Úřady dále kvůli porušení zákona o evidenci tržeb zavřely 32 provozoven, a v jednom případě dokonce pozastavily výkon činnosti. Zatímco u výše pokut byli přísnější berní úředníci než celníci, uzavření provozoven častěji aplikovaly celní úřady. Vyplývá to z dat, která od finanční a celní správy získal server Podnikatel.cz.
Co se dozvíte v článku
EET skončí, rozhodla vláda
Elektronická evidence tržeb (EET), vlajková loď tehdejšího ministra financí Andreje Babiše, byla spuštěna v prosinci 2016. V první vlně se dotkla podnikatelů, kteří poskytují ubytovací a stravovací služby. V druhé fázi o tři měsíce později dopadly e-tržby na maloobchod a velkoobchod. Třetí vlna se měla týkat například svobodných povolání, dopravy nebo zemědělství a čtvrtá řemeslníků a vybraných výrobních činností. Start těchto dvou posledních fází byl naplánován na 1. května 2020, ale kvůli koronaviru byl odložen na 1. ledna 2023. Nová vláda ale před několika týdny schválila návrh zákona, který EET kompletně ruší.
Psali jsme: EET skončí, rozhodla vláda. Odmítla návrhy odborů i podnikatelských svazů
Jaké byly sankce u EET
Za přestupek u EET bylo možné uložit pokutu:
- do 500 000 Kč, šlo-li o přestupek: závažné maření EET, nezaslání datovou zprávou údaje o evidované tržbě správci daně nebo nevystavení účtenky tomu, od koho evidovaná tržba plyne,
- do 50 000 Kč, šlo-li o přestupek: neumístění informačního oznámení nebo porušení povinnosti zacházet s autentizačními údaji nebo certifikátem pro evidenci tržeb tak, aby nemohlo dojít k jejich zneužití.
Zákon navíc kontrolorům umožňoval při zvlášť závažném porušení povinností nařídit okamžité
- uzavření provozovny nebo
- pozastavení výkonu činnosti, při které dochází k evidenci tržeb.
Jakmile podnikatel prokázal, že již pominul důvod pro uzavření provozovny nebo pozastavení činnosti, úřad otevření provozovny (obnovení činnosti) opět povolil.
Norma obsahovala i tzv. liberaci, kdy právnická osoba a podnikající fyzická osoba za správní delikt neodpovídala, prokázala-li, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
Celkově podnikatelé dostali pokuty za 225 milionů korun
Úřady se u kontrol EET značně činily. Jak vyplývá z dat, která serveru Podnikatel.cz poskytly finanční a celní správa, za necelých 40 měsíců fungování EET proběhlo 247 529 kontrol. Aktivnější byli berní úředníci, kteří uskutečnili 216 922 kontrol. Celníci pak zkontrolovali 30 607 podnikatelů. Sankcí bylo uděleno 22 767 v celkové výši 225 815 651 Kč, tedy více než čtvrt miliardy korun. Za finančními úřady šlo 178 629 750 Kč, za celními pak 47 185 901 Kč. Průměrná pokuta činila 9919 Kč. Více pokut udělily finanční úřady, a to 16 516. Celníci pak “měli na svědomí” 6251 pokut.
Maximální pokuta 500 tisíc Kč padla dvakrát
Finanční úřady byly i přísnější, co se týče výše pokut. Zatímco u celníků činila průměrná pokuta 7548 Kč, u berních úředníků dosáhla skoro 11 tisíc Kč (10 816 Kč). Berní úředníci také “vyhráli”, co se týče maximální výše pokut. Ve dvou případech totiž udělili nejvyšší možnou – 500 tisíc Kč. Další podnikatel pak musel zaplatit 400 tisíc korun. Celní správa oproti tomu udělila nejvyšší pokuty ve výši 150 000 Kč (v roce 2018), 130 000 Kč (v roce 2019) a 110 000 Kč (v roce 2019).
Psali jsme: U EET padla maximální pokuta 500 tisíc, podnikatel na evidenci úplně kašlal
Celníci naopak častěji využívali uzavření provozovny, celkem šlo o 24 případů. Finanční správa uzavřela “jen” 8 provozoven a jednou pozastavila výkon činnosti. Uzavření provozovny bylo krajním nástrojem, který byl využíván ojediněle a pouze v případě, kdy poplatník zvlášť závažným způsobem porušil plnění povinností, které vyplývají ze zákona o evidenci tržeb. Ještě před pozastavením evidence tržeb v souvislosti pandemií COVID-19 byly všechny uzavřené provozovny otevřeny a výkon činnosti znovu povolen,
upřesnila serveru Podnikatel.cz Klára Křehlová, mluvčí Generálního finančního ředitelství.
Celkem | Finanční správa | Celní správa | |
---|---|---|---|
Počet kontrol | 247 529 | 216 922 | 30 607 |
Počet pokut | 22 767 | 16 516 | 6251 |
Celková výše pokut | 226 milionů Kč | 179 milionů Kč | 47 milionů Kč |
Průměrná pokuta | 9919 | 10 816 Kč | 7548 Kč |
Neukončená řízení se zastaví
Návrh zákona, kterým se ruší EET, původně počítal s tím, že řízení o přestupcích, která byla zahájena přede dnem zrušení zákona o evidenci tržeb, byla dokončeno. V rámci připomínkového řízení ale došlo ke změně a zrušení zákona o evidenci tržeb tak bude mít za následek zastavení neukončených řízení o přestupcích. Podle informací úřadů jde pouze o jednotky případů.
Pokuta 6500 korun nebyla zjevně nepřiměřená
Výše pokut u EET se dostala i ke správním soudům. Krnovský podnikatel žaloval finanční správu za to, že dostal pokutu 6500 korun za nezaevidování nákupu koláče za 10 Kč. V žalobě podnikatel kromě jiného namítal, že výše sankce byla neadekvátní prohřešku a že se finanční úřad dostatečně nezabýval majetkovými poměry. Zároveň podnikatel požádal soud o uplatnění jeho moderačního práva ve vztahu k uložené pokutě. Krajský soud v Ostravě sice žalobu zamítl a ve většině argumentace dal za pravdu finanční správě, zároveň však potvrdil, že byly splněny podmínky pro uplatnění moderačního práva a snížil pokutu na 1000 Kč.
Finanční správa však proti rozsudku podala kasační stížnost, ve které nakonec uspěla a Nejvyšší správní soud (NSS) v půlce loňského prosince rozsudek krajského soudu zrušil. Podle NSS lze totiž moderační právo využít jen v případě, jedná-li se o pokutu zjevně nepřiměřenou (a nikoli jen nepřiměřenou). V daném případě se pokuta pohybovala u dolní hranice zákonné sazby (1,3 % z maximální výše) a polehčující skutečnosti akcentované krajským soudem neshledal NSS natolik zásadními, aby šla pokuta označit za zjevně nepřiměřenou.
Psali jsme: Pokuta 6500 Kč za nezaevidování 10 Kč v EET nebyla zjevně nepřiměřená, řekl soud