V rámci účetní závěrky se do finálních účetních výkazů promítnou všechny účetní případy, které nastaly v průběhu účetního období. Zaúčtování všech účetních dokladů zajistí věrný a poctivý obraz o finanční situaci účetní jednotky. Mohou ale nastat situace, kdy po rozvahovém dni, tj. posledním dni účetního období nebo dni, ke kterému se sestavují účetní výkazy, nastanou situace, které by ovlivnily rozhodování uživatelů účetních výkazů.
Události po rozvahovém dni v zákoně o účetnictví
Zákon o účetnictví definuje události po rozvahovém dni. Za rozvahový den se považuje takový den, ke kterému se uzavírají účetní knihy. V návaznosti na to, k jakému dni se uzavírají účetní knihy, se sestavuje řádná nebo mimořádná účetní závěrka. Zákon o účetnictví dále ukládá povinnost, že v účetní závěrce se musí uvádět všechny informace podle stavu ke konci rozvahového dne.
V praxi se však mohou vyskytnout situace, kdy nastanou takové události, které by mohly ovlivnit rozhodování uživatelů účetních výkazů. V případě, že takové události nastanou, je povinností účetní jednotky se o těchto událostech zmínit. Například zdánlivě zisková společnost může nějakou událostí, která nastala, ovlivnit budoucí vývoj účetní jednotky anebo vůbec její existenci.
Zákon o účetnictví přímo stanoví, že: „V účetnictví běžného účetního období musí být k rozvahovému dni zohledněn dopad událostí, které nastaly do konce rozvahového dne, i když se informace o těchto událostech staly účetní jednotce známými až mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky“. V případě, že takové události nastanou a jsou významné, je účetní jednotka povinna tyto události popsat v příloze k účetní závěrce a definovat jejich ekonomické dopady.
Hladinu významnosti si určuje účetní jednotka sama. Hladina významnosti by měla být určena tak, aby na základě informací v účetní závěrce mohli její uživatelé přijímat důležitá ekonomická rozhodnutí. Pokud by se tedy jednalo o nevýznamnou událost nebo účetní případ, tak by její nebo jeho neuvedení v účetní závěrce nemělo ovlivnit přijímání důležitých ekonomických rozhodnutí uživatelů účetních výkazů.
Interpretace národní účetní rady I-24
K problematice událostí po rozvahovém dni vydala Národní účetní rada interpretaci I-24, která tvoří souhrn doporučení, jak problematiku událostí po rozvahovém dni pojmout. Interpretace reagovala zejména na absenci řešení událostí po rozvahovém dni ve znění zákona o účetnictví účinném v roce 2013, kdy v ustanovení zákona bylo pouze to, že do přílohy účetní jednotka uvádí skutečnosti, které poskytují další informace o podmínkách a situacích, které existovaly ke konci rozvahového dne, a o skutečnostech, které jako nejisté podmínky či situace existovaly ke konci rozvahového dne a jejichž důsledky mění významným způsobem pohled na finanční situaci účetní jednotky.
Novelou zákona o účetnictví bylo do zákona implementováno ustanovení, že účetní jednotka musí informovat o událostech, které nastaly mezi rozvahovým dnem a datem sestavení účetní závěrky.
Interpretace dělí události po rozvahovém dni na události, které prokazují stav existující k rozvahovému dni, a na události, které prokazují stav, který nastal až po rozvahovém dni. Události, které prokazují stav existující k rozvahovému dni, nazývá interpretace jako upravující události a tyto události by měly být zohledněny v účetních výkazech účetní jednotky. Z těchto událostí jsou však vyloučeny takové účetní operace, které by způsobily účtování o nedosaženém zisku a tím by došlo k porušení ustanovení zákona o účetnictví o oceňování, kdy účetní jednotka při oceňování ke konci rozvahového dne zahrnuje pouze zisky, které byly ke konci rozvahového dne dosaženy se zohledněním všech předvídatelných rizik. O těchto účetních případech musí být uvedena informace v příloze k účetní závěrce.
Události prokazující stav, který nastal až po rozvahovém dni, nazývá interpretace jako neupravující události. Takové události sice nemají dopad do účetních výkazů, ale musí být o nich uvedena informace v příloze k účetní závěrce.
Jako příklad je v interpretaci uvedena situace, kdy dlužník účetní jednotky vstoupil do likvidace krátce po rozvahovém dni. „Vstup dlužníka účetní jednotky do insolvence krátce po rozvahovém dni spíše ukazuje na to, že dobytnost pohledávky za ním již byla pochybnou k rozvahovému dni. Pokud naopak ke vstupu do insolvence dojde se značným odstupem od rozvahového dne, je pravděpodobnost toho, že tato událost přináší informaci o nedobytnosti pohledávky k rozvahovému dni, nižší. Proto někdy samotná informace o události po rozvahovém dni nemusí být dostatečná k rozhodnutí, zda se jedná o upravující, nebo neupravující událost a je nutné zkoumat další související indicie.“
Jaké další události lze považovat za události po rozvahovém dni?
Stále aktuálním tématem dnešní doby je koronavirová pandemie, která je celosvětově stále v řešení od počátku roku 2020. Zatímco z kraje roku 2020 nikdo nepředpokládal, jaký dopad koronavirová pandemie může mít, protože do České republiky se opatření začala promítat až začátkem roku, tak ke konci roku 2020 se už dalo poměrně dobře odhadnout, že pandemie bude nějakou dobu trvat a může mít zásadní dopad na určité podniky. Typicky se jedná o fitness centra, restaurace, maloobchody a další obory činností, které v důsledku restrikcí byly omezeny. A u velkého počtu účetních jednotek došlo k výraznému poklesu tržeb nebo úplnému ukončení činnosti. O takové události měly tyto subjekty uvést informaci v příloze k účetní závěrce za rok 2020.
Jiným případem může být například živelná pohroma, která ovlivnila činnost účetní jednotky, ukončení spolupráce s klíčovým dodavatelem nebo odběratelem, vstup do insolvence a další nepředvídatelná rizika, která nastanou nebo nastala v době po uzavření účetních knih, ale zároveň před sestavením účetní závěrky.
V příloze se zohledňují nejen negativní dopady na účetní jednotku, ale i ty pozitivní. Pokud by například byl předpoklad toho, že v dalším roce prudce vzrostou výnosy účetní jednotky, uvede se tato informace také do přílohy k účetní závěrce.
ČLÁNKY DO MAILU