U příspěvku 5000 Kč na dítě se má OSVČ počítat do limitu základ daně, ne příjmy

Co se (ne)bude počítat do hrubých příjmů

Přestože se návrh na příspěvek 5000 Kč na dítě může ještě změnit, předložilo jej ministerstvo práce a sociálních věcí v následujícím znění. Na příspěvek mají mít nárok rodiče (nebo rodič), se kterými dítě ke dni podání žádosti o příspěvek žije a kteří měli v roce 2021 příjmy do 1 milionu Kč hrubého. Příspěvek se bude vyplácet na děti, které k 1. srpnu 2022 nedovršily 18 let věku.

Za rozhodný příjem rodiče se bude považovat součet těchto příjmů rodiče nebo rodičů dítěte, se kterým nebo se kterými dítě ke dni podání žádosti o příspěvek žije a společně uhrazuje náklady na své potřeby:

• vyměřovací základy pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti zjištěné z evidenčních listů za rok 2021
• dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti rodiče v roce 2021 podle zákona o daních z příjmů, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob.

V důvodové zprávě se sice píše pouze o příjmech z podnikání, ministerstvo práce a sociálních věcí však serveru Podnikatel.cz potvrdilo, že půjde o příjmy po odpočtu výdajů. U OSVČ vycházíme z příjmu po odečtení výdajů, tj. ze základu daně. Vzhledem k tomu, že legislativní proces k návrhu zákona o jednorázovém příspěvku na dítě dosud nebyl ukončen, návrh, včetně důvodové zprávy, se může ještě upravovat a zpřesňovat, doplnil Josef Augusta, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí.

Do příjmů se naopak nemají počítat příjmy z pronájmu nebo příjmy z kapitálového majetku.

Další podmínky pro přiznání příspěvku

Další podmínkou je trvalý dobyt v ČR. Nárok na příspěvek mají mít totiž jen děti, které mají na území České republiky trvalý pobyt a bydliště, totéž musí splňovat jejich rodiče.

Splnění podmínky trvalého pobytu se nevyžaduje u dítěte, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle jiného právního předpisu) a které je

1. rodinným příslušníkem cizince, kterému byla udělena doplňková ochrana,
2. rodinným příslušníkem cizince, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropské unii na území jiného členského státu Evropské unie a bylo mu vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle jiného právního předpisu,
3. rodinným příslušníkem cizince, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem vědeckého výzkumu podle jiného právního předpisu,
4. rodinným příslušníkem cizince, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci podle jiného právního předpisu,
5. rodinným příslušníkem cizince, kterému byla vydána zaměstnanecká karta podle jiného právního předpisu,
6. rodinným příslušníkem cizince zaměstnaného na území České republiky nebo cizince, který již byl zaměstnán na území České republiky alespoň po dobu 6 měsíců a je v evidenci uchazečů o zaměstnání, pokud mu bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle jiného právního předpisu.

Podmínku trvalého pobytu nemusí splnit ani dítě, které je rodinným příslušníkem cizince, jehož nárok vyplývá z přímo použitelného předpisu Evropské unie, nebo cizince, který má právo na rovné zacházení podle předpisů Evropské unie.

Kdo musí o příspěvek požádat a kdo ho dostane automaticky

Automaticky příspěvek dostanou rodiny, které pobírají přídavek na dítě, a to za měsíc červen 2022 s podmínkou, že ke dni 1. srpna 2022 nedovršilo dítě 18 let věku. U dětí, které ke dni 1. srpna 2022 sice nedovršily ještě 18 let věku, ale nemají nárok na výplatu přídavku na dítě v červenci 2022 za měsíc červen 2022, a u dětí narozených od 2. srpna 2022 do dne 31. prosince 2022 již dávka nebude vyplacena automaticky, ale musí být o ni požádáno. Příspěvek mají vyplácet úřady práce.

Kdo je považován za rodiče

Za rodiče pro účely vyhodnocení nároku na příspěvek budou považováni nejen biologičtí rodiče nebo osvojitelé, ale také osoby, jimž bylo dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, manžel, partner rodiče nebo vdovec nebo vdova po rodiči nebo druh či družka rodiče nebo uvedené osoby, pokud s dítětem a rodičem nebo uvedenou osobou žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Podmínka, že alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni podání žádosti o příspěvek musejí společně uhrazovat náklady na své potřeby, platí pro druha a družku, píše se v důvodové zprávě.

Návrh byl v rozporu s právem EU, bude se předělávat

Ministerstvo práce a sociálních věcí nicméně musí návrh na zavedení příspěvku 5000 Kč na dítě přepracovat, rozhodla ve středu vláda. Připravili jsme návrh v paragrafovém znění, nyní je do něj nutné zapracovat připomínky ostatních resortů. Jde spíše o technické úpravy. Na příští vládě budeme mít již finální verzi zákona, komentoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka s tím, že na dosavadním harmonogramu výplaty příspěvku se nic nemění. Stále podle něj platí, že v červnu by měl návrh projít legislativním procesem, v průběhu července by se mohly začít přijímat žádosti a samotný příspěvek se začne vyplácet v srpnu.

Ačkoli Marian Jurečka tvrdí, že jde spíše o technické změny, ve skutečnosti čelil návrh v připomínkovém řízení ostré kritice. Především pak odbor kompatibility Úřadu vlády se do ministerstva práce a sociálních věcí ostře „obul“, jelikož podle něj není návrh v souladu s právem EU. Jak už je uvedeno výše, nárok na příspěvek mají mít totiž jen děti, které mají na území České republiky trvalý pobyt a bydliště, totéž musí splňovat jejich rodiče.

Návrh sice stanovuje, kdy se podmínka trvalého pobytu dítěte považuje za splněnou, obdobná úprava ale už není navrhována u rodiče. A povinnosti mít bydliště na území ČR nezbavuje návrh ani dítě a ani jednoho z rodičů v žádném případě (tj. ani u osob ekonomicky aktivních na území ČR s bydlištěm v jiném členském státě EU).

Odbor kompatibility navíc nebyl v připomínkovém řízení jediným kritickým místem. Proti návrhu se rovněž vymezilo ministerstvo financí, kterému se nezamlouvalo, že materiál s tak zásadním dopadem do veřejných rozpočtů byl předkládán do výrazně zkráceného připomínkového řízení (pouze několik pracovních dnů), které neumožnilo materiál důkladně posoudit a zvážit všechny důsledky přijetí navrhované právní úpravy s tím, že by byl následně projednán a případně schválen již v 1. čtení v Poslanecké sněmovně.

Vláda by každopádně měla příští týden o upraveném návrhu jednat znova.