Účetnictví je v České republice postaveno na několika obecně uznávaných účetních zásadách. Mezi ně patří taková zásada, že účetnictví musí být úplné. Aby bylo účetnictví úplné, musí v něm být zaúčtované všechny účetní operace, které s daným účetním obdobím souvisím, tj. i závěrkové operace. Zaúčtování těchto operací je nutným předpokladem pro sestavení účetní závěrky.
Co se dozvíte v článku
Co je to účetní závěrka?
Každá účetní jednotka se řídí zákonem o účetnictví, příslušnými prováděcími vyhláškami k tomuto zákonu a Českými účetními standardy. Tam, kde zákon umožňuje volbu mezi více způsoby účtování nebo výběrem metody, si účetní jednotka upraví účetní postupy ve svých vnitropodnikových směrnicích.
Účetní závěrka pak představuje výstup z účetnictví po zaúčtování všech účetních operací. V návaznosti na uzavření účetních knih se následně sestavují účetní výkazy, které tvoří účetní závěrku jako celek.
Druhy účetních závěrek
Zákon o účetnictví definuje různé druhy účetních závěrek. Obecně se účetní závěrka sestavuje k rozvahovému dni – tj. ke dni, ke kterému účetní jednotka, po zaúčtování závěrkových operací, uzavírá účetní knihy. Pokud je účetním obdobím kalendářní rok a účetní jednotka sestavuje řádnou účetní závěrku, je rozhodným dnem 31. prosinec.
Účetní jednotky však mohou sestavit účetní závěrku i k jinému dni, než je poslední den účetního období. V takovém případě účetní jednotka sestavuje mezitimní nebo mimořádnou účetní závěrku. Mezitimní závěrka je tzv. závěrka „zjednodušená“ – tj. v rámci této závěrky se neuzavírají účetní knihy a i inventarizace probíhá zjednodušenou formou – tj. provádí se pouze z důvodu vyjádření ocenění. Situace, za kterých se sestavuje účetní závěrka mezitimní, definuje například zákon o obchodních korporacích. Typickým příkladem je například zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů v průběhu účetního období.
Účetní závěrka je pak tvořena účetními výkazy. V návaznosti na kategorizaci účetních jednotek je i rozsah účetní závěrky odlišný. Obecně je účetní závěrka tvořena rozvahou, výkazem zisků a ztrát a přílohou v účetní závěrce. Zejména příloha v účetní závěrce obsahuje velmi důležité informace, které zpřesňují údaje vykázané v účetních výkazech. Některé účetní jednotky však musí v rámci účetní závěrky sestavovat také přehled o peněžních tocích a přehled o změnách ve vlastním kapitálu.
| Kategorizace účetní jednotky | Obsah účetní závěrky |
| Mikro | Rozvaha, příloha |
| Malá (bez auditu) | Rozvaha, příloha |
| Malá (povinný audit) | Rozvaha, výkaz zisků a ztrát, příloha |
| Velká | Rozvaha, výkaz zisků a ztrát, výkaz o peněžních tocích, výkaz o změnách ve vlastním kapitálu, příloha |
Závěrkové účetní operace
Závěrkových operací může být celá řada. Zaúčtováním těchto operací docílí účetní jednotka stavu, že účetnictví bude úplné – tedy bude naplněna zásada úplnosti účetnictví. Velmi podstatnou zásadou je dodržování akruálního principu – tj. že v účetnictví jsou promítnuty všechny nákladové a výnosové účetní operace, které s daným účetním obdobím souvisí. Účetní jednotka také musí natvořit dohadné položky, pokud k zaúčtování některých operací nemá dostatečné množství informací, a zaúčtování časového rozlišení.
Účetní jednotka musí provést v rámci účetní závěrky inventarizaci. V rámci inventarizace pak účetní jednotka porovná účetní a skutečný stav. Tam, kde není umožněno provedení fyzické inventury, provádí se inventura dokladová.
Pokud účetní jednotka účtuje v cizích měnách, musí k těmto položkám zaúčtovat kurzové rozdíly v návaznosti na přecenění závazků a pohledávek, případně bankovních účtů a k dalším cizoměnovým položkám. Cizoměnové položky se tak přeceňují k rozvahovému dni. Kurzové rozdíly se zaúčtují výsledkově, a to jako kurzová ztráta nebo kurzový zisk, v závislosti na pohybu kurzu cizích měn.
Účetní jednotka také musí naplnit zásadu opatrnosti, a proto, v návaznosti na provedení inventarizace, musí vytvořit opravné položky k zásobám a pohledávkám, zaúčtovat inventarizační rozdíly a zaúčtovat rezervy. V neposlední řadě účetní jednotka zaúčtuje splatnou, případně i odloženou, daň.
Události po rozvahovém dni
Hodnotové údaje v účetní závěrce však mohou být ovlivněny i jinými událostmi – například aktuálním děním ve světě, a kvůli těmto událostem mohou být údaje v účetních výkazech neúplné. Pokud tedy došlo po datu účetní závěrky k nějakým skutečnostem, které by ovlivnily schopnost posoudit údaje uvedené v účetní závěrce, je nutné tyto skutečnosti uvést v příloze v účetní závěrce.
Události po rozvahovém dni se pak mohou rozdělit na ty události, které již existovaly k datu účetní závěrky, a na ty události, které vznikly až po datu sestavení účetní závěrky. Problematikou událostí po rozvahovém dni se blíže zabývají také Interpretace Národní účetní rady, které události po rozvahovém dni rozdělují na události upravující a události neupravující.
Události, které upravují účetní závěrku, jsou události, které upřesňují údaje, které byly k rozvahovému dni dostatečně známé a jsou v účetní závěrce promítnuty. Neupravující události naopak nastaly až po datu sestavení účetní závěrky, ale jsou natolik významné, že jejich neuvedení v příloze v účetní závěrce by mělo zásadní dopad na aktuální situaci účetní jednotky.
Podání daňového přiznání
Jakmile je účetnictví uzavřeno a je provedena účetní závěrka, sestaví účetní jednotka daňové přiznání k dani z příjmů. Do daňového přiznání se pak promítnou hodnotové údaje vykázané v účetnictví. Některé náklady a výnosy však posuzuje zákon o daních z příjmů odlišně, například nedaňově, a tak je potřeba tyto náklady a výnosy zohlednit v úpravách základu daně.
Po transformaci výsledku hospodaření o úpravách základu daně dojde k vypočtení daně a následnému podání daňového přiznání.
ČLÁNKY DO MAILU