Ubude nám dalších úředních povinností. Některé skončí ještě letos

Administrativní zátěž podnikatelů je jednou z nejčastěji diskutovaných překážek podnikání. Snižování této zátěže je proto součástí Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014 – 2020. Jedná se o jednu z forem posílení konkurenceschopnosti podnikatelů v Česku i v mezinárodním přesahu. Cílem je ještě do konce letošního roku zrušit nebo zredukovat celkem 60 zbytečných opatření a v tomto trendu pokračovat i nadále. Jak se to daří? Podle Zprávy o pokroku ve snižování administrativní zátěže podnikatelů za rok 2014 se loni proces zpomalil. Zatímco předloni bylo splněno 34 opatření, loni to bylo jen 18. Je ale nutno vysvětlit, že některá opatření jsou navržena v jiném roce, než ve kterém jsou následně přijata. Na 26 nových opatřeních proto resorty aktuálně pracují, jiná byla zamítnuta. Například zavedení režimu hotovostního účetnictví nebylo doporučeno Ministerstvem financí.

Dalším voláním o odstranění překážek ze strany podnikatelů není možné vyhovět kvůli jejich iracionálnosti. Snižovat administrativní zátěž totiž nelze na úkor kvality výběru daní, ochrany zájmu státu a jeho občanů. Přestože některé z povinností jsou podnikateli vnímány jako absurdní, není vždy možné je z pohledu státu redukovat nebo odstranit. Stát se snaží především o odstranění duplicit, vyhnutí se zavádění povinností, jejichž potřeba není dostatečně odůvodněna, a poslední dobou hlavně o to, aby se dostatečně využívalo možností, které nabízí elektronická forma komunikace, vysvětluje mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba.

Připomeňte si: Stovky podnikatelů dostaly pokutu, že nepodaly daňové přiznání elektronicky

52 zbytečností zrušeno, dalších 8 bude následovat

Autor: Shutterstock.com, podle licence: Rights Managed

Ilustrační obrázek.

Připomeňme si, že už loni jsme se zbavili například povinnosti dlužníka oznamovat správci daně údaje, které je možné zjistit z veřejného registru. Důležitým opatřením byly zrušeny povinnosti podnikatelů opakovaně předkládat živnostenskému úřadu doklady, které již byly některému živnostenskému úřadu předloženy. Díky elektronizaci předložených dokumentů jsou jejich elektronické kopie uloženy v datovém úložišti živnostenských úřadů, jímž jsou živnostenské úřady propojeny, připomíná František Kotrba. Pokračování elektronizace veřejné správy, digitalizace mnoha právních předpisů, elektronizace formulářů a snaha o sdílení dat mezi jednotlivými subjekty státní správy tak, aby nedocházelo k duplicitnímu sběru, je z pohledu podnikatelů hodnocena vůbec nejkladněji.

Dopravci dále ocenili možnost schválit jízdní řád veřejné linkové dopravy až na celou dobu platnosti licence. Úprava provádění elektronických dražeb zase přinesla úsporu času i financí nebo se zjednodušil Seznam výrobců elektrozařízení a elektronizace zápisů do tohoto seznamu úpravou v zákoně o odpadech.

Snižování administrativní zátěže je sledováno Radou vlády pro veřejnou správu a problematice věnuje velkou pozornost i Evropská komise, která členským státům doporučila provést opatření na národní úrovni. Pro identifikaci nadbytečné administrativní zátěže podnikatelů v právních přepisech se využívá hodnocení dopadů regulace Regulatory Impact Assessment – RIA a nejčastěji se zaměřuje na oblasti placení daní, podmínky podnikání, vstup do podnikání a statistiku.

Návrhy na regulaci nebo zrušení administrativní zátěže mohou podnikatelé psát na web www.zjednodusujeme.cz. Mimo jiné se tam lze obrátit i kvůli zpřesnění a vysvětlení výkladu požadovaných úkonů. Rádi bychom, aby podnikatelé tuto možnost, jak s námi komunikovat, využívali mnohem více. Zpětná vazba je pro nás velmi cenná, a my se tak můžeme soustředit na problémy, které podnikatele tíží nejvíce, dodává František Kotrba.

Mohlo by vás zajímat: Nové povinnosti účetních jednotek od roku 2016

Co škrtneme do konce tohoto roku?

Jak už bylo řečeno, cílem je do konce tohoto roku odbourat ještě 8 povinností a završit tím soubor 60 opatření. Na co se tedy můžeme těšit? Pokud vše půjde hladce, očekává se v brzké době realizace těchto opatření:

• zveřejnění formulářů s dopadem na podnikatele na portálu BusinessInfo.cz
• prohloubení elektronizace v komunikaci zaměstnavatelů s orgány sociálního zabezpečení
• zpřesnění a snížení počtu subjektů, které ohlašují do integrovaného registru znečištění na základě zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí, konkrétně provozovatelů provozoven, na které se nevztahuje nařízení ES č. 166/2006/ES)
• úpravu prokazování kvalifikace dodavateli u výběrových řízení podle zákona o veřejných zakázkách, kdy kvalifikaci bude prokazovat pouze ten podnikatel, jehož nabídku zadavatel vybral v zadávacím řízení jako nejvhodnější

U některých opatření bude na jejich realizaci opět zapotřebí počkat delší dobu. Například u e-Governmentu nebo u zjednodušení daňového systému a správy daní a pojistného se totiž nejedná pouze o úpravu paragrafového znění v právním předpisu, ale o nutnou součinnost několika institucí a o změny fungování systému státní správy. Ministerstvo spravedlnosti například pracuje na zjednodušení zápisů do veřejného rejstříku přes notáře a snížení hrazených poplatků. Připravuje se novela zákona o soudních poplatcích, kterou by mělo dojít k osvobození společností s ručením omezeným od soudního poplatku a snížení odměny notáře za sepsání notářského zápisu o zakladatelském právním jednání. Založení s.r.o. přes notáře by nemělo přesáhnout částku 100 eur.

Už od loňska probíhají jednání o možnostech zajištění předávání informací zjištěných v rámci výkonu finanční správy a rejstříkových soudů, které se vztahují především k účetním výkazům (Rozvaha, Výkaz zisku a ztráty a přílohy sestavovaných ve smyslu zákona o účetnictví), které jsou povinně předávány ke zveřejnění ve Sbírce listin příslušného rejstříkového soudu a zároveň jsou nedílnou součástí přiznání k dani z příjmů právnických osob. Jedná se o tom, jakým jednotným způsobem zajistit předávání požadovaných údajů v rámci všech orgánů státní správy, a to jak pro jejich další využití, tak i s ohledem na nutnost snížení administrativní zátěže dotčených subjektů.

Do budoucna by tak mělo dojít k tomu, že Ministerstvo spravedlnosti provede změnu nařízení určující výši úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, odměnu likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravujícího některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob. Ministerstvo financí pak současně provede změny v daňových formulářích. Účetní závěrka by se tak nadále měla primárně zakládat do Sbírky listin. Povinnost předložit účetní závěrku finančnímu úřadu bude tedy splněna tím, že účetní závěrka bude založena ve Sbírce listin, ze které si finanční úřady budou moci převzít relevantní data.