Účtenkovka neplní cíle, je načase tuto celonárodní Matějskou pouť ukončit

Účtenkovka ztratila schopnost přilákat nové hráče, počet stávajících klesá a zůstávají jen herní „štamgasti“. Ztrácí se tak smysl loterie. Ruku v ruce s tím navíc ministerstvo nesleduje detailní údaje, díky kterým by mohlo (ne)efektivitu vyhodnotit.

Účtenkovka už nové lidi neláká

Účtenková loterie má za sebou desáté slosování a ačkoli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová neustále opakují, že loterie je úspěšná, dostupná data spíše ukazují, že opak je pravdou. Předně neustále klesá počet lidí, kteří se měsíčně Účtenkovky účastní. Posledního desátého slosování se zúčastnilo 361 837, což je o 17,6 tisíce méně než před měsícem, kdy se do hry zaregistrovalo 379 450 hráčů. Nynější počet hráčů byl nejnižší od startu loterie a oproti rekordnímu druhému slosování ubylo více než 116 tisíc lidí.

Data navíc naznačují, že Účtenkovka ztrácí potenciál přitáhnout nové hráče. Ještě v prosinci si nový hráčský účet zřídilo 42 545, při šestém slosování počet nováčků poklesl na 25 761 hráčů a v posledním slosování před pár dny se dokonce jednalo jen o 10 069 nových hráčů. Z Účtenkovky se tak stává hra pro „štamgasty“.

Struktura registrovaných účtenek je zřejmě rigidní

Počet účtenek sice pravidelně neklesá a pohybuje se jak po sinusoidě, tento údaj by však neměl být při hodnocení účtenkové loterie příliš podstatný. A to z výše uvedeného důvodu, tedy že se z Účtenkovky stává hra pro štamgasty. Pokud totiž účtenky registrují pořád jen ti samí lidé, ztrácí se původní účel, tedy motivovat co nejvíce lidí k braní účtenek od co nejvíce podnikatelů. Každý z nás totiž zpravidla utrácí ve stejných obchodech a podnicích, a pokud se vykrystalizuje stabilní hráčské jádro, zafixuje se i struktura registrovaných účtenek.

Tomu nahrávají i weby a facebookové skupiny, které slouží k výměně účtenek. Hráče sice limituje pravidlo, že od jednoho obchodníka mohou registrovat pouze jednu účtenku denně, díky bazarům účtenek však stačí sesbírat účtenky v jednom supermarketu a ty pak vyměnit s dalšími hráči za jiné účtenky. Tento postup však způsobuje to, že se do Účtenkovky registrují především účtenky ze stejných obchodů.

Čtěte také: „Žebrání“ účtenek nebo internetové bazary účtenek, i to přináší Účtenkovka

Chybí sledování a vyhodnocování dat

Hlavní problém Účtenkovky ale tvoří fakt, že nelze nijak ověřit či kvantifikovat, zda něco přináší. Andrej Babiš, respektive tým jeho „píáristy“ Marka Prchala, sice na Facebooku před měsícem napsal, že „to, že obchodníci poctivěji platí daně, je prý vidět i na tom, že mnohem svědomitěji vydávají účtenky a že tomu pomohla Účtenkovka“, jde však o tvrzení, které se nedá ničím doložit. Ministerstvo samozřejmě žádná data, která by ukazovala, jak obchodníci vydávají či nevydávají účtenky, k dispozici nemá.

Stejně tak ministerstvo nedisponuje údaji, od jakých podnikatelských subjektů lidé účtenky nejčastěji evidují. Netuší tak, zda třeba z 99,9 % nejde o účtenky vydané velko a maloobchodními řetězci, kde k žádnému krácení tržeb nedochází. Jak už serveru Podnikatel.cz upozorňoval před časem, pokud by drtivá většina účtenek ve slosování pocházela z maloobchodních řetězců, Účtenkovka by byla k ničemu. Lidé by totiž registrovali účtenky podnikatelů, kteří účtenky vždy vydávali bez ohledu na EET nebo Účtenkovku. Cílem Účtenkovky je přitom motivovat lidi říkat si o účtenky, brát si je a podnikatele je tak nutit vydávat a potažmo je nutit tržby evidovat. Tuto motivaci by lidé ale měli mít hlavně u podnikatelů, kde ke krácení tržeb pravděpodobně dochází.

Většina účtenek bude pocházet z řetězců

Jak aspoň přibližně vypadá struktura registrovaných účtenek, lze vyčíst z analýzy slovenské účtenkové loterie, kterou po roce a půl fungování loterie připravil Inštitút finančnej politiky (IFP) při tamním ministerstvu financí. Z analýzy vyplývá, že největší podíl účtenek v loterii skutečně pocházelo z velko a maloobchodu, konkrétně se jednalo o 79 %. Podíl účtenek z hotelů a restaurací tvořil na Slovensku jen něco přes 5 %.

Vzhledem k tomu, že v Česku EET zatím podléhají jen hotely, restaurace a obchody, dá se důvodně předpokládat, že podíl účtenek z obchodů bude ještě vyšší. Otázkou sice je, jak velký podíl zaujímají mezi skupinou účtenek od obchodníků velké řetězce a kolik malí obchodníci, dá se ale opět předpokládat významná převaha řetězců. Dostupná data tak naznačují, že Účtenkovka neplní svůj účel.

Ukončeme Účtenkovku

Vzhledem k tomu, že podrobnější data nemá ministerstvo k dispozici, nelze ani kvantifikovat případný přínos v dílčích oblastech. Co naopak lze poměrně přesně kvantifikovat jsou náklady na provoz a především na výhry. Každoročně má totiž Účtenkovka spolknout 65 milionů Kč, které se rozdělí na výhry. Všichni daňoví poplatníci platí každý měsíc přes 5,4 milionu Kč náhodně vylosovaným lidem, kteří si tuto „výherní dotaci“ zasloužili jen tím, že zaregistrovali účtenku. Dalších 29 milionů Kč (bez DPH) mají činit letošní náklady na provoz a marketing. Skoro 20 milionů Kč (bez DPH) už navíc Účtenkovka stála v loňském roce (náklady na tvorbu, provoz, marketing a výhry). Účtenkovka tak od svého startu do konce letošního roku vyjde na více než 100 milionů korun.

Čtěte také: Účet za Účtenkovku roste. Ministerstvo za novinky utratí dalšího půl milionu Kč

Ačkoli jde z hlediska rozpočtu jen o drobné, rozhodně se dá 100 milionů korun od daňových poplatníků vynaložit smysluplněji, než je rozdělovat v loterii. Kvůli mlhavým přínosům je tak načase říct účtenkové loterii „sorry jako“ a tuto celonárodní Matějskou pouť, jak o Účtenkovce hovoří šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček, ke konci letošního roku ukončit.