Údaje v daňové evidenci musíte být schopni prokázat

Ustanovení § 7b odst. 1 zákona o daních z příjmů stanovuje obsah daňové evidence (DE) a to, že poplatník vede údaje o:

1. příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zajištění základu daně,
2. majetku a závazcích.

Zákon stanoví pouze obsah DE, ale nestanoví způsob a formu jejího vedení. Nejsou předepsány knihy majetku a závazků, peněžní deník, pokladní kniha, kniha bankovních účtů, ani karty majetku. DE nemá nic společného s účetními předpisy a záleží jen na poplatníkovi, jaký způsob vedení daňové evidence si zvolí. Čtěte také: Kdy skartovat doklady pro daňovou evidenci?

Poplatník si musí uvědomit, že v souladu s daňovým řádem, musí být schopen prokázat pravdivost všech skutečností, které je povinen uvádět v daňovém přiznání, hlášení a vyúčtování, k jejichž průkazu byl správcem daně v průběhu daňového řízení vyzván. Poplatník musí správci daně při případné kontrole prokázat, že výdaje, které uplatnil jako výdaje daňové, jsou skutečně výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle § 24 odst. 1 zákona. Proto je nutno uchovávat příslušné doklady, jako jsou účtenky, faktury, vést evidenci zásob apod. Současně je nutno vést průkaznou evidenci veškerého hmotného, nehmotného, movitého i nemovitého majetku souvisejícího s podnikatelskou činnosti.

Evidence zásob

Při pořizování zásob, které nebudou jednorázově nakoupeny a prodány, ale budou nakoupeny a prodány postupně, popřípadě použity pro výrobní cyklus, je nutno zvolit vhodnou evidenci zásob. Jednou z možností je využití skladové evidence při použití tzv. karty zásob (skladová karta), které se sledují v knize zásob.

U poplatníků, kteří provozují maloobchod je možno využít i jiné způsoby prokazující celkový stav zásob, a to kontrolu korunou. Při evidenci zásob je nutno postupovat v souladu se zákonem č. 526/1990 Sb. o cenách.

Obsahové vymezení a ocenění majetku a závazků

Pro obsahové vymezení jednotlivých složek majetku v DE se použijí účetní předpisy. Zákon o daních z příjmů v § 7b odst. 3 stanoví ocenění pohledávek, hmotného majetku, závazků, peněžních prostředků a cenin, pořizovací ceny majetku pořízeného formou finančního pronájmu s následnou koupí a pořizovací cenu pozemku. Čtěte také: Naučte se účtovat, jak na přechodné účty aktiv a pasiv

Pohledávky se oceňují dle § 5 zákona o daních z příjmů, tj.

• jmenovitou hodnotou,
• pořizovací cenou u pohledávky nabyté postoupením, nebo
• cenou zjištěnou pro účely daně dědické anebo darovací u pohledávky nabyté děděním nebo darem.

Hmotný majetek se oceňuje dle § 29 zákona o daních z příjmů (vstupní cena hmotného majetku). Ostatní majetek se oceňuje:

• pořizovací cenou, je-li pořízen úplatně,
• vlastními náklady, je-li pořízen ve vlastní režií, nebo
• cenou zjištěnou pro účely daně dědické nebo darovací u majetku nabytého děděním nebo darem.

Do pořizovací ceny majetku pořízeného formou finančního pronájmu s následnou koupí najeté věci se zahrnou výdaje související s jeho pořízením, hrazené nájemcem, např. doprava, montáž, clo, provize, poplatky. Pokud tyto výdaje po ukončení leasingu (za celou dobu leasingu) převýší částku 40 000 Kč, jedná se o „jiný majetek“, který nelze uplatnit do daňových výdajů při jejich zaplacení. Tento jiný majetek se zatřídí do stejné odpisové skupiny jako je zatříděný pronajatý majetek a s písemným souhlasem pronajímatele se odepisuje podle zákona rovnoměrnými či zrychlenými odpisy. Čtěte také: Velký rozcestník daňových změn roku 2012

Pořizovací cenou pozemku se rozumí cena včetně porostu, pokud se nejedná o pěstitelský celek trvalých porostů, který je hmotným majetkem dle § 26 zákona o daních z příjmů a odepisuje se. V případě koupě pozemku včetně lesa se les samostatně neoceňuje. Do pořizovací ceny pozemku se zahrne i hodnota koupeného lesa, neboť les není pěstitelským celkem trvalých porostů. Výdaje spojené s pořízením uvedeného majetku jsou při koupi pozemku s lesem výdaji nedaňovými. O daňový výdaj se jedná až v okamžiku prodeje pozemku a to pouze do výše příjmů.

Závazky se oceňují

• při vzniku jmenovitou hodnotou,
• při převzetí pořizovací hodnotou.

Peněžní prostředky a ceniny se oceňují jejich jmenovitými hodnotami.

V případě úplatného pořízení nemovitých a movitých věcí, majetkových práv, pohledávek a závazků, nebo části uvedeného majetku a závazků, za jednu pořizovací cenu se cena jednotlivých složek majetku stanoví v poměrné výši k ceně jednotlivých složek majetku oceněných podle zvláštního právního předpisu, s výjimkou peněz, cenin, pohledávek a závazků.

Pozemek byl se stavbou koupen za jednu sjednanou cenu. Cena budovy a pozemku je odlišná od ceny stanovené ve znaleckém posudku. Znalecký posudek obsahuje rozdělení ceny na cenu budovy a ceny pozemku. Cena budovy a cena pozemku se stanoví do výše kupní ceny, a to ve stejném poměru, jako je vyjádřena ve znaleckém posudku. 

Ocenění majetku a závazků v cizí měně

Poplatník vedoucí DE není účetní jednotkou, a pro přepočet cizí měny na českou musí použít ustanovení § 38 zákona o daních z příjmů a použít jednotný kurz. Tento kurz se stanoví jako průměr směnného kurzu stanoveného ČNB poslední den každého měsíce zdaňovacího období. Směnný kurz pro rok 2011 je zveřejněn Generálním finančním ředitelstvím (GFŘ) dne 11. 1. 2012 pod číslem Pokyn GFŘ D-8.

Bude-li poplatník využívat cizí měnu, potom musí v příslušném zdaňovacím období vést evidenci příjmů a výdajů v české měně a evidenci příjmů a výdajů v příslušné cizí měně. Na konci zdaňovacího období sečte příjmy a výdaje v české měně a příjmy a výdaje v cizí měně. Příjmy a výdaje v cizí měně se přepočítají na českou měnu jednotným kurzem. V daňovém přiznání se uvedou celkové příjmy a výdaje v české měně. Poplatník tedy povede dvojí evidenci příjmů a výdajů, ale v daňovém přiznání uvede příjmy a výdaje pouze v korunách.

Inventarizace v daňové evidenci

Poplatníci, kteří vedou DE, musí dle §7 b odst. 4 zjistit skutečný stav:

• zásob (materiál, zboží)
• hmotného majetku
• pohledávek
• závazků

A to k poslednímu dni zdaňovacího období. O tomto zjištění poté provedou zápis. O případné rozdíly upraví základ daně podle § 24 a 25 zákona o daních z příjmů.

Lze říci, že se jedná o velmi jednoduchou inventarizaci, která nenaplňuje požadavky uváděné v zákoně o účetnictví v § 29a § 30.

Archivace daňové evidence

Zákon o daních z příjmů v § 7b odst. 5 stanoví archivaci dokladů a to za všechna období, pro která neskončila lhůta pro vyměření daně stanovená tímto zákonem.

Doba, o kterou se prodlužuje lhůta pro vyměření daně, je období po které lze odečíst dosaženou ztrátu od základu daně. Od roku 2004 je to období 5 let. Lhůtu také prodlužuje uzavření leasingové smlouvy. Pokud poplatník uzavře leasingovou smlouvu, na jejímž základě si pořídí hmotný majetek, lhůty pro doměření daně z důvodu nesplnění podmínek pro uplatnění nájemného jako daňového výdaje počínají běžet od konce kalendářního roku, v němž bylo možno poprvé ověřit splnění těchto podmínek. V případě pořízení auta na leasing se lhůta prodlouží o 5 let.

Foto: www.isifa.com