U EET padla maximální pokuta 500 tisíc, podnikatel na evidenci úplně kašlal

Padla maximální možná pokuta půl milionu

Maximální možná výše sankce u EET činí 500 tisíc korun a v lednu letošního roku byla taková pokuta poprvé skutečně udělena. Finanční úřad pro Kraj Vysočina jí potrestal tamního podnikatele za maření evidence tržeb tím, že ve svých provozovnách, v nichž přijímal tržby podléhající evidenční povinnosti, vůbec nezasílal údaje o evidovaných tržbách do systému EET a nevystavoval zákazníkům účtenky. Jednalo se o systematické porušování zákona o evidenci tržeb vykazující znaky recidivního chování. Podnikatel nebyl do systému EET vůbec přihlášen a nezanechal protiprávního jednání ani po pravomocném uložení pokuty a dalších opakovaných upozorněních, doplnila serveru Podnikatel.cz Klára Křehlová z tiskového oddělení Generálního finančního ředitelství (GFŘ).

Doposud platilo, že nejvyšší udělená pokuta u EET činila 400 tisíc a dostal ji provozovatel stravovacích služeb za to, že používal upravený software pokladního zařízení, který generoval falešné fiskální identifikační kódy (FIK).

Čtěte také: Zvláštní režim EET: Nebudete formulář podávat včas? Hrozí vám pokuta 500 tisíc

Nejvyšší udělené pokuty

1. 500 000 Kč – Pohostinství
2. 400 000 Kč – Stravování v restauracích
3. 300 000 Kč – Pohostinství
4. 270 000 Kč – Pohostinství

Průměrná výše pokuty klesá

Jak serveru Podnikatel.cz uvedlo GFŘ, celkem úřady zatím udělily 21 107 pokut (15 957 finanční správa a 5150 celní správa). V roce 2017 podnikatelé dostali 6896 pokut (5024 od finanční správy, 1872 od celní správy), o rok později pak 7617 pokut (5756 od finanční správy, 1861 od celní správy), loni 6064 pokut (4688 od finanční správy, 1376 od celní správy) a letos prozatím (k 27. 2.) 530 pokut (489 od finanční správy, 41 od celní správy).

Co se týče průměrné pokuty, ta u finanční správy klesá. V roce 2017 činila průměrná pokuta od berních úředníků 11 278 korun, v roce 2018 10 448 korun a loni 9817 korun. Letos zatím průměrná sankce od berních úředníků dosahuje 5399 korun. U celní správy činila v prvním roce průměrná sankce 7963 korun, v roce 2018 sice stoupla na 9813 korun, loni však klesla na 9236 korun. Letos zatím celní správa uděluje pokuty v průměrné výši 2800 korun.

V několika případech úřady využily i trest uzavření provozovny. Celkem jich uzavřely 32, přičemž kromě 5 jsou v současnosti již všechny opět otevřeny.

Proběhlo už čtvrt milionu kontrol

EET funguje od prosince roku 2016 a do 27. února 2020 proběhlo celkem 242 681 kontrol, přičemž 75 851 z nich bylo se zjištěním nějakého porušení zákona. V roce 2017 se uskutečnilo 81 801 kontrol, v roce 2018 jich pak bylo přibližně stejně, konkrétně 82 302. Loni se jejich počet snížil na 69 268 kontrol. Letos prozatím proběhlo 10 322 kontrol.

Jak serveru Podnikatel.cz upřesnilo GFŘ, kontroly doposud proběhly u zhruba 105 000 subjektů, přičemž u 51 % subjektů bylo provedeno více kontrol. Je však třeba upozornit na to, že do údaje vstupují všechny subjekty, u nichž byla od počátku evidence tržeb provedena více než 1 kontrola, bez ohledu na to, zda byla kontrola provedena na stejné provozovně subjektu, podotkla Klára Křehlová z GFŘ.

Čtěte také: S kontrolou #EET se setkala už polovina podnikatelů, řada z nich navíc opakovaně

Pokuta 6500 korun není zjevně nepřiměřená

Výše pokut u EET se v loňském roce dostala i ke správním soudům. Krnovský podnikatel žaloval finanční správu za to, že dostal pokutu 6500 korun za nezaevidování nákupu koláče za 10 Kč. V žalobě podnikatel kromě jiného namítal, že výše sankce byla neadekvátní prohřešku a že se finanční úřad dostatečně nezabýval majetkovými poměry. Zároveň podnikatel požádal soud o uplatnění jeho moderačního práva ve vztahu k uložené pokutě. Krajský soud v Ostravě sice žalobu zamítl a ve většině argumentace dal za pravdu finanční správě, zároveň však potvrdil, že byly splněny podmínky pro uplatnění moderačního práva a snížil pokutu na 1000 Kč.

Finanční správa však proti rozsudku podala kasační stížnost, ve které nakonec uspěla, a Nejvyšší správní soud (NSS) v půlce loňského prosince rozsudek krajského soudu zrušil. Podle NSS lze totiž moderační právo využít jen v případě, jedná-li se o pokutu zjevně nepřiměřenou (a nikoli jen nepřiměřenou). V daném případě se pokuta pohybovala u dolní hranice zákonné sazby (1,3 % z maximální výše) a polehčující skutečnosti akcentované krajským soudem neshledal NSS natolik zásadními, aby šla pokuta označit za zjevně nepřiměřenou.

Čtěte více: Pokuta 6500 Kč za nezaevidování 10 Kč v EET nebyla zjevně nepřiměřená, řekl soud 

Jaké sankce u EET hrozí?

Za přestupek je možné uložit pokutu:

• do 500 000 Kč, jde-li o přestupek: závažné maření EET, nezaslání datovou zprávou údaje o evidované tržbě správci daně nebo nevystavení účtenky tomu, od koho evidovaná tržba plyne,
• do 50 000 Kč, jde-li o přestupek: neumístění informačního oznámení nebo porušení povinnosti zacházet s autentizačními údaji nebo certifikátem pro evidenci tržeb tak, aby nemohlo dojít k jejich zneužití.

Zákon navíc kontrolorům umožňuje při zvlášť závažném porušení povinností nařídit okamžité

a) uzavření provozovny nebo

b) pozastavení výkonu činnosti, při které dochází k evidenci tržeb.

Jakmile podnikatel prokáže, že již pominul důvod pro uzavření provozovny nebo pozastavení činnosti, úřad otevření provozovny (obnovení činnosti) opět povolí.

Norma obsahuje i tzv. liberaci, kdy právnická osoba a podnikající fyzická osoba za správní delikt neodpovídá, prokáže-li, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.