U kompenzačního bonusu se připravte, že 50% pokles tržeb může chtít úřad doložit

Bonus vzroste na 1000 Kč za den

Poslanci minulý týden schválili zákon o kompenzačním bonusu pro rok 2021. Oproti stávající verzi má dojít k několika změnám. Kromě jiného vzroste výše kompenzačního bonusu z 500 Kč na 1000 Kč. Netýká se to ale všech. V návrhu se totiž nachází omezující podmínka, že výše kompenzačního bonusu za bonusové období nesmí překročit rozdíl průměrné měsíční výše příjmů ve srovnávacím období a výše příjmů ve srovnávaném období. To se dotkne především OSVČ vedlejších.

Nárok budou mít podnikatelé s 50% poklesem tržeb

Hlavní novinkou nicméně bude, že nárok na bonus budou mít podnikatelé v případě, pokud výše příjmů odpovídajících tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb plynoucích z této činnosti nepřekročila ve srovnávaném období 50 % průměrné měsíční výše těchto příjmů plynoucích z téže činnosti ve srovnávacím období. Doposud platí, že nárok na bonus měli jen ti, kteří byli omezení vládními opatřeními a jejich dodavatelé.

Srovnávaným obdobím bude kalendářní měsíc bezprostředně předcházející bonusovému období a srovnávacím obdobím bude období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v období od 1. listopadu 2018 do 31. prosince 2020, jejichž názvy se shodují s názvy 3 kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících bonusovému období, a pokud lze takto určit více období, je srovnávacím obdobím to, které si podnikatel zvolí.

Příklad

Kdo bude chtít žádat o bonus za únor 2021 (tedy bonusové období únor 2021), musí srovnat příjem ve srovnávaném období (tedy leden 2021) a průměr příjmů ve srovnávacím období – zde si tedy podnikatel bude moct vybrat, zda půjde o listopad a prosinec 2018 a leden 2019, nebo listopad a prosinec 2019 a leden 2020.

Například v lednu 2021 měla OSVČ tržby 50 tisíc Kč. V listopadu a prosinci 2019 měla shodně 200 tisíc Kč a v lednu 2020 jen 20 tisíc Kč. V listopadu a prosinci 2018 a lednu 2019 měla vždy 70 tisíc Kč. Zatímco podle původní verze by OSVČ (tedy za listopad 2018 – leden 2019) nárok neměla (50 tisíc je více než 50 % z 70 tisíc), podle nové zvolí za srovnávací období listopad 2019 až leden 2020 a nárok mít bude, jelikož průměr za dané tři měsíce je 140 tisíc Kč (50 tisíc je méně než 50 % z 140 tisíc). 

Podnikatelé, kteří zahájili činnost později než v první den srovnávacího období, si mohou za srovnávací období vybrat 3 po sobě jdoucí kalendářní měsíce v rámci období prvních 8 kalendářních měsíců, po jejichž celou dobu byli tímto podnikatelem.

Jaké příjmy se berou v potaz

Do srovnání se u pravidla o 50% poklesu nepočítají všechny příjmy z dané činnosti, ale pouze příjmy, které odpovídají tržbám z prodeje výrobků, zboží nebo služeb. „Tržby z prodeje výrobků, zboží a služeb“ jsou pojmem z účetnictví a vykazují se ve výkazu zisku a ztrát. Subjekt kompenzačního bonusu, který pro účely zjištění příjmů podle zákona o daních z příjmů účtuje v soustavě tzv. podvojného účetnictví, případně je společníkem společnosti s ručením omezeným nebo vykonával práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr pro zaměstnavatele, který pro účely zjištění příjmů podle zákona o daních z příjmů vychází z tzv. podvojného účetnictví, zohledňuje pro posouzení, zda se jedná o významně dotčenou činnost, výnosy vykázané v položce „Tržby z prodeje výrobků, zboží a služeb“ účetnictví, protože v těchto případech jsou příjmy podle zákona o daních z příjmů totožné s výnosy podle právních předpisů upravujících účetnictví, viz § 21h zákona o daních z příjmů, upřesňuje se v důvodové zprávě.

Další výnosy vykazované ve výkazu zisku a ztrát, které mohou mít pravidelný i mimořádný charakter, tedy ostatní provozní výnosy (například výnosy z prodeje dlouhodobého majetku), finanční či mimořádné výnosy, se do srovnání nepočítají. V případě finančních výnosů se zejména jedná o výnosy získané z finančních investic, cenných papírů, vkladů, jako jsou dividendy, úroky z vkladů, tržby z prodeje cenných papírů. Za mimořádné výnosy lze považovat výnosy vzniklé z neočekávaných událostí, například náhrady od pojišťovny.

Ostatní subjekty musí posoudit, které příjmy by byly tržbami z prodeje výrobků, zboží a služeb, pokud by bylo vedeno tzv. podvojné účetnictví. Zjednodušeně řečeno se jedná o peněžní prostředky, které daný subjekt získal z prodeje vlastních výrobků, zboží nebo za poskytnutí služby v rámci své provozní činnosti, tedy z předmětu svého podnikání, resp. z jeho činnosti, kterou lze považovat za podstatnou a která je tedy hlavním zdrojem jeho obživy. Smyslem tohoto omezení okruhu porovnávaných příjmů je skutečnost, že tržby z prodeje výrobků, zboží a služeb představují tu část příjmů subjektů, která je primárním důvodem výkonu jejich výdělečné činnosti a jejíž pokles má být kompenzován. Pokud subjektu vznikne (ať ve srovnávaném, nebo ve srovnávacím období) jiný příjem než odpovídající tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb, pro účely srovnání se k němu nepřihlíží, píše se v důvodové zprávě.

Jestli například podnikatel provozuje restaurace, jeho tržbami jsou příjmy z prodeje jídla a nápojů zákazníkům a posuzuje se pokles jen těchto příjmů. Pokud ve srovnávacím nebo srovnávaném období prodal součást vybavení restaurace, vznikne mu sice příjem z tohoto prodeje, ale k němu nebude pro účely posouzení poklesu příjmů z jeho činnosti přihlíženo, protože nejde o tržbu z prodeje výrobků ani zboží (vybavení restaurace pro něj nepředstavuje výrobek ani zboží, ale např. dlouhodobý majetek).

Bere se den vydání faktury, či inkaso peněz?

Ohledně časového zařazení, pokud podnikatel například vydá fakturu v lednu a peníze mu dorazí až v únoru, se příjmy určují stejně jako ty pro účely daní z příjmů. Pokud vede účetnictví, odpovídají jeho příjmy výnosům podle účetnictví, kdy záleží na okamžiku zaúčtování, kterým je například uvedené vydání faktury. Pokud žadatel účetnictví nevede, použije se hotovostní princip, kdy je rozhodným datem samotná úhrada, doplnil serveru Podnikatel.cz Tomáš Weiss, mluvčí ministerstva financí.

Berňák může chtít pokles doložit

Propad příjmů odpovídajících tržbám se bude prokazovat vyčíslením těchto tržeb za srovnávací a srovnávané období v žádosti, přičemž uvedená čísla podnikatel stvrdí čestným prohlášením. K samotné žádosti nebudou muset v tomto ohledu podnikatelé nic dokládat. Může se ale stát, že finanční úřad po nich bude chtít jejich tvrzení doložit. V případě pochybností finančního úřadu bude žadatel individuálně kontaktován k prokázání uvedených částek, například výpisem z účtů, účetními doklady nebo evidencí plateb, uzavřel Tomáš Weiss.