kdy úřady „bodovaly“ v 74 % případů.

Ještě výrazněji je vidět změna na poměru hodnot, o které spory probíhaly. Až do roku 2016 u finanční správy jasně dominovala suma vyhraných sporů nad hodnotou těch prohraných. Například v roce 2013 vyhrála finanční správa u DPH dohromady spory za 2,3 miliardy korun a prohrála spory jen za 50 milionů korun. O rok později zvítězily úřady ve sporech u DPH za 2,78 miliardy korun a prohrály za 170 milionů korun.

V roce 2016 ale přišel zlom a hodnota prohraných sporů převýšila z pohledu finanční správy ty vyhrané. Úřady sice zvítězily ve sporech za 1,53 miliardy korun, zároveň ale prohrály soudy za 1,63 miliardy korun. Loňský rok pak byl dokonce rekordní v rozdílu těchto hodnot, kdy finanční správa prohrála spory za 1,62 miliardy a vyhrála jen za 1,05 miliardy korun. Skončila tak „v minusu“ bezmála půl miliardy korun.

Zdroj: Informace o činnosti finanční správy 2013–2018

Zhoršení je dáno naším lepším cílením, tvrdí úřady

Podle finanční správy však nelze ani tyto statistiky vnímat jako měřítko kvality, či nekvality fungování státní správy. Zlom, který přišel v roce 2016, je podle finanční správy „přirozeným důsledkem toho, že na straně finanční správy došlo vlivem lepšího zacílení analytické a kontrolní činnosti, včetně zavedení kontrolního hlášení, k navýšení objemu sporů plynoucích z kontrolních postupů". Důsledkem je bohatší agenda odvolání i žalob a rozhodování o nich. Došlo tedy i ke zvýšené činnosti soudů, rozhodujících jak ve prospěch, tak v neprospěch finanční správy, uvedl serveru Podnikatel.cz Lukáš Heřtus z tiskového oddělení GFŘ.

Loňský „propadák“ u sporů o DPH pak podle GFŘ souvisí s judikaturním vývojem v oblasti prokazování podvodů na DPH. V roce 2018 jsou posuzovány kauzy, které soudům napadly cca od roku 2015, avšak jsou posuzovány optikou aktuálního stavu judikatury. Ze strany soudů poté dochází k určité přirozené korekci postupů správce daně, a to jak v oblasti platebních výměrů, tak v oblasti zajišťovacích příkazů, doplnil Heřtus. Jak navíc podotkl Heřtus, částky vyjadřující výsledky soudních sporů v daném roce nemusí být konečné, jelikož zhruba třetina výstupů je napadena kasační stížností.

Za vše může agresivní přístup úřadů, tvrdí odborníci

Odborníci však nad vysvětlením finanční správy kroutí hlavou. Ve zdůvodnění finanční správy postrádám jakoukoliv logiku, komentoval pro server Podnikatel.cz daňový poradce Richard Jahoda, managing partner firmy Grinex Czech Republic. Pokud by skutečně došlo k lepšímu zacílení analytické a kontrolní činnosti, potom by se logicky ruku v ruce musela zvyšovat i úspěšnost finanční správy v soudním řízení. Nikdy nelze omyly finanční správy při správě daní vyloučit, ostatně správní soudnictví slouží právě k jejich nápravě. Finanční správa ale dostává neustále další a další nástroje k eliminaci daňových podvodů, přesto je nedokáže využívat tak, aby se její úspěšnost u soudních sporů výrazně zvýšila, doplnil Tomáš Hajdušek, vedoucí sekce správy daní Komory daňových poradců ČR.

Podle Hajduška stojí za zlomem několik jiných faktorů. Jde o příliš extenzivní aplikaci doktríny „věděl nebo vědět měl a mohl“, nadužívání zajišťovacích příkazů a také příliš vysoké nároky na důkazní břemeno plátců DPH ohledně prokázání splnění hmotně právních i formálních podmínek pro nárok na odpočet DPH. A jako další důvod bych chtěl uvést, že finanční správa ve sporných případech, než aby dala za pravdu argumentům daňových subjektů, radši nechá rozhodnutí na soudech, upozornil Hajdušek.

Podobně hovoří i daňový poradce Richard Jahoda, podle kterého jsou práva daňových poplatníků v případě DPH porušována především nesprávnou aplikací ručení plátců za neodvedenou daň v dodavatelských řetězcích nebo neunesením, či dokonce ignorací důkazního břemene správce daně při prokazování účasti na daňovém podvodu.

Také daňový expert Michal Hanych, vlastník společnosti SimpleTax, který se specializuje na spory s finančními úřady, vidí za zhoršením statistik soudních sporů o DPH agresivnější postup finanční správy vůči daňovým poplatníkům. Právě kvůli agresivnějšímu postupu finanční správy došlo k logicky k větší obraně daňových subjektů. Zároveň se stát pustil více na hranu výkladu předpisů v neprospěch daňových poplatníků, takže v soudním přezkumu měl menší šance na úspěch. Nesouhlasím s interpretací, že lepší zacílení analytické a kontrolní činnosti může vést k vyšší neúspěšnosti FS u soudu. Naopak, kdyby lépe fungovala kontrolní činnost státu, musela by se zvyšovat i úspěšnost v dalším přezkumu, vysvětlil Hanych.

Úřady se nevzdávají ani po prohře

Advokát Ondřej Lichnovský, předseda Unie daňových poplatníků ČR, zároveň připomíná, že stěžejní roli hraje Odvolací finanční ředitelství. Po změně na postu ředitele došlo k tomu, že se tento úřad pustil do mnohem riskantnějších sporů, přičemž nyní sklízí ovoce tohoto přístupu. Nárůst prohraných sporů na straně finanční správy byl tak statisticky nevyhnutelný, domnívá se Lichnovský, podle kterého dříve bývalo zvykem, že se daňový subjekt soudil zpravidla jen jednou a v případě prohry Odvolací finanční ředitelství splnilo příkazy správních soudů a rozhodlo dle jejich představ.

Nyní však neúspěch Odvolacího finančního ředitelství u soudu až příliš často vede podle Lichnovského k tomu, že se úřad snaží vymyslet jiný, nezřídka ještě méně udržitelný, způsob doměření daně. Nebude-li však přijata odpovědnost konkrétních úředníků, budou tyto pokusy jen a jen pokračovat s tím, že případný účet za prohrané spory zaplatíme my všichni ze svých daní, dodal Lichnovský.

Tomu však oponuje GFŘ, podle kterého to, že soud věc zruší, ještě neznamená konečný stav ve věci, jelikož pochybení může být procesní (např. podrobněji zjistit skutkový stav výslechem dosud nevyslechnutého svědka, podrobněji vypořádat námitky daňového subjektu), což správce daně následně napravuje a velmi často rozhoduje obdobně jako v prvém případě. Proměnlivost agendy soudních sporů je skutečně velmi významnou okolností, kterou si musí každý, kdo toto posuzuje, uvědomit. Jelikož je DPH fiskálně nejvýznamnější daní, tak se před soudy dostávají kauzy, kde probíhá spor o značně vysokou daň, což se ve statistických výstupech za kalendářní rok projevuje významným způsobem. V letech následujících může však tatáž kauza dopadnout opačně, uzavřel Lukáš Heřtus, mluvčí GFŘ.