Víte, kam přesně putují peníze z vašich daní? Zjistili jsme to za vás

Na to, jak velké sousto je pro Česko reforma daňového systému a vybudování Jednotného inkasního místa, může poukazovat relativní drobnost: kolik existuje účtů, na které stát vybírá daně. Bez jednoho dvě stovky českých finančních úřadů využívají k výběru daní, poplatků a pokut celkem asi 14 480 bankovních účtů. Samotné Ministerstvo financí ČR, pod které Česká daňová správa spadá, spravuje dalších 255 bankovních účtů. Business server Podnikatel.cz o tom informuje Zuzana Chocholová z oddělení komunikace ministerstva. Veškeré tyto účty jsou otevřené v České národní bance (ČNB). Výši poplatků za tyto účty nesledujeme odděleně – poplatky se neplatí z rozpočtové kapitoly ministerstva financí, ale z rozpočtové kapitoly Všeobecná pokladní správa souhrnně spolu s poplatky za účty všech rozpočtových kapitol, a to dle platného ceníku ČNB, dodává Zuzana Chocholová.

Každá daň, poplatek nebo odvod se pro účely evidence daní označuje číslem druhu příjmu. Pro každý tento druh příjmu a příslušný finanční úřad je otevřen v České národní bance bankovní účet. Celkový počet je zhruba 1300, průběžně se tento počet mění, vzhledem k tomu, že jsou některé účty bez pohybu uzavírány a jiné podle potřeby otevírány, odpovídá Anna Jesenská z Finančního ředitelství v Ústí nad Labem na otázku, kolik bankovních účtů spadá například právě pod toto finanční ředitelství.

Za co se v Česku platí daně

Čeští občané platí daně přímé a nepřímé. Přímými daněmi jsou daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob, daň z nemovitostí, silniční daň (která se vztahuje pouze na vozidla sloužící k podnikání), dědické a darovací daně, ale také různé správní nebo místní poplatky. Daněmi nepřímými jsou především daň z přidané hodnoty (DPH), spotřební daně (vztahující se na minerální oleje, líh, pivo, víno a tabákové výrobky) a cla, ale také například poplatky za odpad. K jednotlivým daním se vztahují samostatné zákony, příkladně zákon o daních z příjmů nebo zákon o dani z přidané hodnoty. Čtěte více: Česká daňová soustava

„Tomu dala, tomu taky” – přerozdělení krajům, obcím a státnímu rozpočtu

Celostátní výnosy některých daní se dále rozdělují na části určené krajům, obcím a plynoucí do státního rozpočtu. Rozdělení daní se týká především zákon o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon č. 243/2000 Sb.) a Vyhláška č. 316/2008 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů.

Celostátní výnos daně z přidané hodnoty se tak například dělí na 8,92 procenta pro kraje, 21,4 procenta pro obce a 69,68 procenta jde do státního rozpočtu. Stejně se dělí daň z příjmů právnických osob (kromě té placené přímo kraji a obcemi, která se v plné výši krajům a obcím vrací) a daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou. Z daně z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti připadá 30 procent obci podle místa bydliště podnikatele a 10 procent jde do státního rozpočtu, 60 procent z celostátního výnosu daně se dále rozděluje na 8,92 procenta pro kraje, 21,4 procenta pro obce a 69,68 procenta jde do státního rozpočtu. Daň z nemovitostí zase naopak připadá v plné výši obcím. Čtěte více: Daňový kalendář pro rok 2010

Státní rozpočet je sestavovaný pokaždé na nový kalendářní rok, a přijatý je vždy formou zákona. Sestavování rozpočtu se však řídí rozpočtovými pravidly (zákon č. 218/2000 Sb. v platném znění) a souvisejícími vyhláškami.

Co se stane s 5000 korun zaplacenými na dani z příjmů?

Finanční ředitelství v Ústí nad Labem a ministerstvo financí požádal business server Podnikatel.cz o popis modelového případu:

Jak připomíná Zuzana Chocholová, základní podmínkou je, že podnikatel částku v termínu také skutečně zaplatil. Současně musí platit, že k 31.12.2009 měl trvalé bydliště v Hradci Králové.

Místně příslušný finanční úřad (FÚ) nejprve podnikateli zaeviduje povinnost 5000 Kč na druhu příjmu fyzických osob podávajících přiznání. Po zaplacení následně FÚ zaeviduje platbu 5000 korun na stejném druhu příjmu. Poté FÚ vypočte částky nároků příjemců, tj. Hradce Králové jako obce i jako kraje dle zákona o rozpočtovém určení daně. Částky nároků dle zákona o rozpočtovém určení daně se počítají následovně, upřesňuje Chocholová:

30 % dle bydliště, tj. 30 % z 5000 Kč, tj. 1500 korun dostane obec Hradec Králové; zaplacených 5000 Kč se stává částí tzv. celostátního hrubého výnosu daně, ze kterého dle procentního podílu dostane část Hradec Králové jako obec dle počtu obyvatel (nárok na 21,4 % ze 60 % celostátního hrubého výnosu), dále dostane Hradec Králové jako kraj (procentním podílem na 8,92 % ze 60% celostátního hrubého výnosu). Procentní podíl obce a kraje je uveden v příloze zákona č. 243/2000 – tzn., že 642,– Kč se rozdělí všem obcím v republice dle procentního podílu uvedeného v příloze zákona a 268,– Kč se rozdělí krajům dle procentního podílu uvedeného v příloze zákona č. 243/2000. Zbytek, tj. 2 590,– Kč, je příjmem státního rozpočtu, objasňuje Anna Jesenská. Čtěte více: Daň z příjmů fyzických osob

Zuzana Chocholová doplňuje, že vypočtené částky, společně s dalšími vypočtenými nároky od jiných podnikatelů, se sečtou a porovnají, zda se od posledních provedených převodů nárok Hradce Králové zvýšil či ne. V případě, že se nárok obce nebo kraje Hradec Králové zvýšil, pak přírůstek FÚ odešle na účet Hradce Králové, uzavírá.