Povinnost zveřejnit svou účetní závěrku v obchodním rejstříku mnoho firem ignoruje. Jak vyplývá z nejnovější analýzy společnosti CCB – Czech Credit Bureau, nejhůře jsou na tom státní podniky, následují eseróčka a relativně nejlepší skóre mají ve zveřejnění závěrek akciovky.
Podle průzkumu CCB za rok 2008 řádně zveřejnilo účetní závěrku 69 % akciových společností, za rok 2009 68 % a za rok 2010 zatím 48 % firem.
Obdobně hovoří statistika o družstvech. Za rok 2008 zveřejnila účetní závěrku v 59 %, v roce 2009 v 61 % a v roce 2010 zatím ve 41 %.
O poznání hůře jsou na tom společnosti s ručením omezeným. Za rok 2008 zveřejnilo účetní závěrku 44 % firem, za rok 2009 pak 47 % a za rok 2010 dokonce jen 33 %.
Premianty v neplnění této povinnosti jsou ovšem státní podniky. Za rok 2008 uveřejnilo účetní závěrku jen 30 % z nich, v roce 2009 to bylo 37 %, ale za rok 2010 pouhých 28 %.
Ke konci loňského roku se na obdobnou analýzu zaměřila společnost Dun & Bradstreet. Zjistila, že více než 60 % českých firem nedodržuje zákony, z nichž plyne pro firmy povinnost ukládat účetní závěrku, výroční zprávu a další listiny do sbírky listin obchodního rejstříku. Za rok 2010 tuto povinnost podle ní nesplnilo dokonce přes 80 % společností. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se informační povinnost českých firem zlepšila o tři procentní body. I když se disciplína firem v oblasti poskytování zákonem stanovených informací v posledních letech kontinuálně zlepšuje, současný stav je stále zcela nevyhovující,
komentovala situaci v listopadu loňského roku Alena Seoud, ředitelka společnosti Dun & Bradstreet. Nejvíce firem, které povinnost porušovaly, přitom podle této studie pochází z Prahy a Středočeského kraje.
Utajování výsledků znamená větší riziko bankrotu
Řádný termín pro uložení účetní závěrky do obchodního rejstříku končí posledním dnem dalšího účetního období (tento nejzazší termín vyplývá z paragrafu 21a zákona o účetnictví, zatímco obchodní zákoník hovoří jen o bezodkladném zveřejnění). Závěrku za rok 2010 tak byly firmy povinné uložit do posledního prosince 2011. Povinnost zveřejňovat účetní závěrku podléhá ze zákona sankcím. Přestože většina firem svou povinnost v této oblasti neplní, mnohé i dlouhodobě, doklady o tom, že by byly sankcionovány, nejsou veřejnosti k dispozici,
uvádí k problematice Věra Kameníčková, vedoucí analytického oddělení společnosti CCB – Czech Credit Bureau.
Ekonomická situace je nejistá a utajování účetní závěrky může být varovným signálem. U firem, které před veřejností tají své výsledky, je výskyt bankrotů vyšší, než u těch, které účetní závěrku pravidelně zveřejňují,
varuje dále Věra Kameníčková. Informace z účetních závěrek jsou totiž podle ní důležitým pomocníkem při volbě solidních obchodních partnerů. Zvláště v době, kdy firemních bankrotů přibývá, jak vyplynulo z jiné studie CCB.
Podobně o nezveřejňování závěrek hovořila loni také Alena Seoud ze společnosti Dun & Bradstreet. Nezveřejňování závěrek totiž podle ní znemožňuje prověřovat si obchodní partnery a tím zprostředkovaně zhoršuje ekonomickou situaci mnohých firem. Čtěte více: Většina firem porušuje zákon. Víme, proč se nebojí trestů
Povinnost k obchodnímu rejstříku stanoví zákon
Povinnosti podnikatele vůči obchodnímu rejstříku vyplývají primárně z obchodního zákoníku. Na předepsaném formuláři podnikatelé podávají obchodnímu rejstříku žádosti o zápis, výmaz nebo změnu údajů zapsaných v obchodním rejstříku.
Součástí obchodního rejstříku je také sbírka listin. Do té se, jak stanoví paragraf 38i obchodního zákoníku, mimo jiné (například vedle obligátní společenské smlouvy) bez zbytečného odkladu ukládají:
Výroční zprávy, řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky, pokud nejsou součástí výroční zprávy, vyžaduje-li jejich vyhotovení tento zákon nebo zvláštní právní předpis, návrh rozdělení zisku a jeho konečná podoba nebo vypořádání ztráty, pokud nejsou součástí řádné účetní závěrky, zpráva auditora o ověření účetní závěrky, zpráva o vztazích mezi propojenými osobami podle § 66a odst. 9; na listině obsahující rozvahu (bilanci) musí být uvedeny také identifikační údaje osob, které ji podle zákona ověřují.
Povinnost zveřejnit účetní závěrku navíc plyne také z paragrafu 21a zákona o účetnictví. Čtěte více: Účetní závěrka se zasílá do obchodního rejstříku
Nad povinností ukládat účetní závěrku do sbírky listin se přitom někteří podnikatelé pozastavují: Předání finančnímu úřadu by mělo stačit dle zásady, obíhat mají dokumenty, ne podnikatel. Proč stát požaduje předat něco, co už má?
– ptá se v diskusi na serveru Podnikatel.cz čtenář podepsaný jako ekonom.
Co je to účetní závěrka
Co přesně přitom tvoří účetní závěrku? Podle ustanovení § 18 odst. 1 zákona o účetnictví účetní závěrku tvoří: rozvaha (bilance), výkaz zisku a ztráty (výsledovka), příloha, která zejména vysvětluje a doplňuje informace v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Účetní závěrka může zahrnovat i přehled o peněžních tocích (výkaz cash flow) nebo přehled o změnách vlastního kapitálu,
uvádí daňový poradce a partner poradenské společnosti MIVO Jan Molín na serveru Podnikatel.cz. Čtěte více: Přiznáním to nekončí, nezapomeňte zveřejnit účetní závěrku
Za porušení povinnosti pokuta několik tisícovek
Firmy mají povinnost ukládat účetní závěrku do sbírky listin od roku 1997. Jak zjistil server Podnikatel.cz, krajské soudy, jež vedou obchodní rejstřík, ne vždy mají podrobné statistiky o tom, kolik firem v daném roce závěrky nedoložilo a jaká byla výše uložených pokut. Není však pravda, že by pokuty neukládaly.
Z evidence je pouze možné zjistit, kolik celkem firem nedoložilo účetní závěrky od roku 1997 do současné doby. Dotazem na sbírce listin bylo zjištěno, že zhruba 11 000 společností účetní závěrku nedoložilo (v tomto jsou započítány i firmy v likvidaci). Dále bylo zjištěno, že bylo uloženo asi 43 pořádkových pokut ve výši 5000 až 7000 Kč,
informuje například Ivana Vobejdová, vedoucí dozorčí úřednice Krajského soudu v Českých Budějovicích. Orientační odhad výzev na uložení listin za roky 2009 až 2011 poskytla také Miroslava Sedláčková, asistentka předsedy a tisková mluvčí Krajského soudu v Brně – bylo jich cca 5600.
Podle Hany Veselé, vedoucí kanceláře správy Krajského soudu v Hradci Králové, založil hradecký soud v loňském roce do sbírky listin 26 641 účetních závěrek. Jde ovšem i o roky jiné než jen 2010 – sami společnosti ukládají, co jim ve sbírce listin schází, dále zasílají více závěrek najednou na základě naší výzvy k doplnění,
vysvětluje Hana Veselá. Pokuty při nesplnění povinnosti řeší v Hradci Králové individuálně. V případě, že společnost nereagovala na výzvu prvně a sbírku listin nedoplnila, obvykle se ukládá pokuta ve výši 5000 Kč, je však postupováno individuálně s ohledem na právní formu subjektu, a například také, zda již alespoň některé dokumenty do sbírky listin uložili,
uvádí k mechanismu ukládání pokut.
Jak vyplývá z vyjádření soudů, zdá se, že maximálně přitom hrozí podnikateli reálná pokuta 20 tisíc korun. Pořádkovou pokutu za porušení informační povinnosti v maximální výši 20 tisíc korun vyměřuje příkladně Městský soud v Praze, jak vyplývá z informací Martiny Lhotákové, asistentky předsedy a tiskové mluvčí tohoto soudu.
Soud sbírku listin sám postupně kontroluje, vysvětluje Hana Veselá z královéhradeckého krajského soudu. A to podle spisových značek a číselné řady, i na základě podnětů právnických i fyzických osob, nebo orgánů státní správy, či mj. subjektů zabývajících se sběrem dat. Když soud podnikatele vyzve, aby sbírku listin doplnil, běží mu na to dvacetidenní lhůta. Pokud je sbírka listin ve lhůtě doplněna, dokument uložíme a je k nahlédnutí na stránkách justice.cz maximálně druhý den po doručení,
říká. Pokud společnost nereaguje, zasílají formou usnesení další výzvu vyšší soudní úřednice, pokud dál nikdo nereaguje, soud uloží pořádkovou pokutu. Firmu přitom dál vyzývá a také pokuty vymáhá.
Foto: www.isifa.com
ČLÁNKY DO MAILU