Jednou z řady povinností podnikatelů, které mají vůči státní správě, je podíl na statistických zjišťováních Českého statistického úřadu (ČSÚ) a jednotlivých ministerstev (Ministerstva dopravy, Ministerstva kultury, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí). Na podnikatele tak čeká poměrně rozsáhlý seznam výkazů, které musí v závislosti na svém oboru podnikání vyplňovat. A to měsíčně, čtvrtletně, pololetně nebo ročně.
Roční Program statistických zjišťování
Český statistický úřad každoročně stanoví s předstihem Program statistických zjišťování na kalendářní rok, a to v souladu se zákonem č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, v platném znění. Program musí ČSÚ vyhlásit vždy nejpozději do 30. listopadu předcházejícího roku. V Programu musí podle paragrafu 10 tohoto zákona uvádět u každého statistického zjišťování následující údaje:
- účel statistického zjišťování a jeho obsah,
- okruh zpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnost (tedy povinnost příslušné údaje pro potřebu statistiky poskytnout),
- způsob statistického zjišťování,
- periodicitu a lhůty k poskytnutí údajů,
- orgán provádějící statistické zjišťování.
Formuláře zašle Úřad
Naštěstí není na podnikateli, aby si své povinnosti související se statistikou sám dohledával. Každá zpravodajská jednotka má povinnost vyplnit a doručit ty výkazy, které jsou jí zaslány Českým statistickým úřadem poštou, v roce 2011 se předpokládá zasílání i prostřednictvím datové schránky. Z vyhlášky o Programu statistických zjišťování nepozná zpravodajská jednotka, které výkazy má vyplnit. Většina zjišťování je založena na výběrových metodách, tzn. že ne všechny jednotky, které splňují daná kritéria, musí výkaz vyplňovat,
objasňuje pro business server Podnikatel.cz Miluše Kavěnová z odboru obecné metodiky ČSÚ. A radí, že si lze ověřit, jaké výkazy musí vyplnit daný ekonomický subjekt ve sledovaném roce, na internetových stránkách ČSÚ v aplikaci Výkazy podle IČO. ČSÚ je povinen zaslat zpravodajské jednotce bezplatně tiskopisy, popřípadě technické nosiče informací a poskytnout jí potřebnou metodickou pomoc. Tuto povinnost plní ČSÚ zasláním potřebných formulářů statistických výkazů, resp. bezplatným poskytnutím programů pro elektronické pořízení výkazu, uvedením kontaktních údajů na zaměstnance a pracoviště úřadu pro případné dotazy,
dodává Kavěnová. Termíny odevzdání jednotlivých statistických výkazů si už ale v průběhu roku musí podnikatelé hlídat sami. ČSÚ už je na ně zvlášť neupozorňuje. Čtěte více: Datové schránky podruhé. Kam s doručenými datovými zprávami?
Pokutu může dostat podnikatel i úředník
Podnikatelům se vyplatí si pečlivě nastudovat své statistické povinnosti a řádně je plnit. Za jejich neplnění totiž mohou dostat pokutu.
Myslíte si, že dělají ministerstva dost pro to, aby podnikatelům ubylo administrativy?
Pokud podnikatel včas příslušný výkaz neodešle, bude ho ČSÚ urgovat. V první fázi má urgence podobu korespondenčního lístku nebo e-mailu, ve druhé fázi formu dopisu nebo urgenčního lístku obvykle adresovaného na vedoucího pracovníka, ve třetí fázi formu doporučeného dopisu,
popisuje serveru Podnikatel.cz Miluše Kavěnová. Právě po třetí upomínce, na kterou podnikatel nereflektuje, je možné uložit sankci.
Podnikatel či firma (tj. zpravodajská jednotka) nese sama podle zákona náklady na poskytnutí statistických údajů a poskytnutí údajů nemá právo odmítnout. A to ani s odvoláním například na obchodní tajemství. Nesplnění zpravodajské povinnosti je správním deliktem, za který může podnikatel dostat pokutu do 100 tisíc korun.
Statistici však naopak musí zachovávat mlčenlivost o důvěrných údajích, se kterými se při práci s daty nebo při zpracování dotazníků seznámí. Porušení mlčenlivosti je správním deliktem, za který může padnout pokuta do 200 tisíc korun. Možnost uložit pokutu však je časově omezená. Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 3 let, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán,
upřesňuje totiž paragraf 26a zákona o státní statistické službě. Pokutu vybírá místně příslušný celní úřad a plyne do státního rozpočtu. Čtěte více: Kdy splaskne bobtnající bublina zvaná český stát?
Podnikatelé a administrativa
Statistika je potřeba, ale některé výkazy nás obtěžují. Máme již podané žádosti na ČSÚ, aby si statistiku zajistili ze státní správy, která ji jistě má. Například požadujeme, aby se statisticky vykazoval nárůst či úbytek OSVČ v ČR a byl veden podle národností. To by jistě prospělo při určování strategie v rozvoji zejména malého a středního podnikání,
odpovídá Bedřich Danda, předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR, na otázku serveru Podnikatel.cz, zda povinné vyplňování statistických výkazů podnikatele příliš administrativně nezatěžuje. Z údajů finančních úřadů je dále možné získat počet plátců DPH z řad OSVČ a výši daně za rok; dále zjistit, kolik je OSVČ tzv. na volné noze a kolik na souběhu s hlavním zaměstnáním,
uzavírá Danda.
ČLÁNKY DO MAILU