V diskuzi serveru Podnikatel.cz se často objevují dotazy na téma provozu solárního zařízení. Čtenáři zjišťují, jak příjmy z tohoto zařízení zdanit, zda účtovat v podvojném účetnictví nebo postačí daňová evidence, a v neposlední řadě, zda tyto příjmy podléhají odvodům sociálního a zdravotního pojištění. Odpovědi v diskuzi nejsou vždy úplné a jasně formulované. To ostatně potvrdil i zájem čtenářů o zpracování článku na toto téma, tzv. na objednávku. Objednejte si své menu: Obsah serveru Podnikatel.cz budou řídit sami čtenáři
Zdaňování, či nezdaňování příjmů z provozu solárního zařízení na výrobu elektřiny?
Podle zákona o daních z příjmů § 4 odst. 1 písm. e jsou od daně osvobozeny příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na výrobu elektřiny nebo tepla z biomasy, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním předpisem, zařízení na využití geotermální energie. A to v kalendářním roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech.
Podle zákona se za první uvedení do provozu považuje i zkušební provoz, z něhož plynuly nebo plynou poplatníkovi příjmy. Pro stanovení délky osvobození se tedy využívá jednoduché pravidlo 5 + 1. Jednička znamená rok zavedení do provozu a pětka – pět let osvobození dle zákona. Důležité je, že doba osvobození se nepřerušuje ani po dobu odstávky v důsledku technického zhodnocení nebo oprav a udržování. Čtěte více: Zákony 2010 – S novým rokem přicházejí daňové změny
Po dobu osvobození nemusí provozovatel zařízení pro výrobu energie zahrnovat příjmy z výroby energie do daňového přiznání. V případě, že se jedná o zaměstnance, který nemá jiné zdanitelné příjmy, nemusí dokonce podávat daňové přiznání vůbec. To ovšem jen pro dobu prvních pěti let.
Provozovatel elektrárny vede ze zákona účetnictví podvojné
Provozovatel zařízení na výrobu energie může být fyzickou nebo právnickou osobou. V případě právnických osob zřejmě nejasnosti o způsobu účtování nevznikají. Právnická osoba vede účetnictví podvojné. Otázky vyvolává způsob účtování osob fyzických.
Dnem zahájení výroby a prodeje elektrické energie na základě licence podle energetického zákona se fyzická osoba stává osobou vykonávající podnikatelskou činnost s příjmy dle § 7 odst. 1 písm. c zákona o daních z příjmů. Podle § 11 energetického zákona je držitel licence povinen být účetní jednotkou dle zákona o účetnictví. Znamená to, že ode dne zahájení výroby a prodeje elektrické energie je povinností fyzické osoby vést podvojné účetnictví. Současná legislativa tedy nedává fyzické osobě provozující fotovoltaickou elektrárnu možnost vést daňovou evidenci dle § 7b zákona o daních z příjmů,
sdělila pro server Podnikatel. cz Jitka Ježková, tisková mluvčí Finančního ředitelství v Plzni.
Dodává, že v současné době je v legislativním procesu (zatím schváleno Senátem) novela energetického zákona (je obsažena v zákoně ke snížení administrativní zátěže podnikatelů), která automatickou povinnost držitele licence vést účetnictví vypouští. Tato změna však bude platit až od účinnosti zákona a neobsahuje žádné přechodné ustanovení, takže se bude vztahovat až na nové držitele licence po účinnosti zákona, kteří budou moci vést daňovou evidenci nebo účetnictví,
uzavírá otázku způsobu účtování Ježková. Čtěte více: Daňová evidence jako podklad pro přiznání k dani
Existují tři způsoby odepisování solárního zařízení
U uplatnění daňových odpisů závisí zejména na tom, jestli se poplatník rozhodne uplatnit osvobození příjmů z provozu solárního zařízení od daně z příjmů fyzických osob nebo se tohoto osvobození podle § 4 odst. 3 zákona o daních z příjmů vzdá. To by mohl učinit oznámením správci daně, nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byly tyto zdroje a zařízení uvedeny do provozu. Jestliže poplatník využije osvobození, resp. se tohoto osvobození sám nevzdá, musí po dobu osvobození (5 + 1 rok) v souladu s § 23 odst. 5 a § 25 odst. 1 zákona o daních z příjmů považovat za daňově neuznatelné veškeré náklady související s provozem elektrárny. Výhodná je ale možnost uvedená v § 26 odst. 8 zákona o daních z příjmů. A to jednoduše odpisy neuplatnit a započít s daňovým odpisováním až po skončení doby pro osvobození. Čtěte více: Odpisy hmotného majetku v účetnictví a daňové evidenci
Jak upřesňuje Jitka Ježková z FŘ v Plzni, jestliže poplatník zařadí fotovoltaickou elektrárnu do obchodního majetku již při jejím pořízení, bude odpisovat z pořizovací ceny, ale s odpisováním začne až po skončení doby pro osvobození. Pokud ale poplatník zařadí elektrárnu do obchodního majetku až při zahájení odpisování po uplynutí doby osvobození příjmů, jedná se o zařazení majetku do obchodního majetku až po pěti letech od jeho pořízení a v takovém případě bude poplatník odpisovat z reprodukční pořizovací ceny podle § 29 odst. 1 písm. a a d zákona o daních z příjmů,
vysvětluje Ježková. (Poznámka: Reprodukční pořizovací cena je cena, kterou má majetek v době, kdy se o něm účtuje. Obvykle ji stanovuje soudní znalec). Čtěte více: Víte, který majetek lze vložit do podnikání?
Poslední variantou je varianta, kdy se poplatník osvobození příjmů z provozování elektrárny vzdá. Fotovoltaickou elektrárnu v tomto případě zařadí do obchodního majetku už při jejím pořízení. Znamená to, že o ní bude účtovat a započne odpisování již od zahájení provozu, a to z pořizovací ceny.
Zdravotní pojištění se z osvobozených příjmů neplatí
Jestliže se v případě provozování solárního zařízení jedná o fyzickou osobu, jedná se o osobu samostatně výdělečně činnou a jako taková se musí samozřejmě v osmidenní lhůtě po obdržení licence přihlásit na sociálku a příslušnou zdravotní pojišťovnu. Zaměstnaný provozovatel je OSVČ vedlejší bez povinnosti platby minimálních záloh. Alespoň pro první období podnikání. Nejasnosti vyvolává povinnost odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění z osvobozených příjmů. Čtěte více: Jak na zálohy pro pojišťovnu v roce 2010 u hlavní i vedlejší činnosti
Přestože jsou příjmy z provozování fotovoltaických elektráren od daně z příjmů v prvních pěti letech osvobozeny, do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění se započítávají. Zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění neuvádí osvobození od zdravotního pojištění u příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti. Toto platí pro OSVČ, které vedou daňovou evidenci nebo evidenci příjmů a výdajů,
uvedl Jiří Rod, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Odlišný by byl postup u OSVČ, které vedou účetnictví. Podle zákona o pojistném na zdravotní pojištění se pro účely stanovení vyměřovacího základu vychází ze základu daně z příjmu. Vzhledem k tomu, že se do základu daně nepočítají příjmy, které jsou od daně osvobozeny, tzn. například i příjmy z provozu solárních zařízení, nebude OSVČ, která vede účetnictví, zahrnovat tyto příjmy do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění,
dodal Jiří Rod.
Protože fyzická osoba provozující solární zařízení může v současné době souladu s platnou legislativou vést pouze podvojné účetnictví, je nesporné, že příjmy z tohoto zařízení po dobu osvobození nezahrnuje do přehledu o příjmech a výdajích. Čtěte více: Jak na kombinaci příjmů ze zaměstnání s podnikáním?
Sociální pojištění provozovatele fotovoltaiky nemine
Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění je částka, kterou si sama určí, ne však méně než 50 % daňového základu. Daňovým základem je základ daně stanovený podle § 7 zákona o daních z příjmů z příjmů po úpravě podle § 5 a 23 zákona o daních z příjmů, a to i v případě, kdy příjmy osoby samostatně výdělečně činné jsou osvobozeny od daně z příjmů.
S účinností od 1. 1. 2009 již zákon o pojistném nerozlišuje, zda OSVČ vede účetnictví nebo daňovou evidenci. Skutečnost, že příjmy osvobozené od daně z příjmů jsou příjmy, které je třeba zahrnout do vyměřovacího základu, lze dovodit i z poslední věty ustanovení § 5b,
sdělil Kamil Vařeka, tiskový mluvčí a ředitel odboru komunikace ČSSZ. Dodává, že jelikož se pro placení pojistného na důchodové pojištění od 1. 1. 2009 vychází z daňového základu, je nutné pro účely důchodového pojištění stanovit i daňový základ u OSVČ, které nejsou povinny podávat daňové přiznání, a tudíž ani nemají podle zákona o daních z příjmů stanoven daňový základ. Čtěte více: Přehledy jsou povinné, i když nepodáte daňové přiznání
Za daňový základ se tedy považuje příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů na jeho dosažení, zajištění a udržení. Příjmy z provozu solárních zařízení jsou příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů, a jsou to tedy příjmy, které vstupují do daňového základu pro účely zákona o pojistném, a tím i do vyměřovacího základu OSVČ.
ČLÁNKY DO MAILU