Udělali jste chybu v přehledu pro ČSSZ? Víme, jaké máte možnosti

30. 4. 2013
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Chyby v přehledu pro ČSSZ se dají opravit několika způsoby. Někdy stačí opravit původní přehled, jindy podat opravný přehled. Čtěte, jaké máte možnosti.

Na podání přehledu pro Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) mají podnikatelé poslední čtyři dny. Jak ukazují statistiky ČSSZ, většina OSVČ již přehled odevzdala. I ti, kteří už přehled podali, však nemusí mít tzv. “padla”. Kdo totiž udělal v přehledu chybu, měl by ji napravit. Podnikatelé by si měli dát pozor především na případnou vedlejší činnost, v některých případech se totiž nelze opravit. Připravili jsme proto návod, jak se s kterým pochybením vypořádat.

Dokdy podat řádný přehled

Přehled o příjmech a výdajích pro ČSSZ musí podnikatelé podat do jednoho měsíce od doby, kdy měli podat daňové přiznání. Ti, kterým nepomáhal daňový poradce, mají za povinnost podat přehledy nejpozději do čtvrtka 2. května 2013. Jestliže OSVČ využila služeb daňového poradce, lhůta se jí prodlužuje do čtvrtka 1. srpna 2013. Do konce dubna ale musí tuto skutečnost doložit příslušné okresní správně sociálního zabezpečení. Kdo neměl za povinnost podat daňové přiznání, musí přehled podat do středy 31. července 2013.

Kdy musíte podat opravný přehled


Foto: www.isifa.com

Ilustrační obrázek

Jestliže udělá podnikatel v přehledu pro ČSSZ chybu, stejně jako v případě přehledu pro zdravotní pojišťovnu záleží především na tom, o jakou chybu se jedná. Pokud jde o přešlap, který nemá vliv na výši zaplaceného pojistného, respektive vyměřovacího základu, stačí již odevzdaný přehled upravit. Z přehledu však musí být zřejmé, že opravu provedla OSVČ, tedy je třeba uvést datum změny a podpis opravujícího. Tento postup může podnikatel uplatnit, vyplní-li například špatně adresu, své číslo u ČSSZ či charakter vedlejší činnosti. Účinky takové opravy jsou platné k datu, kdy byl přehled podán. OSVČ bude vyzvána, aby opravila chybné údaje na původním přehledu podle skutečnosti. Penále z doplatku bude počítáno ode dne splatnosti doplatku podle řádně podaného přehledu, přestože byl opraven až následně, upřesnila serveru Podnikatel.cz Renáta Provazníková z Kanceláře ústředního ředitele ČSSZ.

Odlišný postup však nastává v případě, kdy OSVČ uvedla v přehledu špatný vyměřovací základ. Pokud OSVČ vyšel v původním přehledu základ vyšší, než má ve skutečnosti, může podat opravný přehled, ale jen ve lhůtě 3 měsíců ode dne, ve kterém tuto změnu zjistila. V případě podání opravného přehledu, kdy vyměřovací základ měl být nižší než uvedený na původním přehledu, po lhůtě 3 měsíců ode dne zjištění změny, nebude opravný přehled respektován a přeplatek na pojistném nebude vrácen, upozornila Provazníková. Jestliže podnikatel naopak vyplnil v přehledu nižší základ, musí předložit příslušné správě sociálního zabezpečení opravný přehled, a to nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy se o takové změně dozvěděl.

Lhůty pro opravné přehledy pro ČSSZ

Lhůta pro podání opravného přehledu je nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy se OSVČ dozvěděla o tom, že vyměřovací základ měl být vyšší a nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy se OSVČ o změně dozvěděla v případě, že vyměřovací základ měl být nižší.

Pozor na překročení lhůt

Kdo udělal chybu a v původním přehledu uvedl nižší vyměřovací základ a zvládne podat opravný přehled do osmi dnů, ještě nemá vyhráno. Do osmi dnů od podání opravného přehledu totiž ještě musí uhradit doplatek na pojistném. Jakmile se však podnikatel s doplatkem opozdí, začne mu nabíhat penále za každý den prodlení. Konkrétně se jedná o 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Za pozdě dodaný přehled hrozí pokuta až do výše 20 000 korun (při opětovném nesplnění povinnosti až 100 000 korun).

MM 25 baliček

Podnikatelé by si měli dát též pozor na pozdní oznámení vedlejší činnosti či na pozdní dodání dokladů, které vedlejší činnost dokládají. Pokud se totiž v tomto případě OSVČ opozdí, ČSSZ žádné změny již nepřipustí, a to ani formou opravného přehledu, přestože by došlo ke změně vyměřovacího základu. Oznámení skončení důvodu pro výkon vedlejší činnosti je totiž předepsáno zákonem. Z tohoto důvodu není možné nesplnění zákonné povinnosti řešit podáním opravného přehledu. Dodatečná oprava charakteru činnosti z hlavní na vedlejší tedy není možná, ale naopak opravu údaje z vedlejší činnosti na hlavní činnost musí OSVČ na původně podaném přehledu provést neprodleně, protože není-li tento údaj uveden správně, má se za to, že OSVČ porušila své povinnosti a její jednání může být považováno za podvodné, upozornila na závěr Renáta Provazníková. 

Autor článku

Daniel je zástupce šéfredaktora Podnikatel.cz a jako ekonom se věnuje oblasti byznysu a také ekonomice. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).