Udělá vám kuchyň a s fotkou se chlubí na svém webu. Má na to podnikatel právo?

Řada firem a živnostníků láká nové klienty na fotografie hotových zakázek. Svou práci takto na internetu prezentují zedníci, malíři, zahradníci, truhláři, kuchyňská nebo koupelnová studia a mnoho dalších. Referenční fotografie mohou ovlivnit zákazníkovu volbu, protože si díky nim udělá obrázek o kvalitě práce konkrétní firmy. Podle mého názoru jsou fotografie hotových zakázek v našem oboru velmi důležité, protože vytváříme změnu, říká Jiří Kubíček, jednatel firmy Kubíček – malíři.

Podnikatelé by si ale měli uvědomit, že k využití referenčních fotografií potřebují písemný souhlas klientů a nesmí prezentací narušit jejich soukromí. Na pořizování a používání fotografií na základě zákonem stanovených výjimek, tedy bez souhlasu, musí mít veřejnost zájem, což neplatí v případě prezentování referenčních fotografií na soukromých webových stránkách, a tudíž nelze prezentovat referenční fotografie bez souhlasu dotčené osoby, jelikož by to nezákonně zasáhlo do jejího soukromí, vysvětluje Markéta Cvrčková, partnerka advokátní kanceláře Taylor Wessing Praha. 

Zmíněné výjimky popisuje § 89 občanského zákoníku. Ten říká, že bez souhlasu lze obrazový záznam pořídit nebo použít přiměřeným způsobem k vědeckému nebo uměleckému účelu a pro tiskové, rozhlasové, televizní nebo obdobné zpravodajství. Pokud je fotografie pořízena za alespoň jedním z těchto účelů, výslovný souhlas je nahrazen. To ale u firemních referenčních fotografií ve většině případů neplatí, a proto je nutné dodržovat obecné pravidlo, že je nutné získat souhlas s pořizováním a případným uveřejněním (šířením, čili i uveřejněním na webových stránkách) obrazového záznamu soukromí člověka, do čehož spadají i soukromé prostory.

Pokud by si firma referenční fotografie nepořizovala sama a tyto fotografie by pro ni zajišťoval někdo další, pak je ještě potřeba brát v potaz autorský zákon. Předpokládejme ale, že většina živnostníků a malých firem si fotografie vymalovaných bytů, upravených zahrad nebo rekonstrukcí bytových jader pořizuje sama.

Dále čtěte: 10 rad pro zvýšení prodeje. Napovězte zákazníkovi

Klient musí být informován a souhlasit

Klienti jsou většinou vstřícní. Za celou dobu podnikání nám smlouvu obsahující bod o uveřejnění fotografií realizace zakázky na našem webu nechtěl kvůli obavám o soukromí podepsat jen jediný člověk, popisuje své zkušenosti Jiří Kubíček. Pokud by klienti měli obavy ze zveřejnění fotografií pořízených v jejich bytech, domech nebo zahradách a firma je ke své prezentaci potřebuje, je potřeba zákazníkům argumentovat nejen svým zájmem, ale zejména kvalitně sestavenou smlouvou, kterou bude celá záležitost ošetřena.

Příklad: „Objednatel povoluje zhotoviteli pořizování průběžné fotodokumentace z realizace díla. Zároveň se zhotovitel zavazuje, že na vyžádání poskytne objednateli v elektronické formě jednu kopii této dokumentace na CD. Objednatel souhlasí s tím, aby zhotovitel použil tuto dokumentaci pro referenční a marketingové účely a zhotovitel zajistí, aby při tomto použití byla zaručena ochrana osobních údajů objednatele.“

Takto sepsané smluvní ustanovení je podle advokátky Markéty Cvrčkové v podstatě správné, přesto by si jisté úpravy zasloužilo. Je například nutné rozlišovat souhlas s použitím fotografií pro marketingové účely, který je možné začlenit do smlouvy uzavřené mezi objednatelem a zhotovitelem, od souhlasu subjektu údajů se zpracováním osobních údajů, který musí být samostatný. Pokud by na základě fotodokumentace z realizace díla bylo možné identifikovat subjekt údajů nebo by tato fotodokumentace byla spojena s dalšími údaji jako jsou adresa či jméno objednatele, které by umožňovaly identifikaci subjektu údajů, bylo by pro jejich pořízení a uveřejnění na internetu nebo použití v prezentaci zapotřebí i souhlasu subjektu údajů se zpracováním osobních údajů, vysvětluje Markéta Cvrčková. V uvedeném příkladu dává objednatel souhlas s použitím fotodokumentace, ne ovšem ve spojení s jeho jménem nebo adresou.

Dobře má toto ošetřeno malířská firma pana Jiřího Kubíčka. Na webu najdete celý soupis jím realizovaných zakázek i mnoho referenčních fotografií. Lidé se dočtou, že tato firma malovala například prostory Masokombinátu Písnice, který sídlí na adrese Libušská 319 v Praze 4, nebo že si ji objednal majitel bytu v panelovém domě v Krosenské 10 na pražském sídlišti Bohnice. Pokud by k těmto adresám byly přiřazeny fotografie, bylo by to v druhém případě protizákonné. Jenže firma to má ošetřeno. Fotografie zájemcům nabízí v jiné záložce a z nich není patrné, zda je mezi nimi například zakázka v Krosenské ulici.

Záměrně jsme vybrali příklad právnické a fyzické osoby, protože je mezi nimi nutné rozlišovat. Zákon nezakazuje uveřejnění smluvních partnerů právnických osob, a tudíž by neměl být problém je ve spojitosti s fotodokumentací uveřejnit. Firma by se tak klidně mohla pochlubit konkrétním příkladem realizace zakázky pro Thomayerovu nemocnici, Českou pojišťovnu i tuniské velvyslanectví, které na svém webu vyjmenovává pouze písemně. V případě smluvních partnerů fyzických osob by ale při takovém spojení informací, tedy fotodokumentace + jméno a/nebo adresa, mohlo dojít k zásahu do práv na ochranu osobnosti nebo soukromí. Proto je podle Markéty Cvrčkové z Taylor Wessing Praha v případě fyzických osob doporučeno takové uveřejnění informací ošetřit souhlasem.

Například zákon o ochraně osobních údajů definuje jako subjekt údajů pouze jako fyzickou osobu. Pokud se tedy jedná o prostory právnické osoby, souhlas se zpracováním osobních údajů není potřeba. Obecně se ale doporučuje si i v takových případech souhlas s užitím fotodokumentace pro referenční a marketingové účely obstarat.

Mohlo by vás zajímat: Nezaspěte dobu, na e-shopu nabídněte 3D a 360° fotografie

Písemný souhlas s uveřejněním je pro firmu pojistkou

Jak tedy zaručit ochranu osobních údajů při prezentaci hotové zakázky, pokud se chce firma nebo živnostník svou prací pochlubit? K ruce si opět vezmeme zákon, tentokrát zákon o ochraně osobních údajů. Způsob ochrany osobních údajů se bude odvíjet od toho, jestli jsou, nebo nejsou pro účely prezentace použity osobní údaje. Podle § 4 zákona o ochraně osobních údajů se o osobní údaj jedná v případě, že je možné na jeho základě subjekt údajů (fyzickou osobu) přímo, či nepřímo identifikovat.

Například adresa trvalého bydliště tedy může být osobním údajem, pokud z ní lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat. Platí to zejména při realizaci práce na malých obcích. Pokud adresa není úplná, firma uvádí pouze město a čtvrť, dalo by se říci, že subjekt údajů nelze na základě této adresy identifikovat, a tudíž se už nejedná o osobní údaj. Opět si to pojďme vysvětlit na praktickém příkladu jisté stavební firmy.

Příklad: „Realizace koupelny, Laubova, Praha 3“

Zde by se podle právního názoru o osobní údaj pravděpodobně nejednalo a neúplná adresa by v podstatě mohla být uvedena i ve spojení s fotografií hotové zakázky. Je ale možné namítnout, že by mohla nastat situace ad absurdum, ve které je v koupelně okno a na základě výhledu z tohoto okna je možné určit přesnou adresu a tudíž subjekt údajů. Proto je řečeno, že o osobní údaj se v tomto případě nejedná jen pravděpodobně.

V případě, kdy by v prezentaci byla použita fotografie fasády domu, pod níž by byla napsána adresa, tak by se o osobní údaj už jednat mohlo, jelikož by mohlo být možné za pomoci informací z veřejných rejstříků určit subjekt údajů. V takovém případě by bylo nutné shromažďovat a zpracovávat (spadá sem i uveřejnění na webových stránkách nebo jejich užití v prezentacích) tyto osobní údaje pouze se souhlasem subjektu údajů a splnit další povinnosti správce/zpracovatele osobních údajů, do nichž spadá i ohlášení o zpracování osobních údajů Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Ochrana osobních údajů vyžaduje, aby tyto byly předány pouze osobám nezbytně nutným s ohledem na účel zpracování a správce/zpracovatel osobních údajů zajistí, aby nebyly zpřístupněny jiným osobám. Ovšem v případě, kdy je účel zpracování marketing a poskytování referencí, je zřejmé, že dojde k předání velkému počtu osob, a není možné tyto osobní údaje chránit, zejména jsou-li uveřejněny na internetu. V takovém případě je obzvláště nutné upozornit subjekt údajů na účel zpracování, upozorňuje advokátka Markéta Cvrčková.

A ještě jedna zajímavost týkající se případných možných postihů firem v případě, že zhotovitel odprezentuje například luxusní kuchyň nebo skvěle opečovávanou zahradu s bazénem a klient je pak vyloupen. Na toto se nedá jednoznačně odpovědět, jelikož případná vina by se posuzovala podle okolností každého případu. V občanskoprávní rovině lze však obecně říci, že v případě uveřejnění fotografií bez souhlasu by bylo třeba posoudit, zdali by průměrný člověk, a to i sousedé, dokázal určit adresu prostor, kde byly fotografie pořízeny. Pokud ano, mohl by být naplněn kauzální nexus a je možné, že by následovaly postihy, komentuje Markéta Cvrčková, partnerka advokátní kanceláře Taylor Wessing Praha.