Aktuálně jsou ve schvalovacím procesu dvě novely zákona o zaměstnanosti, které zřejmě nabydou účinnosti v první polovině roku 2017.
První novelu s číslem sněmovního tisku 964 čeká podpis prezidenta a druhý sněmovní tisk s číslem 911 je ve fázi třetího čtení. Je zde několik důležitých novinek, jejichž výběr přinášíme.
Upravená evidence a příspěvek a chráněná pracovní místa
První novela přinese zásadní změny v oblasti zaměstnávání cizinců a příslušníků států Evropské unie. Upravuje se evidence, kterou musí zaměstnavatelé v této oblasti podle ustanovení § 102 zákona o zaměstnanosti vést. Současně se do § 319 zákoníku práce zavádí institut ručení příjemce poskytované služby za výplatu mzdy nebo platu zahraničním zaměstnavatelem do výše minimální mzdy.
Očekávanou změnou je zvýšení příspěvku dle § 78 odst. 2 zákona o zaměstnanosti o 700 korun (ze současných 8800 na 9500 korun). Jedná se o příspěvek na chráněná pracovní místa obsazená invalidními důchodci. Jeho zvýšení zákonodárci zaměstnavatelům slíbili v souvislosti se zrušením speciální tabulky minimální a zaručené mzdy pro invalidní důchodce. Tím od 1. ledna 2017 vzrostly chráněným dílnám mzdové náklady. Nyní budou kompenzovány formou příspěvku zpětně za celé období roku 2017.
Čtěte také: Nové náležitosti mzdových listů zaměstnanců
Nekolidující zaměstnání a dohoda o provedení práce
Také druhá novela zákona o zaměstnanosti přináší významné změny. Týkají se například agenturního zaměstnávání, platební neschopnosti zaměstnavatele a další. Důležitou novinkou je úprava výkonu nekolidujícího zaměstnání. Od data účinnosti změny již nebude možné v rámci tzv. nekolidujícího zaměstnání vykonávat činnost na základě dohody o provedení práce. Nekolidující zaměstnání je takové zaměstnání, u něhož měsíční odměna nepřesáhne polovinu aktuální minimální mzdy (aktuálně 5500 korun). Zákonodárci si od této změny slibují větší motivaci uchazečů o zaměstnání k hledání pracovněprávního vztahu zakládajícího účast na nemocenském pojištění. Tím dohoda o provedení práce ve většině případů není. Uchazeči by tak nesetrvávali delší dobu v evidenci uchazečů o zaměstnání. Podle důvodové zprávy narůstá každoročně počet zaměstnanců, kteří vykonávají nekolidující zaměstnání při evidenci u úřadu práce právě na výkon dohody o provedení práce (95 %). A to i dlouhodobě, mnohdy po dobu trvající 3 a více let.
Čtěte také: Zaměstnanci v aktivní vojenské záloze musí podat daňové přiznání
Existence pracovněprávního vztahu založeného dohodou o provedení práce bude nově překážkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání. V případě pracovní smlouvy či dohody o pracovní činnosti a možnosti nekolidujícího zaměstnání se nic měnit nebude.
Navržené znění příslušného ustanovení:
Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání
- a) výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo
- b) výkon činnosti na základě (dosud – dohody o provedení práce) dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.
Uchazeč o zaměstnání je povinen krajské pobočce Úřadu práce výkon této činnosti bez ohledu na výši měsíčního výdělku nebo odměny oznámit při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo nejpozději v den nástupu k výkonu této činnosti, a ve lhůtě stanovené krajskou pobočkou Úřadu práce dokládat výši měsíčního výdělku nebo odměny. V případě výkonu více činností se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku měsíční výdělky (odměny) sčítají.
Na základě přechodných ustanovení bude možné na stávající dohody o provedení práce uzavřené přede dnem nabytí účinnosti zákona pracovat v rámci nekolidujícího zaměstnání při evidenci u úřadu práce ještě následující tři měsíce.
Evidence pro účely náhradního plnění
Další neméně důležitou změnou je oblast náhradního plnění zaměstnáváním zdravotně postižených osob, respektive odběr výrobků či služeb od firem, které tyto osoby zaměstnávají. Od data účinnosti novely má vzniknout centrální evidence spravovaná ministerstvem práce a sociálních věcí. Jde o další krok k zamezení zneužívání tohoto systému. Údaje mají vkládat dodavatelé plnění a ti také budou za jejich správnost odpovídat. Vždy nejpozději do 30 kalendářních dnů od zaplacení poskytnutého plnění. V evidenci budou vedeny identifikační údaje dodavatele a odběratele, cena výrobků, služeb nebo zakázek bez daně z přidané hodnoty započitatelná do plnění povinného podílu způsobem podle § 81 odst. 2 písm. b) zákona o zaměstnanosti, datum dodání výrobků, služeb nebo realizace zakázek, číslo dokladu, jímž byla vyúčtována dodávka výrobků, služeb nebo realizovaná zakázka, datum zaplacení odebraných výrobků, služeb nebo realizovaných zakázek a čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením. Evidence má odběratelům, dodavatelům a kontrolním orgánům poskytnout přehled o jednotlivých dodávkách realizovaných v rámci náhradního plnění. Odběratelé již nebudou muset k náhradnímu plnění vyplňovat speciální přílohu, údaje o odběru výrobků a služeb budou k dispozici v centrální evidenci.
Čtěte také: Od roku 2017 vyšší podpora v nezaměstnanosti a rekvalifikaci
Zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné, poskytující výrobky a služby pro účely náhradního plnění, budou povinni do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vložit do evidence údaje od začátku roku 2017 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČLÁNKY DO MAILU