Prošel totiž návrh ministerstva financí, podle kterého už k udělení pokuty za maření správy DPH v souvislosti s kontrolními hlášeními nebude potřeba, aby podnikatel nejprve dostal základní pokutu ve výši 1000 Kč, 10 000 Kč, 30 000 Kč nebo 50 000 Kč.
Aktuálně se musí nejprve udělit „základní“ pokuta
V rámci daňového balíčku, který před Vánoci schválila Sněmovna, prošlo i rozšíření pokut u kontrolních hlášení. V současnosti platí, že pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výši
- 1000 Kč, pokud jej dodatečně podá, aniž by k tomu byl vyzván,
- 10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván,
- 30 000 Kč, pokud jej nepodá na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo
- 50 000 Kč, pokud jej nepodá ani v náhradní lhůtě.
Správce daně dále uloží pokutu do 50 000 Kč plátci, který na základě výzvy správce daně k odstranění pochybností nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení.
Kromě těchto pokut pak platí ještě jedna „doplňková“. Kdo dostal jednu z výše zmíněných pokut a zároveň závažně ztěžuje nebo maří správu daní, může mu finanční úřad udělit další pokutu do výše 500 000 Kč. Podle údajů finanční správy byla tato „doplňková“ pokuta prozatím udělena pouze jedna.
Nově půjde pokutu udělit více podnikatelům
A právě tato pokuta se má změnit. Aby v současnosti mohl finanční úřad „doplňkovou“ pokutu udělit, musí nejprve udělit pokutu základní. Podle ministerstva financí však v praxi dochází poměrně často k situaci, kdy plátci záměrně a opakovaně nevyplňují údaje (neuvedou všechny potřebné/požadované údaje nebo uvedou odhadované a nikoliv faktické údaje) v kontrolním hlášení a čekají na výzvu správce daně, na kterou reagují včas a úplně a údaje doplní. Nelze jim tak uložit pokutu podle § 101h odst. 1 ani 2 zákona o dani z přidané hodnoty. Přesto tímto postupem maří správu daní. Tyto případy je nutno v řádně odůvodněných případech sankcionovat, neboť v tomto případě není možné využít ustanovení pro udělení pokuty dle odstavců 1 a 2,
tvrdí ministerstvo financí v důvodové zprávě.
Nově bude § 101h odst. 3 zákona o dani z přidané hodnoty znít: Správce daně uloží plátci, který nesplněním povinnosti související s kontrolním hlášením závažně ztěžuje nebo maří správu daně z přidané hodnoty, pokutu do 500 000 Kč.
Další novinka u kontrolních hlášení
Kromě rozšíření pokuty bylo schváleno i opatření, které omezuje správce daně v tom, že pokud nevydá platební výměr do 6 měsíců ode dne, ve kterém došlo k porušení povinnosti, povinnost podnikatele uhradit pokutu zanikne. Toto ustanovení se bude vztahovat také na povinnost platit pokutu vzniklou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Tato úprava má zvýšit právní jistotu subjektu, jelikož po uplynutí předmětné lhůty nebude možno tento daňový delikt již sankcionovat.
Ministerstvo nicméně ujišťuje, že touto pokutou necílí na standardní plátce. Není též bez zajímavosti, že zatímco v důvodové zprávě k zákonu ministerstvo uvádí, že k nevyplňování údajů v kontrolním hlášení dochází „poměrně často“, v tiskovém prohlášení, které následně zveřejnilo, se píše o tom, že jde pouze o „malou část“ plátců. Nejedná o žádnou novou pokutu, ale o technické zpřesnění stávající úpravy tak, aby bylo možné postihovat ty, kteří se podáváním neúplných nebo prázdných KH snaží zákon vědomě obcházet a znemožňovat analytické vyhodnocování tohoto důležitého opatření proti daňovým podvodům,
komentoval v prohlášení Michal Žurovec, mluvčí ministerstva financí.
Jak maří pozdní podání hlášení správu daní, ptají se odborníci
Odborníci ovšem upozorňují, že ministerstvo nijak nevysvětlilo, jak lze tímto způsobem mařit či ztěžovat správu daní. Jak podání hlášení, tak jeho následná kontrola či zaslání výzvy by totiž mělo probíhat automaticky. Kontrolní hlášení navíc tito podnikatelé podají kompletně a správně vyplněné, i když s určitým zpožděním. Nerozumím tomu, jak může závažně mařit správu DPH skutečnost, že některé subjekty elektronicky poskytnou potřebné údaje o několik dní déle,
podotkl Tomáš Hajdušek, vedoucí sekce správy daní a poplatků Komory daňových poradců ČR.
V důvodové zprávě není rovněž uvedeno, proč tento postup někteří podnikatelé volí. Server Podnikatel.cz oslovil ohledně vysvětlení Generální finanční ředitelství, to ale přes opakované výzvy na dotaz neodpovědělo. Nabízí se jediné praktické vysvětlení, prostě to nestíhají (z mnoha různých) důvodů udělat včas. Je třeba si uvědomit, že na vlastní daňová přiznání takový spěch není. Odpočet DPH lze uplatnit do tří let, tedy nestihne to plátce v lednu, zaúčtuje a uplatní si třeba v červnu,
doplnil Tomáš Hajdušek.
Pokuty se budou odpouštět i v roce 2019
Přestože jsou základní pokuty taxativně dané, většinu z nich může finanční úřad odpustit, konkrétně pokuty ve výši 10 000 Kč, 30 000 Kč a 50 000 Kč. Nejnižší pokutu ve výši 1000 Kč sice odpustit nelze, v zákoně však je u této sankce doplněn institut vyloučení vzniku pokuty. V případě pokuty ve výši 1000 Kč je tolerováno jedno pochybení pro daný kalendářní rok. Správce daně toto zohlední automaticky bez nutnosti podávat žádost.
To, za jakých podmínek a v jak velké výši se pokuty odpouští, upřesňuje metodický pokyn D-29, který byl před týdnem aktualizován pro rok 2019. Možnosti prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení DPH ve výši 10, 30 a 50 tisíc korun zůstávají pro rok 2019 ve stejném rozsahu, jako tomu bylo v roce 2018.
I v roce 2019 tedy bude možné prominout příslušné pokuty, vztahující se k nesplnění povinnosti u kontrolního hlášení DPH, v tomto rozsahu:
- jedno libovolné prominutí vzniklé pokuty ve výši 10, 30 a 50 tisíc korun,
- pozdní reakce do 5 následujících pracovních dní po uplynutí lhůty výzvy k podání kontrolního hlášení za předpokladu, že povinnost podat kontrolní hlášení plátci skutečně nevznikla,
- pozdní reakce do 5 následujících pracovních dní po uplynutí lhůty výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů v situaci, kdy plátce potvrzuje správnost naposledy podaného kontrolního hlášení,
- další možnosti prominutí upravené Pokynem GFŘ D-29, jejichž aplikace nebyla ani předtím časově omezena (více viz část II. 3. A. Ospravedlnitelný důvod – Pokynu GFŘ D-29).
