Máte chybu v účetnictví? V prvé řadě je to vaše chyba, nikoli chyba účetní

I malé přehlédnutí nebo opomenutí může podnikateli způsobit horké chvilky v podobě vyměřeného daňového nedoplatku a příslušných sankcí. Zřejmě nebude mnoho podnikatelů, kteří zvládají vedení účetnictví nebo daňovou evidenci bez pomoci odborníka. S evidencí účetních dokladů souvisí i znalost příslušných předpisů a sledování případných legislativních změn. Při nárůstu počtu dokladů je jen otázku času, kdy se podnikatel přece jen obrátí na účetního či daňového poradce, případně zaměstná účetní vlastní. Kdo ale v takovém případě zodpovídá za způsobené chyby a může se vůbec podnikatel domáhat náhrady za účetním způsobenou škodu? Čtete více: Povedu si účetnictví sám. Je to dobrá volba?

Odpovědnosti za vedení účetnictví se podnikatel nezbaví

V souladu s § 5 zákona o účetnictví mohou účetní jednotky pověřit vedením svého účetnictví i jinou právnickou nebo fyzickou osobu. Pověřením se však odpovědnosti za vedení účetnictví nezbaví. Úhrada vyměřených sankcí je nemine. Teprve následně je mohou po viníkovi vymáhat. To ovšem závisí od skutečnosti, koho svým účetnictvím podnikatel pověří. Přesněji zda se jedná o daňového poradce, účetního poradce nebo zaměstnanou účetní. Čtěte více: Daňový poradce má odpovědnost za vaši daňovou povinnost

Daňový poradce je proti případné chybě pojištěn

Daňový poradce odpovídá dle § 6 odst. 7 zákona o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky klientovi za škodu, kterou způsobil on, jeho zástupce, případně pracovník a pokud vznikla v souvislosti s výkonem daňového poradenství. Daňový poradce se odpovědnosti zprostí, jestliže prokáže, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat, sděluje Jana Tvrdíková, advokátka z Advokátní kanceláře Pajerová & Šnajdrová. Dodává, že v souladu s § 6 odst. 9 je daňový poradce povinen před zahájením výkonu daňového poradenství uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem daňového poradenství. Takto pojištěn musí být po celou dobu, po kterou daňové poradenství vykonává. Případná škoda způsobená třetí osobě, tj. klientovi chybou nebo nepřesností daňového poradce je poté hrazena z tohoto pojištění. Čtěte více: Chcete být daňovým poradcem? Čeká vás písemné i ústní zkoušení

Smlouvu o vedení účetnictví uzavírejte s pojištěným externím účetním

Naopak externímu účetnímu nebo společnosti poskytující účetní služby třetím osobám takováto odpovědnost za chybu nebo nepřesnost zákonem výslovně stanovena není. Zákon dle Jany Tvrdíkové nestanoví ani povinnost uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu. Ovšem, profesní pojištění odpovědnosti za škodu si externí účetní sjednat může. V případě, že tak neučiní, postupuje se dle obecných právních předpisů a jejich ustanovení o náhradě škody. Na tuto skutečnost by měl podnikatel pamatovat. Nejlépe ještě před uzavřením smlouvy o vedení účetnictví. Čtěte více: Kontrola z finančáku může připomínat hru na hodného a zlého úředníka

Pojištění profesní odpovědnosti za škodu se sjednává pro případ, kdy pojištěný způsobí třetí osobě škodu v souvislosti se svou „profesní“ činností a je povinen ji nahradit. Pojištění se týká profesí, které předpokládají duševní činnost a pro jejichž výkon je třeba zpravidla mít speciální vzdělání, oprávnění, zkušenosti atp. Přínos tohoto pojištění nespočívá jen v odškodňování poškozených osob, ale také v ochraně pojištěného před neoprávněnými nároky a v jeho podpoře prostřednictvím institutu vedlejšího účastenství v soudních řízeních, informuje Dagmar Koutská, z odboru komunikace České pojišťovny. Důvodem tohoto opatření je podle Koutské snaha poskytnout ochranu osobám, které by mohly být činností subjektu vykonávajícího tyto profese poškozeny. Uplatňuje se tam, kde hrozí zvýšené nebezpečí vzniku odpovědnosti za škodu, nebo kde je na místě obava, že by osoba vykonávající „profesní“ činnost nemohla poškozené osoby v plné míře odškodnit. Čtěte více: Účetní software musí pasovat na velikost firmy

Zaměstnaná účetní odpovídá jen v rozsahu zákoníku práce

Účetní jako zaměstnanec odpovídá za chyby či nepřesnosti v rozsahu pracovně-právních předpisů, a to pouze zaměstnavateli. Dle § 257 odst. 2 zákona zákoníku práce nesmí výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu, vysvětluje Jana Tvrdíková z Advokátní kanceláře Pajerová & Šnajdrová. Upřesňuje, že toto omezení neplatí v případě škody způsobené úmyslně, v opilosti nebo po zneužití jiných návykových látek. Čtěte více: Nejsem žádná šedivá myš, říkají účetní malých firem

I zaměstnanec si může sjednat pojištění. A to odpovědnosti za škodu při výkonu povolání. Uzavírá se pro případ, že zaměstnanec při plnění svých úkolů zaměstnavateli způsobí škodu a ten po něm požaduje náhradu. Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání zaručí, že neúmyslná chyba nebude mít pro zaměstnance dalekosáhlé důsledky, sděluje Dagmar Koutská, z České pojišťovny. Upozorňuje, že při volbě limitu by měla být zohledněna výše náhrady, kterou může zaměstnavatel po zaměstnanci požadovat. Například při průměrné mzdě 18 tisíc korun, se může domáhat náhrady až 81 tisíc korun. Pojištění se vztahuje na škodu na movitých věcech svěřených nebo užívaných k výkonu práce. Pojistné plnění ze smlouvy je pak v případě pojistné události omezeno sjednaným limitem. Ovšem nevztahuje na úmyslně způsobenou škodu, schodek nebo majetkovou sankci uloženou zaměstnavateli např. finančním úřadem, dodává Koutská. Výhodnost pojištění pro účetní potvrzuje i Milan Káňa, tiskový mluvčí Kooperativy pojišťovny: Právě na tento druh sankcí, tj. uložených v souvislosti s chybou ve výpočtech daní nebo pojistného, se pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli vztahuje.