Ještě před devíti lety bylo podnikání na volné noze doménou mužů. Letos už se však situace obrátila a většina freelancerů jsou ženy. Ukázal to unikátní průzkum portálu Na volné noze, který zmapoval podnikání na volné noze od A do Z. Nejen o výsledcích průzkumu jsme si povídali s Robertech Vlachem, zakladatelem portálu Na volné noze a předním evropským expertem na podnikání na volné noze.
Výsledky unikátního průzkumu mezi českými freelancery už jsou venku. Jaká hlavní zjištění bys vypíchl?
Letos jsme se vůbec poprvé více zaměřili na oblast osobních financí. Tam mě zaujalo to, že přestože většina freelancerů si klade za cíl dosáhnout finanční nezávislosti, 4 z 5 dotázaných by dokázali žít jen z finanční rezervy a úspor maximálně rok, což není dlouhá doba. Jinak se ovšem dá říct, že českým freelancerům se podle průzkumu daří velmi dobře.
Říkáš, že rok je málo. Na jak dlouho by tedy podle tebe měl mít freelancer finanční úspory?
Není to nutně málo, zejména pokud je člověk na volné noze příliš krátce na to, aby něco naspořil. Spíš to chápu tak, že freelanceři mají ambici mít podstatně větší úspory a z nich vyplývající výhody, ale ne vždy se jim to daří. To ostatně potvrzují i některé ze stovek komentářů, které nám respondenti přes dotazník poslali. Na druhou stranu, více než polovina lidí v průzkumu uvedla, že nemají žádné dluhy, dlouhodobé půjčky ani hypotéku, což je dobrý předpoklad toho, aby jejich úspory rychle rostly.
Lze na základě výsledků průzkumu charakterizovat „běžného“ českého freelancera?
Ano, z výsledků jde odvodit určité typické rysy: 97 % uvádí, že jsou na volné noze buď stejně, anebo šťastnější než dřív; 96 % rozjíždělo své podnikání bez kapitálu, nebo z vlastních a rodinných úspor; 92 % uvádí jako hlavní výhodu freelancingu flexibilitu a svobodu; 88 % pracuje běžně doma; 84 % má práci na volné noze jako hlavní zdroj příjmů atd. Převažují lidé pracující hlavou v lépe placených odborných profesích s vyšší kvalifikací, nezřídka vykonávaných primárně na počítači a pro menší počet klientů. A přesně 67 % má vysokoškolské vzdělání, což je téměř čtyřnásobek národního poměru.
Že si drtivá většina freelancerů na počátku vystačila s vlastními penězi, je zajímavé. Je to podle tebe tím, že jim nikdo nechtěl půjčit, nebo tím, že se sami nechtěli zadlužit?
Ve většině případů to není ani jeden z těchto důvodů. Rozjezd na volné noze nebývá kapitálově náročný, protože freelanceři potřebují k úspěchu především znalostní a sociální kapitál spíš než peníze na investice. Většině stačí k práci mobil, počítač, nějaké pracovní místo a čas zapojit do práce vlastní um, znalosti, dovednosti, kontakty. Nejvíc lidí (55 %) uvádí, že na volné noze začínali formou bokovek při zaměstnání, při studiu, na rodičovské apod., což typicky nebývá finančně náročné.
Liší se dle tvých zkušeností čeští freelanceři oproti zahraničním, a pokud ano, tak jak?
Ano, český trh práce je poměrně konzervativní, méně přístupný pro lidi zvenčí a máme nízkou nezaměstnanost, což obecně zvýhodňuje lidi, kteří něco umějí a jsou schopni to na volném trhu práce nabídnout. Řekl bych, že čeští nezávislí profesionálové jsou tak při vyjednávání s klienty v relativně silnějším postavení než jejich kolegové v zahraničí. Projevuje se to třeba i tím, že méně tlačí na aktivní prodej i osobní marketing, a přesto si je klienti nějak najdou, typicky přes různé slabé či silné sociální vazby, jak ukazuje i průzkum.
Ukázal průzkum něco, co jsi vysloveně nečekal?
To je velmi dobrá otázka. Freelancing neboli práce na volné noze obecně představuje velmi konzervativní oblast podnikání s bohatou, mnohasetletou historií. V takovýchto průzkumech se tedy prakticky nikdy neobjevují zásadní posuny ve fundamentálních věcech — jako že je důležité mít vysokou odbornost, spolehlivost, dobré jméno, pečovat o spokojenost zákazníků apod. Největší překvapení tak obvykle přinášejí věci, které se zjišťují nově. Zaujala mě třeba vysoká míra adopce používání AI nástrojů jako ChatGPT (přes 60 %) nebo převažující dobrá zkušenost s videokurzy v rámci sebevzdělávání.
Obdobný průzkum proběhl už v roce 2015. Jednou ze změn je, že se převrátil podíl freelancerů dle pohlaví. Zatímco před 9 lety bylo mezi freelancery 60 % mužů, v současnosti je to opačně. Čím si ten posun vysvětluješ?
Ano, souhlasím, to je výrazný posun. Myslím, že ženy stále více vnímají práci na volné noze coby perspektivní kariérní volbu. Dá se dobře skloubit s rodičovstvím a umožňuje jim fungovat nezávisle mimo rigidní hierarchické struktury, které tak často vidíme uvnitř velkých firem. Výdělek se tak mnohem víc odvíjí od skutečných schopností, dovedností a výsledků. Ženy jsou také tradičně silné v propojování a networkingu, což je zvýhodňuje v rámci volného trhu práce. Mají zkrátka dobré předpoklady být na volné noze dlouhodobě úspěšné, zejména pokud se bavíme o kvalifikované práci, která se opírá o vyšší vzdělání.
Zaujal mě také pokles podílu freelancerů, kteří pracují přinejmenším občas o víkendu a svátcích, a to z 90 na 78 %. Opět, čím si to vysvětluješ? Lidé začínají více dbát na v poslední době hodně skloňovaný work-life balance?
Doufejme. Respektive doufám, že nejde jen o dočasný výkyv způsobený únavou po dlouhé pandemii covidu. Na jednu stranu zájem o zdravotní prevenci a zdravý životní styl setrvale roste. Zároveň ale vidím, že řada kolegů si všímá většího vlivu sezónnosti v jejich oborech, jako je rozdíl mezi pomalým létem a hektickým podzimem. V budoucnu by se tak mohl výrazněji lišit pracovní režim freelancerů v různých obdobích. Obor, ve kterém se pohybuju já, tedy business poradenství, je třeba cyklický i sezónní zároveň. Spousta mých kolegů tak střídavě zažívá období žní i pracovního sucha, kdy se raději věnují svým projektům a rozvoji.
Myslíš, že by se z toho mohl stát trend? Tedy že budou freelanceři pracovat více sezónně?
U freelancerů obecně jsou výkyvy příjmů velmi obvyklý jev a je to zároveň i hlavní nevýhoda práce na volné noze uváděná v průzkumu. Je to stresující i proto, že někdy může být těžké odlišit vliv sezóny od poklesu poptávky z jiných důvodů. Je zajímavé přemýšlet nad tím, k čemu by mohla větší sezónnost u některých oborů vést. Rozhodně by to ale pro freelancery bez větších rezerv představovalo větší výzvu v oblasti finančního sebeřízení. V současnosti mám spíše pocit, že letní čas dovolených a odpočinku spousta volnonožců opravdu vítá.
Došlo ještě k nějakým dalším zajímavým posunům mezi roky 2015 a 2024?
Ano, dá se říct, že u mnoha otázek došlo k malému, ale viditelnému posunu dobrým směrem. Například došlo ke znatelnému poklesu problémů s neplatiči. To samo o sobě může být zapříčiněno i lepším jištěním pohledávek na straně freelancerů. Protože je ale na výsledcích vidět podobný drobný posun i u jiných faktorů, dá se říct, že celkově je situace respondentů lepší než před 9 lety. Napadají mě dvě vysvětlení: Buď může jít o důsledek kontinuální podnikatelské osvěty, o níž se snažíme i v rámci projektu Navolnenoze.cz, nebo je to důsledek větší zralosti podnikatelského prostředí v Česku obecně. Asi nemáme data, která by to mohla jednoznačně rozhodnout, nejspíš půjde o kombinaci obou faktorů.
Předpokládám, že i do budoucna chystáš další průzkum, nebylo by fajn ho udělat dříve než za 9 let?
Jak tak průběžně pročítám výsledky zahraničních průzkumů, jsem spíš toho názoru, že větší a důkladnější průzkum jednou za delší čas má větší přínos než ty pravidelné s roční či dvouletou periodicitou. Důvod je ten, že jde o relativně konzervativní oblast trhu práce. I na zahraničních průzkumech třeba v období covidu bylo dost vidět, že posuny avizované jako nové trendy byly pak ze zpětného pohledu jen turbulencemi své doby. A třeba asi dodnes nejlepší mezinárodní průzkum freelance podnikání od McKinsey Global Institute je z roku 2016 a byl pouze jednorázovou záležitostí. Prakticky k tomu přistupujeme tak, že nový průzkum děláme ve chvíli, kdy se schází vícero faktorů, které na náš trh působí, a my chceme zjistit, jak významné jsou. Mezidobí pak prokládáme menšími anketami, jako jsme to dělali třeba právě v období covidu. Ale kdybych si měl tady vysnít jeden průzkum, který bych chtěl opravdu udělat, pak by to byl celoevropský statisticky reprezentativní průzkum práce na volné noze s překladem do všech unijních jazyků.
Jen o něm sníš, nebo se ho opravdu chystáš realizovat? Porovnání mezi jednotlivými zeměmi by mohlo být opravdu zajímavé.
Aktuálně pracuju na nové knize, takže v nejbližší budoucnosti se to určitě nestane. Průběžně se ale bavím s výzkumníky, kteří na podobně velkých projektech dělali nebo dělají, protože ta práce s daty je při zkoumání freelance ekonomiky opravdu zásadní a stále jich máme relativně málo, zejména tady v Evropě. Ještě jedno hledisko mi ale přijde důležitější, a tím je zájem jednotlivých freelancerů — co je zajímá a co je pro ně důležité. Výsledky českého průzkumu, o kterém se tady bavíme, zhlédlo jen za první týden přes 15 000 lidí, což mě docela překvapilo. Baví mě sbírat data, která lidi skutečně zajímají.
ČLÁNKY DO MAILU