Úřady mají problém s doručováním písemností do datových schránek v souvislosti se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Vzhledem k tomu, že Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, Ministerstvo vnitra České republiky a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže došly k názoru, že komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem v rámci zadávacího řízení má soukromoprávní charakter a nejedná se o výkon veřejné moci, není možné v tomto případě aplikovat fikci o doručení. To znamená, že není možné s odesláním považovat zprávu automaticky za doručenou. Zpráva je doručená až v případě, že se adresát (dodavatel) do datové schránky skutečně přihlásí. Pokud se tak stane až po uplynutí termínu, který má zadavatel ze zákona pro doručení určité zprávy, zákonnou lhůtu de facto nedodrží. Dodavatel přitom nemá žádnou zákonnou povinnost se do datové schránky přihlašovat.
200 tisíc zpráv za den
Podle statistik ministerstva vnitra a České pošty odeslali uživatelé k 24. červnu 2012 přes datové schránky více jak 85 milionů datových zpráv. Datovou schránku přitom mělo k uvedenému datu 472 tisíc subjektů – orgánů veřejné moci, právnických osob, fyzických osob i podnikajících fyzických osob. Denně projde datovými schránkami až 200 tisíc zpráv.
Některé zprávy do datové schránky nepatří
Podle zákona o veřejných zakázkách (Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách v platném znění) existuje několik způsobů, jak mohou zadavatel zakázky s dodavatelem komunikovat. Paragraf 148 zákona uvádí, že lze písemnosti doručit osobně, prostřednictvím osoby, která provádí přepravu zásilek (kurýrní služba), prostřednictvím držitele poštovní licence podle zvláštního právního předpisu, elektronickými prostředky, prostřednictvím datové schránky, nebo jiným způsobem
.
Pro komunikaci prostřednictvím datových schránek je pro zadavatele stěžejní rozdělení, které datové zprávy vznikající v souvislosti se zadávacím řízením a soutěží o návrh je možné doručovat prostřednictvím datových schránek a které nikoliv, uvádí Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ve své obsáhlé Metodice k doručování prostřednictvím datových schránek při provádění úkonů v zadávacím řízení.
Čtěte také: Datové schránky v novém kabátě
Podle ministerstva vznikají v zadávacím řízení tři kategorie datových zpráv – některé je nutné doručovat prostřednictvím datové schránky povinně, jiné nepovinně a další nelze přes datovou schránku doručovat vůbec. Datové schránky nelze použít pro podávání nabídek/žádostí o účast/návrhů,
konstatuje přitom ministerstvo.
Stejně tak existují subjekty, které mají v rámci zákona o veřejných zakázkách povinnost komunikovat přes datové schránky, pokud má adresát datovou schránku zprovozněnou a povaha zasílaného dokumentu komunikaci přes datovou schránku umožňuje. Jedná se o subjekty – zadavatele, kteří mají status orgánu veřejné moci (i pro ně však existují výjimky, kdy přes datovou schránku komunikovat nemusejí).
Čtěte také: Datové schránky už konečně fungují bez instalace doplňků
Fikce o doručení neplatí
Odesláním se shodně rozumí dodání zprávy do datové schránky adresáta. Je-li zadavatelem veřejné zakázky orgán veřejné moci, doručením zprávy se rozumí okamžik, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má k dokumentu přístup. Fikci doručení dle § 17 odst. 4 nebude možno při komunikaci mezi zadavatelem – orgánem veřejné moci a dodavatelem uplatnit s ohledem na soukromoprávní charakter komunikace,
potvrzuje ministerstvo. Nepřihlásí-li se osoba do datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se ve většině případů tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty,
upřesnil na svém webu běžný postup pro komunikaci přes datovou schránku (tedy fikci doručení) advokát Zdeněk Hromádka.
Letošní novela zákona o veřejných zakázkách, která je účinná od 1. dubna 2012, změnila definici zadavatele veřejné zakázky. Zadavatelem veřejné zakázky je nově každý subjekt, který obdrží více než 50 % prostředků určených na zakázku z veřejných zdrojů,
vysvětlil pro server Podnikatel.cz jednatel společnosti AAA POPTÁVKA.CZ Pavel Matoušek. Pokud je tedy zadavatelem fyzická osoba, podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba je situace podobná a fikce o doručení také neplatí.
Čtěte také: Novela zákona o veřejných zakázkách: Jaké změny přináší a co se nyní dozvíme?
Pro použití datových schránek přitom nemusí mít fyzická ani právnická osoba elektronický podpis. Podání učiněné fyzickou nebo právnickou osobou prostřednictvím datové schránky zásadně nemusí být podepsáno uznávaným elektronickým podpisem, neboť autenticitu dokumentu zajistí samotný systém datových schránek,
vyplývá z dokumentu Ministerstva vnitra České republiky věnovaného datovým schránkám a činnosti správních orgánů.
Kdo a jak si může zřídit datovou schránku?
O zřízení datové schránky může požádat občan – fyzická osoba. Na její žádost bude schránka zřízena bezplatně do tří pracovních dnů. Stejně, na bází dobrovolnosti, fungují datové schránky pro živnostníky, tedy podnikající fyzické osoby. Naopak právnické osobě zřizuje ministerstvo vnitra datovou schránku automaticky. Stejně tak automaticky mají datovou schránku orgány veřejné moci, ať už se jedná například o instituce městských částí, notáře nebo exekutory, kteří jsou členy Exekutorské komory České republiky.
Čtěte také: Čtěte, co se mění v exekucích od roku 2013