U malého podnikatele je znát každá koruna, soud snížil pokutu u EET na tisícovku

Podle soudu se navíc jednalo o ojedinělé pochybení a jakékoli předchozí či následující kontroly již nic závadného nezjistily. Jak uvedl soud, je nutno vzít v potaz preventivní funkci v takovémto případě ukládané pokuty, k jejímuž dosažení postačí i výrazně nižší částka. Finanční správa se proti verdiktu odvolala.

Za nezaevidování 10 korun nejprve sankce 10 tisíc

V srpnu 2017 dorazila do obchodu v Krnově kontrola z finančního úřadu. Kontroloři při nákupu koláče za 10 Kč nedostali účtenku a tato tržba též nebyla zaevidována v pokladním zařízení. Jak vyplynulo z protokolu o kontrole, na otázku úředníků, z jakého důvodu nevystavila účtenku, prodavačka odpověděla: Zákazníkovi před vámi jsem účtenku vydala, běžně účtenku vystavuji a předávám zákazníkům, ale ve vašem případě jsem tak neučinila. Přisuzuji to neuváženosti.

Finanční úřad následně zahájil řízení o přestupku. V rámci řízení se vyjádřil i majitel obchodu, který přiznal, že došlo k pochybení ze strany prodavačky, která u něj pracovala na dohodu o provedení činnosti. Podnikatel se bránil, že i přes řádné proškolení není v silách žalobce tohle kontrolovat a že sama prodavačka tvrdila, že v obchodě bylo moc lidí a musela se pořádně otáčet. Obchodník se dále podivil, že nebyl ke kontrole přizván a že kontroloři mu řekli, že již nemá částku 10 Kč evidovat. Žalobce (pozn. redakce obchodník) v tomto vyjádření uvedl, že co se stalo, zjistil, až když dělal uzávěrku kasy, přičemž částku ihned zaevidoval. Žalobci přijde dost drsné, že má nést tíhu pochybení prodavačky. Ke svému vyjádření poté přiložil zaevidovanou účtenku, doplňuje se v rozsudku Krajského soudu v Ostravě.

Finanční úřad ale s odkazem na zákon o evidenci tržeb odmítl, že by hrálo roli, že účtenku nevystavila obsluha a že za všechny spáchané přestupky je odpovědný podnikatel. Při určení druhu a výše správního trestu prvostupňový správní orgán nejdříve konstatoval, že vzhledem k tomu, že došlo ke spáchání dvou skutků (nezaevidování tržby a nevytisknutí účtenky) a s přihlédnutím k jejich údajné společenské škodlivosti nelze uložit správní trest ve formě napomenutí. Úřad udělil pokutu 10 000 Kč a dále povinnost k náhradě nákladů řízení ve výši 1000 Kč.

Proti pokutě se podnikatel odvolal, přičemž finanční úřad následně snížil sankci z 10 tisíc na 6500 korun. Důvodem byly polehčující okolnosti spočívající ve zjištění neporušení zákona o evidenci tržeb u tří následně provedených kontrol, stejně jako v připuštění skutečnosti, že ze strany třetí osoby mohlo dojít k neúmyslnému pochybení, a to z důvodu vysoké fluktuace zákazníků. 6500 Kč pak byla podle úřadu adekvátní částka z pohledu majetkových a ekonomických poměrů podnikatele, a to s ohledem na údaje uvedené v daňovém přiznání žalobce za rok 2016 a z údajů o tržbách žalobce.

Podnikatel se ale rozhodl nevzdat a podal žalobu k soudu. V ní kromě jiného namítal, že výše sankce byla neadekvátní prohřešku a že se finanční úřad dostatečně nezabýval majetkovými poměry. V rozhodnutí o výši pokuty totiž operoval celkovými tržbami a aplikoval je, jako by se jednalo o zisk. Podle podnikatele by nemělo být v právním státě možné, aby udělená pokuta byla téměř 3100násobkem předpokládané daňové povinnosti či 650násobkem nezaevidované tržby. Zároveň podnikatel požádal soud o uplatnění jeho moderačního práva ve vztahu k uložené pokutě.

Soud snížil pokutu na 1000 Kč

Soud sice žalobu zamítl a ve většině argumentace dal za pravdu finanční správě, zároveň však potvrdil, že byly splněny podmínky pro uplatnění moderačního práva a snížil pokutu na 1000 Kč.

Podle soudu totiž polehčující okolnosti měly mít výraznější promítnutí do výše sankce, a to i s ohledem na skutečnost, že šlo o drobného podnikatele, kde i malé rozdíly v pokutě mohou být výrazněji pociťovány v jeho majetkové sféře. Rovněž s ohledem na skutečnost, že pochybení bylo ojedinělé a jakékoli předchozí či následující kontroly již ničeho závadného nezjistily, je nutno akcentovat preventivní funkci v takovémto případě ukládané pokuty, k jejímuž dosažení postačí i výrazně nižší částka, než byla uložena, upřesnil soud.

Soud dále upozornil, že k tíži nelze přičíst tvrzení finanční správy, že podnikatel naplnil dvě skutkové podstaty, neboť nezaevidování tržby pravidelně rezultuje v nevydání účtenky. Je třeba akcentovat žalovaným připuštěnou možnost neúmyslného pochybení, a to nejen z důvodů jím uváděné vysoké fluktuace zákazníků a četnosti tržeb v nízkých částkách, ale též i ze skutečnosti, že od zavedení povinnosti elektronické evidence tržeb v maloobchodu (1. 3. 2017) do okamžiku spáchání přestupků (24. 8. 2017) uplynula relativně nedlouhá doba, která mohla zdůvodnit „nezautomatizovaní“ či neosvojení si úkonů spojených s EET na straně povinných subjektů, dodal soud.

Případ nekončí

Senátor Tomáš Goláň, jehož daňová kancelář podnikatele zastupovala, na Facebooku uvedl, že jde o malou, ale důležitou výhru, která může být vodítkem k řešení obdobných případů i pro ostatní. Moderační právo soudu je prakticky neznámé a je využíváno zcela výjimečně. Naše kolegyně jej žádala uplatnit až v rámci jejího vystoupení u soudu a soud jejímu požadavku vyhověl. Neméně podstatný je i výsledek snahy přesvědčit soud, aby každá uložená pokuta byla posuzována samostatně a v kontextu celého skutkového stavu, napsal Goláň.

S rozsudkem soudu ovšem nesouhlasí finanční správa, která i nadále považuje původní výši pokuty za adekvátní. Jednalo se totiž vzhledem ke všem okolnostem o částku menší než polovina obvyklé výše pokuty za obdobná porušení, uvedla serveru iDnes.cz Klára Křehlová z tiskového oddělení finanční správy.

Jak zjistil server Podnikatel.cz z databáze Nejvyššího správního soudu, případ ale nekončí. Finanční správa totiž před necelým týdnem podala kasační stížnost a o všem tak bude muset rozhodnout Nejvyšší správní soud.